Aktualizováno 7.5.2024: Justiční omyl. Soud poslal muže na deset let za mříže, on zatím vypátral jiného pachatele - Nevyšetřovatelé, díl XII: Nahlížení - Napsala mi další svědkyně o soudcích Jiřím Němcovi a Tomáši Pavlíčkovi. JŠ
***
Dr. Robert Cholenský: „Pane svědku kolik zaměstnání jste zastával, než jste se stal státním zástupcem?“: Státní zástupce na penzi JUDr. Leo Foltýn: vyučen automechanikem, poté důstojnická škola, následovalo ministerstvo, zpět do civilního povolání, dispečer ČSAD, vedoucí dopravy, poté návrat do státní správy, místopředseda města, ukončena studia práv, odešel v prosinci 1990, byl osloven jako právník v podniku, stal se náměstkem, poté ho oslovila justice, měl nastoupit jako soudce čekatel, tři státní zástupci odešli na místa soudců, místo nebylo, doporučen na KSZ Brno v roce 1993, poté 10 let na OSZ a poté na KSZ.
Takové lidi dnes česká justice potřebuje - umí řešit „banální věci“ jen telefonicky, dnes neví, nepamatuje si, jen když to není podstatné, mu paměť slouží dobře! „Chudý“ důchodce Foltýn se nestyděl požadovat úhradu nákladů jako svědek, zřejmě si našetřil málo a má nízký důchod… Na závěr skvěle vystoupil David Šimon, kdy řekl Foltýnovi co si zasloužil. Reagoval jsem výzvou, aby se Foltýn omluvil oběma odsouzeným za krádež už 11ti let života. Soudce mi opět pokáral a varoval před vyloučením z jednání. 
Naštěstí moje omluva stačila. Řekl jsem jen to, co si myslela přítomná, zděšená veřejnost. Byla svědkem bezpráví, připomínající 50tá léta…
JUDr. Robert Fremr nemohl podobnou „kvalifikaci“ nabídnout. 20 let byl soudcem Mezinárodního trestního soudu. Měl smůlu, že se nevyučil automechanikem…
Soud bude pokračovat v pondělí 24. června od 9:00 video-výslechem státního zástupce JUDr. Pavla Hochmanna (včera se nedostal na řadu kvůli délce výslechu Foltýna, poté už neměl čas?). I u něho můžeme mít důvodné pochybnosti, zda se choval tak jak měl, kdy mohl být možným „spolupracovníkem“ Foltýna…
O soudu referoval Seznam.cz. Události ČT mlčely (kupodivu chybí obsah dílu a zarážky se začátky jednotlivých reportáží?), ačkoliv byla ČT na místě. Natočila rozhovor nejprve s redaktorkou Seznam.cz Adélou Jelínkovou a poté rozhovor s dr. Robertem Cholenským (právní zástupce Davida Šimona). V momentě, kdy jsem položil otázku, ČT vypnula kameru. Týkala se podivného pozvání státní zástupkyně JUDr. Lenky Strnadové na NCOZ – týden před její svědeckou výpovědí?! Byla místy nervózní až arogantní, nepřijela osobně? Jako důchodkyně má jistě čas a nedostatkem financí jistě netrpí. Proč se s Hochmannem nedostaví osobně k soudu? Video přenos se používá ve výjimečných případech, jako nedávno výpověď svědkyně z Kanady. Může si běžný občan dovolit svědčit ze svého pracoviště, resp. z domova? Kde je rovnost všech před zákonem, nebo už zde máme opět "rovné a rovnější"?
Proč není umožněno veřejnosti sledovat soudní jednání v přímém přenosu (viz soud s tzv. „justiční mafií“, soudce KS Praha JUDr. Vojtěch Cepl ml., dnes soudí u KS ÚnL) a umožnit široké veřejnosti kontrolu veřejných soudních jednání, jak zaručuje Ústava ČR? Spousta soudních jednání má zločinné prvky, veřejnoprávní média je zamlčují a občanům je tak upíráno ústavní právo jejich kontroly. Justici si draze platí, ale většina veřejnosti ji kontrolovat nemůže. Dříve stačilo zadat do systému jméno a občan věděl hned kde, kdo a kdy má soud. Dnes, bez sp. zn., musí pátrat pomalu jako detektiv. Ústava ČR toto právo zaručuje, justice porušuje, omezuje, resp. znemožňuje uplatnit. Umožňuje tak páchat justiční zločiny ve velkém a „zločincům v talárech“ v nich nerušeně pokračovat. V podstatě jsou veřejná jednání neveřejná. Porušování práva na spravedlivý soudní proces pokračuje, utajeno před zraky většiny veřejnosti. Při vší úctě k práci nekoupitelných soudců, kteří by s přímým vysíláním veřejného jednání neměli žádný problém a jistě by ho i uvítali. Ti koupitelní a zbabělí by si tolik nedovolovali, případně by skončili pro neschopnost odbornou či charakterovou.
Novinářky Seznam.cz Adéla Jelínková a Christine Havranová obdrží Cenu veřejnosti a za kategorii analyticko-investigativní žurnalistika. Musím přidat, abych si také nějakou cenu „vysloužil“... Možná i s přídavkem roku vězení za pravdu, svobodu slova a práva veřejnosti na informace o veřejných osobách a před veřejností zatajovaných věcí, s dopadem na život celé společnosti.
Hovořil jsem soukromé s Foltýnem i se státním zástupcem. První v sobě nemá nic, co by měl v jeho bývalé funkci mít. Druhý byl alespoň upřímný, když mi řekl, že nemám představu v jakých podmínkách musí dnes státní zástupci pracovat. Reagoval jsem, že vím. Je něco jiného soudit „zlodějíčky“ a mocné bohaté. Při zmínce o „corpus delicti“ DNA a následné zmínce o vlivu zbrojařů či jiných skupin, rozhovor ukončil a odešel. Postřehl jsem moment strachu v jeho výrazu obličeje…
Stát a jeho úředníci mají sloužit občanům, a ne za jejich peníze těm, kdo jich mají dost, aby si mohli dovolit všechno.
V dnešní době určují „pravdu“ mocní. Pravda je nutně relativní. Můžeme se k ní jen přibližovat, pokud bude společnost občansky aktivní a schopna vyprodukovat potřebnou kvalitu na rozhodujících místech. Moc si dovolí jen to, co ji dovolíme. Zatím ji dovolujeme vše! JŠ
***
Níže odkazy na zvukové záznamy:
KS Zlín JUDr. Lenka Strnadová 30.4.2024
KS Zlín JUDr. Leo Foltýn I. část 30.4.2024
KS Zlín JUDr. Leo Foltýn II. část 30.4.2024
KS Zlín JUDr. Leo Foltýn III. část 30.4.2024
***
***
Opakovaný podnět k podání návrhu na zahájení kárného řízení o odpovědnosti soudce
***
Kladenské noviny 31.7.1991: Kriminalita hrozbou každého z nás
***
Právní věta: „Z pohledu ústavněprávního nutno stanovit podmínky, za jejichž splnění nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy má za následek porušení základních práv a svobod. Ústavní soud spatřuje tyto podmínky v následujících okolnostech: Základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, pročež na ně obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole (např. nerespektování kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), pak zakládá porušení základního práva a svobody.“
Nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 269/99 ze dne 2.3.2000, předseda ÚS prof. Vojtěch Cepl. st.
Komentáře
Jinak k Vašemu článku Slopné. Je potřeba shrnout, co proběhlo od prvního jednání v letošním roce!
Policie věděla, že oba dotyční nemohli čin spáchat, policista nechtěl být jmenován, výpověď svědka.
Není to na Zlínsku první kauza, kdy jsou důkazy nezohledněny, či manipulovány tak, aby se někdo odsoudil!
Výslech Foltýna doložil mimo probíhající souběžné operativy toho času skutečnost, že tomu tak bylo za účasti policie v případě klíčového důkazu po nalezení kukly s DNA.
Je tedy otázkou, kdy se přihlásí policista s popisem práce pomáhat a chránit, aby osvětlil, co bránilo procesně tomu, aby důkazy o nevinnosti byly bijící do očí.
Zásadní je tedy v této věci skutečnost, že nebyl předložen dozorující spis obhajobě a Foltýn neměl zproštění mlčenlivosti vůči operativě toho času u jeho poskytnutí výpovědi svědka, na což upozornil.
Obhajoba se správně ptala, kolik je spisů. Do kontextu bych dal článek:
denik.cz/.../...
Z něho vypíchnu: Státní zástupce je dominantní postavou přípravného řízení trestního, jen na něm je, která věc bude projednána před soudem a je to on, kdo svými aktivními pokyny ovlivňuje činnost policie, při respektování jejího procesního postavení samozřejmě. Tato aktivita státního zástupce by se měla přenést i řízení před soudem, kde by měl být velmi výraznou stranou trestního řízení, žádným tzv. „pošťákem" mezi policií a soudem, jak jsme mnohdy slýchávali ještě před několika lety.
V této věci je také potřeba připomenout například článek:
idnes.cz/.../...
Připomenu tedy dotaz na SZ Malůše, jak zohlednil propojení policie na organizovaný zločin.
Autor si přeje zůstat v anonymitě
Z reakcí čtenářů
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.