Ad LN 15.12.: Poslední věc z konfiskace šlechty
Stále zdůrazňování při případu neoprávněné krádeže majetku knížecí rodiny Lichtenštejnů v roce 1945, že jejich předek se podílel po Bílé hoře na koupi konfiskovaného majetku dle tehdejšího práva, je trapné. A co se s konfiskovaným majetkem asi mělo jiného dělat? To se měla pole nechat tři sta let nechat v úhoru, zámky ve zříceninách? Nové šlechtické rody koruně věrné se příkladně o majetek staraly a některé starají dodnes.
Paralelou budiž osídlování pohraničí po konfiskaci majetku bývalých československých Němců. I tam zůstal majetek, továrny, doly atd. Jsou tedy a priori všichni, kdo do pohraničí přišli zloději? Nikoli! Stát jim to nabídl a oni tam již skoro 80 let žijí. A konfiskace po roce 1945 byla stokrát horší než po Bílé hoře. Z kvetoucích pohraničních území se stala „zdivočelá země“, ale i tak patří dík lidem, kteří domy po Němcích dokázali udržet, zvelebit (a to hlavně chalupáři, ti zachránili roubené domy a zbytky české německé kultury).
Read more...