Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Podrobnosti

Kategorie: Postřehy a komentáře

Zveřejněno: 15. červen 2015

… Za posledních 7 let jsem byl na všech soustředěních sudetských Němců, ale nikde jsem neslyšel požadavek na změnu hranic, navrácení majetku. Je zajímavé, že komunisté teď využívají strach lidí žijících v pohraničí a nároky sudetských Němců zveličují. Je to typická komunistická demagogie. Předseda KSČ Adamec řekl, že komunisté se zastávají národních a státních zájmů českého národa a že se prý nikdy neomluví. Považuji to za nezodpovědnost, protože právě komunisté zaprodávali desetiletí zájmy obou národů cizí východní moci.

Když byly v prominentním exilovém časopise Svědectví (č.57) zveřejněny v prosinci 1978 „Teze o vysídlení sudetských Němců“, podepsané záhadným jménem Danubius, nikdo ještě netušil, že tím byla mezi historiky odstartována nevídaná diskuse, sahající až do dnešních dnů. Oním mužem, který nevídaný polemický střet způsobil, byl slovenský historik Jan Mlynárik. Vyzval tehdy své kolegy u exilu i disentu k překonání nacionální omezenosti a důslednému odkrytí skvrny na národním štítě. Navzdory výtkám, že moralizuje dějiny a sklouzává k publicistice, spočívá jeho přínos v definitivním zpochybnění spravedlnosti odsunu., což ho nakonec přivedlo až do ruzyňské cely. Dnes žije ve Waldkreiburgu u Mnichova a píše druhý díl práce, zabývající se oním temným obdobím…

Podrobnosti

Kategorie: Postřehy a komentáře

Zveřejněno: 15. červen 2015

Českou společnost vyrovnáni se s vyhnáním Němců a uznání jeho zločinnosti, teprve čeká. Myšlenka, že sudetoněmecké spolky představují nacismus a revanšismus, že jim není co věřit, je ta nejlepší cesta, jak se s ničím nevyrovnávat a Čechy ještě více v Evropě zadupat do bahna xenofobie a národovectvi.

Je přirozené, že na otázku, zda se Češi i Němci mohou opravdu smířit (viz spor v LtN č. 3) odpovídaly dvě mladé ženy odlišně, Zarazilo mé ale, že Miriam Tiněrová, která hájila zápornou či spíže pro­blematickou odpověď na tuto otázku, není informována o postojích aspoň části Sudetoněmeckého krajanského sdru­žení, pro níž tvrzení, že se nikdy jasně od nacistických zločinů nedistancovalo, neplatí. Člověk má právo být národovec (völkisch), neměl by však psát nepravdu. To se vztahuje na Čechy i na Němce.

Podrobnosti

Kategorie: Postřehy a komentáře

Zveřejněno: 15. červen 2015

Věra Kotková se před sedmi lety pustila do boje s démony. V Orlických horách pátrá po stopách divokého odsunu sudetských horalů - Černobílý svět neexistuje. A vražda zůstává vraždou - Není mi lhostejný tragický osud nevinných lidí, ať jsou jakékoli ná­rodnosti. Mám obavy, že ani teď ještě nenastal čas, aby vraždy byly po­jmenovány vraždami. Snad toho bude schopna generace našich dětí, která pochopí, že člověk, aby se mohl nazývat Člověkem, by se podle toho měl chovat - „Slyšel, co partyzáni udělali. Dobře věděl, čeho jsou schopni, protože ho už mučili ve Zdobnicl. Zpočátku asi nevěděli, že je staros­tou, proto ho pustili. Když se však doslechl, že si pro něho jedou, obě­sil své rodiče, manželku a dceru a myslím i syna.“

ZDOBNICE: Na mohutném buku jsou umělé květiny připoutané proužkem ke kmeni. U kořenu stoji vy­hořelé svíčky. Za stromem, na kterém ještě několik jet po válce byly patrné stopy po projektilech, se z bývalé nivní louky zarostlé lesem ostře zvedá svah až k silnici Zdobní-Deštné v Orlických horách. Žádný nápis, žádný kříž, žádné vysvětlení, proč zrovna sem někdo umístil hřbitovní plastové květiny.

Podrobnosti

Kategorie: Postřehy a komentáře

Zveřejněno: 15. červen 2015

Už zase? Aneb jak klima měnilo, mění a bude měnit svět – Kolaps je ztráta složitosti

Prof. Miroslav Bárta: „Myslím si, že naše doba není hrozná, ani katastrofická, ale naopak úžasná v tom, že je to obrovská výzva. Je to doba, kdy se bude velmi rychle, razantně, oddělovat zrno od plev. Je to doba, která vyzívá k tomu abychom začali používat to, co nám bylo do duše dáno, tzn. šedou kůru mozkovou.“

Vynikající přednáška prof. Miroslava Bárty s následnou diskuzí se uskutečnila dne 9.6.2015 od 8:30 hod. v restauraci Bellevue (Smetanovo nábřeží 18, Praha). Pořádal Institut pro politiku a společnost. Byly diskutovány dlouhodobé trendy ve vývoji komplexních civilizací a na konkrétních příkladech bylo ukázáno, jakým způsobem klimatické změny ovlivňovaly vývoj civilizací. V tomto kontextu se hovořilo i o pozadí příčin tzv. Arabského jara, migrací v posledních letech a také pozadí konfliktů v lidské civilizaci, a to jak historicky, tak i v současnosti. Zúčastnily se osobnosti z veřejného sektoru, akademie a byznysu. Závěry poslouží jako východisko pro další diskusi, například jak by mohla Česká republika aktuálně či do budoucna na migraci účinně reagovat, jaké místo by mohla zaujímat v situacích a následně pokusech o řešení mezinárodních konfliktů. Níže přináším výtah podstatného z přednášky: