Léta patřila mezi symboly neústupnosti soudců, kteří dbají na dodržování zákonů.
„Zevnitř justice se musí uvolnit síla k mobilizaci pozitivních sil tak, aby přibývalo spravedlivých rozhodnutí a ubývalo rozhodnutí, která jsou sice v souladu se zákonem, ale zjevně nespravedlivá.“ - „Skutečné elity jsou charakteristické tím, že podávají elitní výkony. Od formálních elit se navíc liší tím, že jsou pro společnost schopni přinést oběti.“ - F. Mayo: „Elity musí participovat na dění ve společnosti i z pozice uvnitř, nemají-li se stát pouhými diváky nebo naopak orgánem manipulace.“ - Vyzvala jsem tehdy, abychom tváří tvář ekonomické krizi přijali opatření v oblasti navrhovaného snížení platů soudců. - „Pozitivní síla se musí uvolnit právě z justice samotné. Náprava a zlepšení nepřijdou pomocí organizačních změn jako například prostřednictvím nejvyšší rady.“
LN: Během kariéry jste svedla řadu bitev s vlivnými muži politiky a justice od prezidenta Klause přes exministra Pospíšila až po místopředsedu Kučeru. Kdo byl nejtěžší soupeř?
BROŽOVÁ: Nejtěžší byl boj s ministrem financí Miroslavem Kalouskem kvůli 48milionové pokutě na základě provedené finanční kontroly. Těmi předcházejícími spory, které jsem svedla, jsem byla utahaná. Musela jsem se znovu zmobilizovat na maximální možný výkon. Navíc jsem prodělala těžký úraz a šla jsem do práce nedoléčená, abych nebyla z funkce „odejita“, protože ji dlouhodobě nevykonávám. Tehdy mě formulování argumentace hodně namáhalo.
BROŽOVÁ: Žijeme v demokracii. K ní patří i názorová pluralita. I v justici platí, že čím ji máte pestřejší, tím existuje větší naděje, že se přiblížíte typově ideálním rozhodnutím. Když neznáte jiný názor, tak máte pokřivený – zjednodušený obraz. Za totality platil jediný správný výklad práva, a sice v souladu s vůlí komunistické strany.
Kladu si sama otázku, jak může soudce nalézat právo, jestliže si ho sám vynalezl již tím, že ho napsal.
LN: Co si myslíte o potřebě novelizace občanského zákoníku?
BROŽOVÁ: Určitě bych dala nejprve průchod času. Zákon je výsledkem práce parlamentu, který představuje kolektivní rozum. Vždy je proto poznamenán nedokonalostmi. Poslední slovo ale mají soudci, kteří mohou interpretací ledacos dohnat. Nezapomeňte, že po listopadu 1989 jsme zachovali právní kontinuitu, takže platily stejné zákony jako za socialismu. Na totalitních zákonech se budoval demokratický právní stát. Z toho je patrné, že právo není o textech zákonů, ale o jejich hodnotové podmíněnosti a interpretaci. To tehdy garantovali soudci Ústavního soudu.
LN: Když jste opouštěla funkci předsedkyně soudu, tak jste řekla, že předáváte soud v nejlepší kondici. V čem spočíval pokrok?
BROŽOVÁ: Jde o to, že průměrná délka řízení v občanskoprávních a obchodních věcech byla v roce 2014 6,3 měsíců a v trestních věcech 42 dnů. Z pohledu statistik byl soud v nejlepší kondici v roce 2002, když měl 1789 nevyřízených věcí. Postupně se to zhoršovalo. Příčinou byla právní úprava a tím i počet nových případů, které jsme museli vyřídit. Enormních čísel dosahoval nápad v roce 2006. To bylo 8205 nových věcí oproti 5900, které máme dnes. To jsou opravdu velké rozdíly. Změnou dovolání účinnou od 1. ledna 2013 se však soud znovu dostává do složitější situace, protože nápad stoupá.
LN: Proč?
„Ve všech pádech se skloňuje především nezávislost státního zastupitelství. Pokud ale budou žalobci v Ústavě zakotvení v části o moci výkonné, tak tam nezávislost neplatí.“
LN: Kde se skrývají rezervy pro efektivnější výkon spravedlnosti?
BROŽOVÁ: Rezervy jsou například v připravenosti soudců na jednotlivá jednání. Pak je to i zbytečné přeceňování procesních pravidel, obojí vede k odročování a někdy místo jádra případu se rozhodování redukuje na procesní otázky. V určitém ohledu lze hovořit o jisté neochotě soudců řešit meritum věci. Tedy jestli někdo dluží, nebo nedluží; jestli vlastní, či nevlastní; jestli bude mít rodinu, anebo ne. Rozhodovat o meritu je spojeno s větší odpovědností. Soudce si totiž bere osud člověka na svědomí.
BROŽOVÁ: Nepožádala. Už v roce 2010 jsem na výročním zasedání Soudcovské unie vystoupila s názorem, že soudci coby ústavní činitelé patří k elitě národa. Jenže elity mohou být dvojí. Jednak formální, tedy z titulu funkce. Další kategorií jsou ale skutečné elity. Pro ně je charakteristické, že podávají elitní výkony. Od formálních elit se navíc liší tím, že jsou pro společnost schopni přinést oběti. Zaštítila jsem se v projevu i citátem F. Mayo: „Elity musí participovat na dění ve společnosti i z pozice uvnitř, nemají-li se stát pouhými diváky nebo naopak orgánem manipulace.“ Vyzvala jsem tehdy, abychom tváří tvář ekonomické krizi přijali opatření v oblasti navrhovaného snížení platů soudců.
LN: Ačkoli nejste expertka na trestní právo, v justici se pohybujete dlouhou dobu. Rád bych od vás slyšel, co si myslíte o novele zákona o státním zastupitelství.
BROŽOVÁ: Ve všech pádech se skloňuje především nezávislost státního zastupitelství. Pokud ale budou žalobci v Ústavě zakotvení v části o moci výkonné, tak tam nezávislost neplatí. A stejně tak, pokud v zákoně stále bude, že státní zástupci zastupují veřejný zájem státu, tedy jedné strany sporu, nemůže jít o nezávislost ve smyslu nadstranickosti, jako je tomu u soudů. Důležitým principem je proto především jejich nestrannost v tom smyslu, že ačkoli reprezentují zájem státu, tak si musí počínat nestranně a musí u nich platit „padni komu padni“.
Komentáře
V.Draha
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.