Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Že mnozí obyvatelé Čech a Moravy nemají rádi Pražáky, není nic nového, mezi přesvědčené pragožrouty patřil i významný lékař Josef Thomayer. Pokaždé když se mu podařilo usvědčit někoho z hlouposti, otázal se ho:
„A nejste vy z Prahy?“
Po chuti mu nebyli ani lidé z pražského okolí, vyčítal jim demenci. V hlavním městě českého království se sice sám usídlil, ale ve volných dnech Prahu velmi rád opouštěl. Byl velký turista a cestovatel. Na výletech ho často doprovázeli jeho přátelé, kteří stejně jako on pocházeli z venkova či menších měst a kteří patřili k výkvětu české kultury: Vrchlický, Jirásek, Rais, Neruda, Aleš, Čech, Sládek…Svěřovali se Thomayerovi se svými neduhy a uznávali ho jako svého vůdce. On rozhodoval, kam se půjde nebo pojede.
- Podrobnosti
- Kategorie: Ze zahraničního tisku
Smrt George Floyda, a především způsob jakým byla prezentována veřejnosti, vyvolaly celostátní násilné protesty, ničení soch a budov a střety demonstrantů s policií. Floyda zatkl černošský policista Alex Kueng. To se do příběhu, který vyprávěla mainstreamová média „nehodilo“. Policista Thomas Lane volá záchranku 36 sekund poté, co je George Floyd položen na zem. V těle George Floyda bylo třikrát vyšší množství fentanylu, než je smrtelná dávka, tedy byl v době zatčení pod silným vlivem drog. Producentka uvedla, že ačkoliv její dokumentární film viděly již miliony lidí, ani jedno mainstreamové médium v USA ji neoslovilo s žádostí o rozhovor.
„Šla jsem na webové stránky minneapoliské policie, kde mají už léta vždy on-line příručku, a v té době tam záhadně chyběly dvě stránky. Takže jsem věděla, že je v tom něco více,“ říká paní Collinová, autorka knihy Oni lžou, která odhaluje skrytá fakta v pozadí smrti George Floyda. Ve zmiňovaném dokumentárním snímku ukazuje na záběrech z policejní kamery umístěné na těle policisty, co se skutečně stalo v den smrti George Floyda, co média vynechala a jaké důkazy byly u soudu zatajeny.
„Nešlo ani tak o to, co porota směla vidět, ale o to, co vidět nesměla. Dokonce jsme mluvili o tomto záznamu z tělesné kamery – jde o asi 18-minutovou interakci s Georgem Floydem z toho dne. Nakonec z toho bylo pouhých 90 vteřin, které směla porota u soudu vidět,“ říká Collinová, která nesestříhané záběry uvádí ve svém dokumentárním snímku, zdarma přístupném on-line. Floyd byl v roce 2019 zatčen policií během vyšetřování distribuce drog, což bylo podle Collinové také „zamlčeno“.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Letos 15. prosince 1938, tedy na počátku nemoci Karla Čapka, obdržela septimánka karlínské reálky Vlasta Jelínková vlastnoruční dopis od Karla Čapka, který lze bez pochyby považovat za poslední dopis Čapkův a svým obsahem za odkaz národu.
Dopis zní:
Milá slečno, prosím Vás, nepřeceňujte tak divadelní kulturu. Národ se může cítit nesmrtelným jenom tehdy, když se bude cítit mravným, když bude mít své vědomé mravní poslání; na to ovšem nestačilo divadlo, i když má být součinitelem toho mravního povědomí. To musí být v politice, v hospodářství, v knize a škole, denním životě, všude. A obráceně, vemte národu jeho mravnost a berete mu i jeho nesmrtelnost. Asi Vás ta odpověď neuspokojí, ale jiná není.
Váš Karel Čapek
Majitelka těchto vlastnoručních článků netušila, když požadovala spisovatele o hledisko na poslání české divadelní kultury pro svůj vlastní rozbor o divadelní kultuře, že se jí tím zároveň dostává do rukou vzácný odkaz.
Do posledního dechu
Od čtenářů docházejí nám stále projevy soustrasti nad úmrtím Karla Čapka a zase se jeden čtenář přihlásil, že dostal na několik svých dopisů odpověď Karla Čapka, psanou 18. prosince a dávanou na poštu 19. prosince. Karel Čapek použil přechodného zlepšení své nemoci celý ten 18. prosinec.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Ad LN 15.12.: Poslední věc z konfiskace šlechty
Stále zdůrazňování při případu neoprávněné krádeže majetku knížecí rodiny Lichtenštejnů v roce 1945, že jejich předek se podílel po Bílé hoře na koupi konfiskovaného majetku dle tehdejšího práva, je trapné. A co se s konfiskovaným majetkem asi mělo jiného dělat? To se měla pole nechat tři sta let nechat v úhoru, zámky ve zříceninách? Nové šlechtické rody koruně věrné se příkladně o majetek staraly a některé starají dodnes.
Paralelou budiž osídlování pohraničí po konfiskaci majetku bývalých československých Němců. I tam zůstal majetek, továrny, doly atd. Jsou tedy a priori všichni, kdo do pohraničí přišli zloději? Nikoli! Stát jim to nabídl a oni tam již skoro 80 let žijí. A konfiskace po roce 1945 byla stokrát horší než po Bílé hoře. Z kvetoucích pohraničních území se stala „zdivočelá země“, ale i tak patří dík lidem, kteří domy po Němcích dokázali udržet, zvelebit (a to hlavně chalupáři, ti zachránili roubené domy a zbytky české německé kultury).
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Připomínám můj článek z roku 2011. Nalezené osobní dokumenty Václava Havla jsem mohl nechat vydražit za milióny. Považoval jsem za správné předat je jejich majiteli. Jeho zvukovou koláž z podzimu 1969 o českém charakteru jsem zveřejnil nedávno. Vážím si i jeho osobního poděkování za mnou pořádané výstavy „Čečna – konečné řešení“. Ani jedno z těchto témat veřejnoprávní média nezajímala a nezajímá…
Při setkání mezi čtyřma očima mi řekl: “Pane Šinágle, Vy jste na mne moc přísný.“ Odpověděl jsem mu, že jsem přísný na sebe i na bezdomovce:-) Srdečně jsme se zasmáli:-)
Připojuji básně Rudyarda Kiplinga KDYŽ a A. S. Puškina: „Vyšel rozsévač, aby zasil símě své…“, jak aktuální i po téměř 200 letech! JŠ
Read more...