Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Instrukce pro akci NORBERT 2, byly vydány dne 28. Listopadu 1989. Dost možná, že probíhala či dnes probíhá Akce NORBERT 3 ?! Kdo zvítězil v Listopadu 1989 a dnes vítězí, nechť posoudí každý sám. Stačí jen dívat se kolem sebe a přemýšlet o souvislostech. O tom co bylo, proč to bylo, je a co z toho pro naši budoucnost plyne. Každý neseme odpovědnost za své životy, konání - a nekonání. Svoboda není bezcenná. Kdo není ochoten za ni zaplatit, ztratí ji a zaslouží si svůj osud. Ukrajinci to vědí moc dobře. Bez svobody je život bezcenný. JŠ
***
55. výročí sebeupálení Jana Palacha – kdy budeme konečně jeho oběti a odkazu hodni?
Akce Norbert. Věznice a vězeňské tábory byly připraveny pro tisíce lidí
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Soud buď pouze přehodnotí zdůvodnění svého předchozího rozhodnutí a výši odškodnění nezmění, anebo uzná, že dosud přiznané odškodnění není „přiměřené“ a částku navýší. A také by měl rozhodnout, jestli Seifert musí, či nemusí zaplatit Ministerstvu spravedlnosti ČR 600 Kč na nákladech odvolacího řízení.
***
Městský soud v Praze bude znovu projednávat případ Jürgena Seiferta (nar. 1951) z Berlína. Předmětem sporu je odškodnění za zranění na československých hranicích v roce 1983.
K čemu konkrétně došlo?
Seifert byl spolu s dvěma přáteli (tehdy všichni občané Německé demokratické republiky) zadržen československými pohraničníky při pokusu o přechod do Západního Německa. Přitom byl vážně zraněn služebním psem.
„Zaslechl jsem ránu, snad výstřel z nějaké zbraně, tak jsem padl k zemi. Už jsem ležel, když na mne skočil služební pes a zahryzl se mi do levého stehna. Poté ke mně přiběhli nějací lidé, psa odtrhli a dali mi něco přes hlavu. Ruce mi spoutali za zády. V protokolu však chybí, že mne poté pes napadl ještě jednou. Tentokrát zaútočil přímo na genitálie. Utrpěl jsem vážné zranění, které mne stále trápí. Musel jsem se podrobit několika operacím,“ popsal Seifert hrůzný zážitek u tehdy ostře střežené československé hranice.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Co se bude dít s československou ekonomikou po válce předjímalo 3. memorandum. To ve shodě s poválečnou československo-sovětskou hospodářskou spoluprací proklamovalo, že veškerý vojenský průmysl v ČSR bude znárodněn a proběhne reorganizace bank a úvěrového systému v ČSR. Poslední memorandum se týkalo postavení Československa a řešení otázky jeho národnostních menšin po uzavření příměří.
***
Téměř bez pozornosti v úterý 12. 12. 2023 uplynulo 80 roků od podpisu hanebné smlouvy mezi Československem a Sovětským svazem. Dvojstranná „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik“ předurčila osud naší země na dlouhých 45 roků. Smlouvu podepsali velvyslanec v Moskvě Zdeněk Fierlinger, jemuž sekundoval Edvard Beneš a komisař zahraničních věcí Vjačeslav Michajlovič Molotov s Josifem Vissarionovičem Stalinem za zády. Opravdu hodně povedená parta. Už tehdy se prohlubovalo podobně, jako prohlubovali českoslovenští komunisté se Sovětským svazem v následujících desetiletích každou chvíli, až jsme se v noci z 20. na 21. srpna 68 konečně „dohloubili“ na úplné dno a stali se okupovanou zemí.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Aktualizováno 19.2.2024: Neuvěřitelná ODPOVĚĎ předsedy OS Ostrava Mgr. Tomáše Komradeka spolku Šalamoun. Škoda, že jsem justičního strážníka nepožádal, aby se šel podívat, zda je předseda soudu ve své kanceláři, kdy mi rezolutně řekl: „Není tady!“, když jsem chtěl předsedu navštívit. Justiční stráž má přístup v budově soudu všude a nemohl vědět, že se během doby, než jsme přišli do kanceláře předsedy soudu, mohl vrátit? Reakce justičního strážníka by nasvědčovala, že předseda soudu ve své kanceláři byl a poslouchal. Dveře do jeho kanceláře byly otevřeny.„Úroveň“ odpovědi pana předsedy to vůbec nevylučuje. Má vypovídající hodnotu o vážnosti stavu a důvěryhodnosti justice – a nejen v Ostravě. JŠ
***
Skončilo PODNĚTEM ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi na zahájení kárného řízení se soudkyní JUDr. Janu Bochňákovou spolkem Šalamoun (27.1.2024) a mým PODNĚTEM (29.1.2024).
Soudkyně mne nevpustila do soudní síně ani před začátkem soudního jednání, ani po něm. Následná „návštěva“ předsedy soudu Mgr. Tomáše Komradeka, za doprovodu justiční stráže (na doporučení PČR), nepřinesla, podle očekávání, žádný výsledek (soudce se zbaběle schoval) a vše nechal na své sekretářce. Mému pokusu soudce navštívit při otevřených dveřích do jeho kanceláře zabránila justiční stráž urychleně s tím, že „není tady“ – viz zvukový záznam. Sekretářka se nepředstavila, nezvedla od stolu, nepodala ruku, natož aby mi nabídla kávu, jak je standardem ve vyspělých zemích. Prostě dostavil se „třídní nepřítel“ – klasická arogance moci. Svědčí o tom varování, primitivně nalepené na vstupu do soudní síně zřejmě jen na toto jednání (nepodepsané). Pro veřejnost a média je poctou, pokud jsou považovány předem za „nebezpečné zločince“. Co také zbývá ohroženým zločincům v české justici?!
Zvukový záznam celého jednání stojí celý za poslech (vystupuji v úvodu a na konci). Soudkyně ohodnotila mé jednání: „To je další drobnost tohoto pána“. Chování státního zástupce bylo také ostudné – navác opakovaně vstupuje do soudní síně před začátkem soudního jednání! Skvělé bylo vystupování obhájce Mgr. Straky a zejména věcné a argumentačně silné obžalovaného ing. Jana Karase. Celá kauza už ho stála miliony korun, zánik prosperující firmy, rozpad rodiny a ohrožení duševního vývoje jeho dcerky. Obhájce odhaduje, že se kauza povleče ještě 2 roky, tedy 8 let! V to nevěřím, zato věřím ve zbavení taláru soudkyně, která se chová hloupě a zcela iracionálně, v tom lepším případě. V cca 50 minutě upozornila, pokud je mezi veřejností přítomný svědek, aby odešel na chodbu?!
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Aktualizováno 2. 2 . 2024
***
Odešel poslední žebrácký pamětník starých časů, nositel paměti, zdravého rozumu,moudrosti a odkazu našich předků...
Nádherné poslední rozloučení, jaké pamatuji jako malý kluk, jen koňský povoz chyběl k dokonalosti - také už odešly… Připojuji zvukový záznam podstatného ze zádušní mše svaté, s životopisem Josefa Macháčka, sedláka, zemědělce, kostelníka, který „sloužil“ u „černých baronů“ a skvělého člověka. Jeho dopis na rozloučenou přečetla (se slzami v očích) jeho vnučka, kázáním kněze, ukázkami ze skvělého hudebního doprovodu, fotogalerií a třemi krátkými, vypovídajícími videi níže. Byl uložen symbolicky k poslednímu odpočinku poblíž hrobky P.M. Hněvkovského, jehož památky a odkazu je také ve fotagalerii a videích připomenuto. 
Čest jeho příkladnému životu skutečného křesťana a vlastence, památce a trvalému odkazu dnešním i budoucím.
Navrhl jsem spontánně třem traktoristům (zesnulý miloval traktory), aby při vynášení rakve z Kostela sv. Vavřince nastartovali symbolicky motory, dali přednost troubení. Bylo výmluvné, symbolické a ještě lepší. Stejného dne jsem slavil svůj svátek na zlatého Jana Nepomuckého, který byl komunisty odstraněn z kalendářů. Nemohl jsem dostat lepší dárek. Bylo symbolické, že přesně v době vynášení rakve z kostela, vyjížděli houkající žebráčtí hasiči k dalšímu zásahu. Pán Bůh čaroval… JŠ
***
Read more...