Národní divadlo: Plukovník Švec nám i po 100 letech připomíná náš charakter
- Podrobnosti
"Bratře plukovníku, jsem nějak nemocný. Nevím co se s námi děje. Jako když se ocitneme v kraji plném zimnice. Ze všech stran to do nás leze. Mozky jakoby se nám proměnily v bláto. Snad je to to zatracený Rusko. Až po pás se boříme v tomhle bahně. Ani my nepoznáváme jeden druhého. Nikdo nikomu nevěří… Tak dost, jaká je tohle řeč!"
* * *
V pondělí 18.listopadu jsem tuto hru shlédl od 10:00 hod. na Nové scéně, jako představení pro studenty gymnázií – s úvodem a závěrečnou diskuzí. I na studenty, zejména závěr, zapůsobila viditelně otřesně.
Josef Jiří Švec, oddaný sokol a zapálený rusofil, se na počátku první světové války přidal do nově vznikajících československých legií v Rusku. Podobný osud měly tisíce Čechoslováků, kteří šli se zbraní v ruce bojovat za vznikající republiku a za demokratickou budoucnost Ruska. Zanechali po sobě deníky a také řadu fotografií. Po Ševcovi ovšem zbyla legenda – jen on se totiž v předvečer vzniku ČSR zabil, aby zburcoval demoralizovanou jednotku k dalším zoufalým bojům. O deset let později o tomto hrdinském činu píše pro Národní divadlo legionář Rudolf Medek hru, z níž se okamžitě stává divácký hit - a zdroj několikaleté, velmi ostré politické polemiky. O dalších deset let později se za hrou - a o dalších deset let později, v roce 1948, se také za Ševcem a za Medkem zavírá hladina a legionářské hrdinství má být vymazáno z historické paměti. My ho dnes bereme, abychom z něj udělali inscenaci o Ševcovi, Medkovi, o boji za čest a republiku – a taky tak trochu o nás všech ve státě, který toho má za těch sto let hodně za sebou...
Divák si uvědomí, že má stejný či podobný charakter a které zná ze svého okolí. Je to o skutečném hrdinství, čestnosti a statečnosti. Tyto hodnoty plk. Švec ztělesňoval dokonale. V jejich jménu ukončil dobrovolně svůj život – ve dnech vzniku samostatného Československa.
Parlamentní listy mi položily 17 otázek k aktuálnímu dění v zemi. Odpověděl jsem
- Podrobnosti
Mé odpovědi byly zveřejněny dne 21.11.2019. Je to už třetí rozhovor v tomto roce. První obsahoval 8, druhý 12 otázek. Věřím, že mé odpovědi a můj pohled zaujmou.
Tomáš Etzer natvrdo o Číně, Home Credit a srovnání politiky Švýcarska a ČR
- Podrobnosti
Považuji Tomáše Etzera za našeho nejlepšího novináře, který má odvahu popisovat věci a sdělovat skutečnosti takové jaké jsou a jaké se z veřejnoprávních médií nedozvíte. V zemích, kde není obyvatelstvo objektivně informováno, je manipulace mnohem snadnější a svoboda v o to větším ohrožení. Přináším ukázku z knihy Kdo ví, kde budu zítra ze stran 136-139. Knihu doporučuji zakoupit. Mělo by si ji přečíst co nejvíce lidí – ve vlastním zájmu – pokud chtějí i nadále žít ve svobodě a něco pro ni také sami udělat.
V roce 1937 vystihl dokonale stalinskou totalitu. Nikdo mu nevěřil
- Podrobnosti
V roce 1947 obdržel André Paul Guillaume Gide Nobelovu cenu za literaturu
… Během 30. let se stal komunistou, lépe řečeno komunistickým „spolucestujícím“ (rusky poputčík, fr. compagnon de route, angl. fellow traveller), což je bolševický termín, který vznikl po roce 1917 a označuje osobu, která intelektuálně souhlasí s ideou politické organizace a spolupracuje s ní, aniž by byla členem této organizace, často jen kvůli vlastnímu prospěchu. … Lepší představu o tom, jak přesně Gide vystihl sovětskou realitu, si lze udělat podle několika zásadních výňatků z Gidova díla:
Útok na veřejnou kontrolu nad justicí pokračuje aneb Za soudnictví ještě tajemnější
- Podrobnosti
Aktualizováno 1.12.2019: dopis předsedkyni ÚOOÚ JUDr. Ivaně Janů ze dne 30.11.2019
* * *
Překvapivě však nová vlna ofensivy nevychází od Úřadu pro ochranu osobních údajů, nýbrž ze samotného resortu justice, který prý zvažuje, zda by se vedle osobních údajů neměly znečitelňovat i spisové značky. Tak určitě: a také jména soudců, znalců, informace o právnických osobách (vezměme takové jednočlenné sro, tam je mezi společníkem a společností tak úzká vazba, že veškeré informace o společnosti jsou vlastně informacemi o společníkovi!), a pro jistotu i datum.
Vím, že se asi budu opakovat, ale soudnictví je a ve fungujícím demokratickém právním státě musí zůstat veřejnou věcí. Když nechceš, aby se vědělo, že kradeš nebo podvádíš, anebo že jsi zanedbal dozor nad svěřenou osobu (Oxano Antošová), tak to prostě nedělej! Je to tvrdé a může to působit jako dodatečný trest, ale je to normální, protože spravedlnost je příliš důležitou hodnotou, než abychom ji mohli ponechat bez veřejné kontroly.
Trčím tu jako rukojmí Kremlu a seriál "Ve jménu vlasti"!
- Podrobnosti
Odpověď Vitalije Ginzburga na poslední otázku v rozhovoru pro LN (19.11.2019):
LN jaká je vaše zkušenost s prezidentem Putinem?
Nedávno v Anglii vyšla kniha s názvem Putinburg, kterou sepsal petrohradský novinář Dmitry Zapolsky. Putina a jeho okolí má dobře nastudované. Autor charakterizuje ruský režim jako gangsterský stát. Osobně se s Putinem neznám, ale mám přístup ke zhruba 50 lidem z jeho okolí. Jsou to různí úředníci, podnikatelé i politici. Na základě těchto znalostí si troufám říci, že nejdůležitějšími vlastnostmi lidí tvořících současný ruský režim jsou cynismus a pokrytectví. V rámci ruské historie nejde o žádnou novinku.
Nejsem odborník na školství, ale
- Podrobnosti
vzhledem k tomu, že jako advokát jsem již pár středním veřejným školám poskytoval a poskytuji právní služby, člověk má možnost "nahlédnout pod pokličku". A je to tedy děs.
Nemohu být konkrétní, tak alespoň malý doušek z mé včerejší zkušenosti. Nebudu se teď vyjadřovat k zahlcení ředitelů škol všemi možnými nesmyslnými předpisy, pokyny, nařízením a projekty, kdy jejich výchovné a pedagogické poslání mění se na činnost úřednickou, ale spíše v duchu doby stručně popíšu s čím jsem se setkal v oblasti vztahu učitel, popř. ředitel školy versus student, popř. žák téhož zařízení. Nejmenovaný ředitel, nejmenovaná škola, napjatá atmosféra ....advokáte poraď. A já účelně nedokázal.
Lucerna 16.11.2019: Poděkování Martě Kubišové
- Podrobnosti
V roce 2002 byla Marta Kubišová oceněna na Pražském hradu Svatováclavskou orlicí a v roce 2012 francouzským Řádem čestné legie.
* * *
První dáma sametové revoluce, její hudební a charakterový symbol, podle očekávání vyprodala Lucernu a sklidila bouřlivé, dlouhotrvající ovace.
ČT 24 byla na místě s krátkými vstupy. Záznam celého koncertu jsem nikde nenašel. Škoda, měl být vysílán přímým přenosem a k dispozici v iVysílání veřejnoprávní ČT, tak snad někdy někde později… Níže se můžete podívat na tři videa z tohoto koncertu – úvod, část koncertu a závěrečné poděkování.
Věru nebylo mnoho lidí, kteří si dokázali za totality uchovat svůj charakter, nepadli a nepodlehli. Než aby kolaborovali s totalitním režimem a mohli pokračovat v „poslušné“ kariéře, raději žili v bídě či skončili v exilu. Takových lidí nebude nikdy dost. Jen takoví pomáhají udržovat potřebné morální a mravní hodnoty, aby se společnost mohla posouvat vpřed, ne stát na místě či se vracet stále na začátek. Děkujeme paní Marto – charakter, stejně jako svoboda mají svoji cenu!
Tak zacházelo gestapo s Janem A. Baťou při jeho zatčení
- Podrobnosti
… naprosto klíčovou pasáží této publikace jsou stránky, které popisují zatčení Jana Antonína Bati v polovině listopadu 1938 …
* * *
Kniha Vladimíra Krejčího popisuje deset měsíců s J.A. Baťou
Ve Zlíně byla představena kniha Vladimíra Krejčího Poznamenaný - Deset měsíců s Janem A. Baťou. Krejčí byl od září 1938 do června 1939 osobním tajemníkem Jana Antonína Bati, nevlastního bratra zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. J. A. Baťa (1898 až 1965) převzal vedení firmy po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932 a zasloužil se o rozvoj podniku i Zlína.
Kniha podle editora knihy a historika Martina Jemelky obsahuje i detaily, které dosud nebyly přesně zachyceny. "Podle mě naprosto klíčovou pasáží této publikace jsou stránky, které popisují zatčení Jana Antonína Bati v polovině listopadu 1938 při jeho cestě z českých zemí do Nizozemska a Velké Británie, kde byl zatčen na tehdejší hranici mezi druhou republikou a německou říší a na přibližně 24 hodin internován německou policií," uvedl Jemelka. I při internaci Baťu Krejčí provázel. Od Krejčího úmrtí v roce 1993 jeho rodina usilovala o vydání vzpomínek. ČRo, 21.11.2019
Read more...