Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 22.07.2024 08:14
    Ve volbách do europarlamentu ale v poměru 12:9 uspěli ...

    Read more...

     
  • 16.07.2024 05:37
    Co jsou konspirace? Referáty soudců, usnesení, které vyloží věc ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 17:09
    Karma vzkazuje poškozeným: Není třeba se mstít. Jen se posaďte ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 09:31
    Honzo, k Tvému článku "Všesokolské slety......" nesouhlasím s ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 09:26
    Bravo Barboře - presentovala naši zemi lépe, než všichni ...

    Read more...

     
  • 01.07.2024 10:19
    Chirurgický nůž na Sudety Na našem severu, v Sudetech, ale ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Zpravodajství

Vietnam, akce zahájena 11.6.2015, petice je stále aktivní

Vietnamec Tran Huynh Duy Thuce sedí už šestý rok ve vězení za to, že na svém blogu volal po politické reformě a zlepšení lidských práv. Zatkli ho a po nespravedlivém soudním procesu odsoudili na 16 let. Amnesty International ho považuje za vězně svědomí vězněného jen za uplatňování svého práva na svobodu projevu. Společně s 35 vietnamskými i mezinárodními organizacemi volá po jeho okamžitém propuštění.

Tran Huynh Duy Thuc, vietnamský ICT podnikatel a bloger, byl 24. května 2009 zatčen a obviněn z „podporování protivládní propagandy“ podle článku 88 vietnamského trestního zákoníku. 20. ledna 2010 byl spolu se svými třemi spoluobžalovanými (Le Cong Dinh, Nguyen Tien Trung a Le Thang Long) souzen v jednodenním trestím řízení před lidovým soudem v Ho Či Minově Městě. Všichni muži byli stíháni za „provádění aktivit s cílem svrhnutí vietnamské lidové administrativy“ podle článku 79 trestního zákoníku. Thuc byl odsouzen k 16 letům vězení a nesledným 5 letům domácího vězení, jeho spoluobžalovaní Dinh, Trung a Long byli odsouzeni na 5, 7 a 5 let a následným třem letem vězení. …

Lékařce Janě Matavové (39) z Prešova zjistili v roce 1997 roztroušenou sklerózu. Její stav se stále zhoršuje, proto požádala slovenské politiky, aby umožnili v zemi eutanazii. Jak informuje deník Plus jeden deň, její mozek funguje na plné obrátky, ale tělo ji neposlouchá a potřebuje nonstop pomoc. Přesně ví, co ji čeká, a naděje na vyléčení neexistuje.

… Lékařka tvrdí, že nerezignovala, ale prohrála. „Bude jen hůř a hůř. Ztratím schopnost polykat, artikulovat, postupně ztratím sílu svalů, postihne to i zrakový nerv a nakonec umřu. Mluvím o tom racionálně, netrpím žádnými depresemi. Prostě tady už nechci být,“ zdůraznila.

Tak to mám poslední dobou se vším: ledva dopsav článek určený pro Sudetenpost, ve kterém se zabývám významem změny stanov mnichovského Sudetoněmeckého sdružení, zjišťuji, že jej mohu zahodit, eventuálně vystavit v přítmí klosetu, protože z Mnichova dorazila nečekaná zvěst: tamní rejstříkový soud registraci březnové změny stanov odmítl s odůvodněním, že by k ní bylo nutné schválení všemi členy spolku, přičemž dosaženo nebylo ani vota tříčtvrtinového. Ačkoli je dokument datován 19. května, Posseltovo vedení se jím opomnělo pochlubit: asi aby nic nekalilo radostnou atmosferu augsburského sněmu. Zpráva arci není reflektována ani na spolkovém webu, na kterémžto pátráno po pěkných obrázcích pro nový kalendář. Přejme tedy Posseltovcům, ať jim členové nějaké opravdu hezké pošlou.

Kde domov můj …? Pan Miloš Zeman – Prezident České  republiky. Pan Bohuslav Sobotka – Předseda vlády  České republiky. Pan Robert Fico – Předseda vlády Slovenské  republiky. Pan Jan Zahradil - Europoslanec Poděbrady, 26.května  2015

Vážení pánové, již delší dobou se potýkám s obrovským strachem  způsobeným tématem Islámský stát a uprchlíci. Nechápu, že tyto  oprávněné obavy nesdílí většina evropských politiků či představitelů humanitárních organizací: jsou toho názoru, že jediným řešením  současných politických, jistě obrovských potíží,  je přestěhovat celé národy z jiných  kontinentů do Evropy. Je to pro mne  naprosto nepřijatelná představa, nesmyslné a obrovsky nebezpečné řešení.  Evropští politici snad chtějí zlikvidovat Evropu ?! Chtějí přestěhovat do Evropy nejen kulturou naprosto odlišné obyvatelstvo, ale dále infiltrovat do Evropy velmi vynalézavé bojovníky Islámského státu. K  čemu vede tato evropská velkorysost?

Sudetsti NemciVina za vraždění nevinných je vždy konkrétní, odpovědnost za masově vraždění je kolektivní!

Měřme jedním metrem! - Vyšetření masakru Němců bránil Klement Gottwald - O Edvardu Benešovi - Vyznamenání pro lháře - Strach a hnus nad Postoloprty - Se lží nelze žít - Švédské šance pětačtyřicátého a ty naše dnešní - Například Pavel Tigrid a Ferdi­nand Peroutka byli v tomto ohledu neúprosní. Nelíbilo se jim napří­klad, že žena - jenom proto, že je Němka - musí jíst vlastní výkaly. I v oné době byli lidé, u nás i v za­hraničí, kteří se zvěrstvy nesouhla­sili. Současná „národní fronta“, v níž i se Václav Klaus radostně poplácá­val po ramenou s Miroslavem Grebeníčkem, schválila vyznamenání pro Edvarda Beneše. Odsun si totiž rozvracet nedáme. A zločiny, které se při něm přihodily, utajíme. Co tak najít taky něja­ký státní řádeček pro soudruhy Nos­ka a Svobodu, kteří to měli všechno zalhat? Mohli by vyznamenání dostat také všichni ti, kdo by nejraději „činy výše uvedené“ chtěli tajit i dál.