Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Dne 8.října „Památný den sokolstva“, byly uctěny a vzpomenuty jeho oběti. V reportáži v Událostech ČT bylo úvodem zmíněno, že sokolové byli oběťmi nacismu i komunismu. Poté následovaly už jen podrobné informace o obětech sokolstva za nacismu – za komunismu jako by nebyly, byly neméně děsivé. Byla to 17-tá z 28 zpráv, 130 vteřin…
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Osud paní Chramostové mě připomíná osudy dvou žen. Paní Marty Kubišové, které také komunisté zakázali její tvořivé umění předávat lidem a která podobně potom, čemu se říká „sametová revoluce“, jako zesnulá herečka se dokázala vrátit mezi nás a po dlouhou dobu připomínat všem, že násilí a tupá poslušnost nepatří mezi slušné lidi.
Ta druhá žena, která velmi dlouho už není mezi námi, ale po převratu se na nějakou dobu na padesátikorunových bankovkách mezi nás vrátila je svatá Anežka Přemyslovna. Ale pozor! Po nějaké době současný režim nám ji vzal, aby nám nepřipomínala svůj ctnostný a statečný příkladný život. Kdyby to udělali komunisté, bylo by to přirozené, ale že se tak stalo za tak zvané demokracie, je vidět, že zde vládnou síly, které do demokracie nepatří.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Sděluje dnes ČTK. O skonu signatářky Angeliky Hanauerové, statečné ženy a skvělé režisérky mlčí ČTK i ČT, kde je stále na webu její zaměstnankyní…
* * *
Ve věku 67 let v pondělí po dlouhé nemoci zemřela pedagožka a signatářka Charty 77 Hana Jüptnerová z Vrchlabí na Trutnovsku. Sdělila to režisérka a dokumentaristka Libuše Rudinská.
V roce 2017 organizace Člověk v tísni Jüptnerové udělila Cenu Příběhů bezpráví. V roce 2018 získala osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunistickému režimu.
Jüptnerová podepsala Chartu 77 v roce 1979, když byla jako samoživitelka se dvěma dětmi na mateřské. Chtěla tak vyjádřit solidaritu pronásledovaným a rodinám politických vězňů. Do činnosti se zapojila víc po uvěznění disidenta Pavla Wonky z Vrchlabí, kvůli němuž pak zorganizovala protestní hladovku. Když Wonka v dubnu 1988 zemřel ve vězení, promluvila na jeho pohřbu. Následně musela opustit práci na gymnáziu. Tolik dnešní zpráva ČTK, resp. Libuše Rudinské…
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Dne 29.6.2009 firma Volman, později TOS Žebrák, INTOS Žebrák, ukončila svoji existenci po 147 letech od svých začátků a tradici strojírenské výroby
Prof. Pavko: „Kdo chce jít dopředu, musí se také podívat dozadu, aby tu cestu spíš našel.“
Dne 29.6.2009 bylo dělníkům oznámeno, že firma končí. Informuji především ve jménu památky rodiny Volmanů, zakladatele firmy Františka Volmana a jeho synů Františka, Otakara a Josefa. Dávala práci po generace většině občanů královského komorního města Žebráku. Ani po 147 letech nenajdete, vyjma rodinné hrobky, místo, které by jedny z největších osobností města připomínalo. Žádná pamětní deska, žádná ulice či náměstí se jménem Volman. Nepochybuji, nebýt roku 1948, byla by dnes firma VOLMAN světoznámá a město, by žilo bohatým společenským, kulturním a sportovním životem, připomínajícím baťovský Zlín. Poslední majitel firmy Josef Volman, byl nazýván žebráckým Baťou.
Níže vlevo na leteckém snímku Volmanova vila s parkem a vodotryskem u továrny z roku 1935. Stejná vila vpravo z roku 2019. Po 84 letech se stala kdysi skvostná vila ubytovnou pro dělníky v průmyslové zóně. Volman pro své spolupracovníky postavil rodinné domky jako Baťa ve Zlíně… I ty už ztratily svoji krásu zubem času, nebo necitelnou přestavbou nových majitelů…
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
… Politické tlaky jsme vnímali i kdysi za Akreditační komise, ale takto otevřené hrozby, jak zazněly od pana poslance a hejtmana Iva Vondráka, jsme od politika nikdy nezažili.
* * *
Schopnost přiznat si problém, rozebrat jej a hledat systémová řešení vedoucí k nápravě patří mezi nejdůležitější dovednosti každého významného činitele. Kultura toho, jak se na zjištěné problémy reaguje a jak se řeší, silně vypovídá o společnosti jako takové.
Ostravská univerzita má problém, který souvisí s její lékařskou fakultou, na níž podivně probíhaly přijímací zkoušky. Na signály, že je něco v nepořádku, reagoval Národní akreditační úřad (NAÚ), což je instituce, která vznikla v roce 2016 a jež má vyšší pravomoci, než měla dříve Akreditační komise. Především do rozhodování NAÚ již nemůže vstupovat ministerstvo školství, které dříve vedlo správní řízení a kde AK byla občas svědkem toho, jak se některým školám přes politický (nebo možná i ekonomický) nátlak na ministry, náměstky či poradce, dařilo udělení sankcí protahovat či dosáhnout dokonce jeho zrušení. To by již podle současného zákona nemělo být možné.
Read more...