Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Rodné listy dětí a křestní jména, jež dostávají od rodičů, překvapivě přesně odrážejí zákruty moderních českých dějin. Ať již německou okupaci, únor 1948 nebo třeba normalizaci a vývoj po roce 1989.
Lze to pohodlně vysledovat díky serveru kdejsme.cz, který na základě dostupných databází Ministerstva vnitra nabízí vyhledávání ve jménech dětí narozených na území Česka za posledních sto let. Ukáže se díky tomu třeba to, jak populární bylo v českých zemích v letech 1939 – 1945 (ve srovnání s lety předchozími i pozdějšími) jméno Adolf… Dnes je nositelů tohoto jména něco málo přes tři tisíce. Po roce 1948 se náhle objevilo i pár hrdých nositelů v Česku jinak zcela vzácného jména Josif. Aktuálně jsou naživu Josifové čtyři.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Marie Tomakovová stála u vzniku hnutí Euromajdan SOS. Reakce evropských politiků na dění na Ukrajině ji zklamaly. „Pochopila jsem, jak moc se Evropa bojí Vladimíra Putina.“
LN To, že v Kyjevě začala téct krev, jste se dozvěděla v Bruselu, kde jste byla doslova obklopena evropskými politiky a úředníky. Jak na zprávy o prvním velkém krveprolití na Majdanu reagovali?
Chci nejdřív zdůraznit, že jsem eurooptimista a že věřím v budoucnost Evropy. Ale bohužel, tehdy mě ta reakce lidí výrazně ovlivňujících politiku EU strašně zklamala. Nešlo en o to, že pan eurokomisař Fulle utíkal raději před novináři, aby nemusel nic říct, aby náhodou nebylo zapotřebí se k věci nějak mužně postavit. Ale o to, jak se k událostem v Kyjevě postavila EU jako instituce. Z všech reakcí lidí, se kterými jsem se tam tehdy potkávala, vyčníval nade všechny ostatní pocity dramatický nedostatek kuráže. Prostě jsem tehdy pochopila, jak moc se Evropa bojí. Jak moc se bojí Ruska a především Vladimíra Putina. (Bývalý eurokomisař Fulle je absolvent Vysoké diplomatické školy v Moskvě, která nemohla být mimo kontrolu KGB! J.Š.)
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Videa z důvodů možného ohrožení bezpečnosti osob zneveřejněna!
„Paradoxní je, že mnoho lidí nyní prchá z Ruska na Ukrajinu. Stávají se politickými uprchlíky. Je to znakem, že se Ukrajina stává Západem. Tak jako lidi dříve utíkali na Západ, nyní utíkají na Ukrajinu.“
V Praze bylo dne 19.2.2015 oficiálně představeno Centrum pro občanskou společnost (Prague Civil Society Centre). Do poslední chvíle bylo utajováno z obavy z návštěvy provokatérů. Povedlo se, šestihodinová debata a závěrečný koncert dvou hudebníků z Ruska, byly skvělé. Zúčastnili se i velvyslanci Švédska a USA. Měl jsem možnost s oběma hovořit na aktuální témata (případ dětí v Norsku a korupce v ČR). Koncert hudebníků z Ruska byl otřesnou diagnózou stavu současné ruské společnosti, ale i jistou nadějí pro nás i obyvatele Ruska. Poslech celého koncertu doporučuji! Podobné jsme si také za totality „užili“. Situace je velmi vážná. Každý občan by si měl uvědomit, že svoboda nebyla nikdy zadarmo a že jen ta je zárukou prosperity ekonomiky a dobrých mravů!
Vasya Oblomov Dobrej člověk
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
… Poulet získal tuto osobní zkušenost. Jakmile ruská strana zostří tón, vyjednavač nesmí projevit úlek, obavu, omluvný tón či vstřícnost. Jde totiž o zátěžový test. Naopak je třeba tón přizpůsobit protějšku. Ruští partneři respektují jisté sebevědomí, ale opovrhují slabochy. Nevýhodu Západu líčí Wolf Poulet takto: „Příliš mnoho z lidí, kteří se v politice, ekonomice i médiích zabývají Ruskem, ví příliš málo o ruské vyjednávači taktice.“ … - … Na této pláni v široce medializovaném projevu Guisan důstojníkům oznámil, že Švýcarsko se bude bránit nacistické agresi za každou cenu, nikdy se nevzdá, v případě okupace přejde na guerillovou válku, a svým důstojníkům rozkázal, že mají bojovat do posledního náboje, když jim munice dojde, nasadit bajonety a bojovat dál. Dodal, že v decentralizovaném Švýcarsku nebude mít autoritu podepsat kapitulaci ani federální prezident, a kdyby náhodou rozhlas občanům tvrdil, že kapitulace byla uzavřena, mají to považovat za lži nepřítele a bojovat až do konce. …
V neděli byl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v Kyjevě. Zúčastnil se za ČR pochodu, který připomněl výročí masakru na Majdanu. Zaorálka jsme na televizních obrazovkách chvíli museli hledat. V první řadě totiž kráčeli prezidenti Německa, Slovenska, Polska, Litvy a Gruzie. Tedy států, které se neostýchaly projevit svou podporu Ukrajině proti Rusku. Ale ministr přítomen byl.
Read more...