Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Ze zahraničního tisku
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
„… Když už pan prezident tak strašně rád hovoří o historii. Měl by vědět, kde leží skutečné počátky dnešní vojenské agrese Ruské federace na Ukrajinu. Nebo, že by pane Ovčáčku byla řeč o kyjevských banderovcích? Račte číst a to oba dva. To vás ani na arcibiskupském gymnáziu neučili. …“ – „… Vaše zjednodušené a ideologicky zaslepené vidění světa nesdílím. A jsem tomu rád. …“ - „… Zajisté, že jsou mi tato historická fakta známa, ale obávám se, že znalosti vaše i pana prezidenta jsou velmi selektivní. Neboť byste něco podobného nemohl nikdy mínit vážně….“
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Letos, 11. února, uplynulo 110 let od narození Eduarda Ingriše – trampa, hudebníka, dobrodruha, který byl zároveň dobrým filmařem a fotografem - "Až tato válka skončí a my budeme moci opustit tento koncentrák (náš stát), odjedu do míst, kde se lidé nezabíjejí." - "Domove můj, já vrátím se ti zpátky, jak chlapec do pohádky, tak pokorně a sám …"
"Léta jsem si dopisoval i s Eduardem Ingrišem. To jméno dneska mladým lidem už mnoho neřekne, pokud jim nepřipomenete slavnou táborovou písničku Teskně hučí Niagara. Ingriš byl nádherný člověk. Potkali jsme ho v Peru, já ho znal jako herce a dirigenta, za protektorátu se v Alhambře hrálo jeho Rozmarné zrcadlo. Po setkání v Peru zase zmizel za horizontem... Pak jsme si začali dopisovat a trvalo to dlouhá léta. V archivu mám tři objemné fascikly vzájemné korespondence včetně jeho hudebních skladeb a nahrávek s autentickým hlasem. Žil v Kalifornii, zemřel v roce 1991: nesčetněkrát Jiřího Hanzelku a mne zval v době naší zakázanosti, kdy jsme vycestovat nemohli. ..."
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
… V Sovětském Svazu nebyla instituce kata – člověka, jehož povoláním bylo provádění trestu smrti. Rozkazy - popravy zastřelením obětí sovětské soudní mašinérie, dostávali nejčastěji náhodné osoby - stráže, řidiči nebo vězeňští hlídači. Katem se tak mohl stát první lepší člověk, který byl po ruce a měl u sebe zbraň. Odmítnutí rozkazu prakticky nepřipadalo v úvahu. Velící příslušníky NKVD pramálo zajímaly skrupule delikventa, jež se za chvíli měl stát vrahem. Naopak, pozorovali ho a po zjištění, že se zabíjením nemá problém, většinou obdržel na starost další popravy. Byly však výjimky – osoby, jejichž povoláním se stalo střílení lidi. Nejtemnější postavou tohoto nelidského soudního systému, který byl na míle vzdálený spravedlnosti, se stal Vasilij Blochin – nejhorší kat v dějinách.
Read more...