Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí před více než sto lety byl barbarský čin. Ale byl to především omyl. Lidé tento sloup chápali jako symbol habsburského triumfu na Bílé hoře, ovšem ve skutečnosti byl postaven jako poděkování za úspěšnou obranu Starého Města pražského proti Švédům.
Jako známo, Švédové dobyli Malou Stranu a Hradčany, odvezli největší poklady, které tam Rudolf II. nashromáždil, jako Wulfilovu bibli, Codex Gigas, sochy z Valdštejnské zahrady a jiné vzácnosti. Staré Město se tehdy ubránilo nejenom díky císařským vojákům, ale i studentům a také podstatné pomoci pražských židů, kteří za to dostali prapor. Mariánský sloup byl postaven jako dík za toto všechno.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
https://images.thefirstnews.com/gse0dztezor5o29gq93m4.jpeg
* * *
Uplynulo sedmdesát pět let od osvobození koncentračního tábora Osvětim, kde bylo Rudou armádou Sovětského svazu osvobozeno a zachráněno několik tisíc vězňů, které tam uvrhl nacistický 
režim a kteří měli to štěstí, že nebyli v této nacistické továrně na smrt zavražděni, nebo umučeni k smrti otrockou prací.
… Co ale známo není, je ta skutečnost, že jen co stačily vychladnout krematoria i popel milionů mrtvých lidských bytostí, byl koncentrační tábor Osvětim užíván ke stejnému účelu opět. Řeknete si, to ale přece není možné, vždyť nacisté byli poraženi, přece je tam nenechali vraždit a věznit lidi dál. To sice máte pravdu, ale řeč není o nacistech, nýbrž o jejich spojencích o sovětských komunistech.
Přičemž jejich společným nepřítelem byli polští odbojáři a antikomunisté. Především Armija Krajowa, kterou nechali sovětští komunisté vykrvácet ve Varšavě v povstání roku 1944. A tak když do Polska vstoupila Rudá armáda, v těsném sledu za jejími vojáky postupovaly jednotky NKVD i SMERŠ, které byly sovětským ekvivalentem Gestapa a SS Einsatzgruppen a aktivně vyhledávaly všechny osoby, které se nepodařilo zavraždit jak Němcům, tak i Sovětům v rámci konečného řešení polské inteligence, jak byla v roce 1939 sovětskými komunisty akce nazvána a která znamenala více než 100 000 zavražděných Poláků. Včetně těch 20 000 z Katyně.
- Podrobnosti
- Kategorie: Ze zahraničního tisku
Tisíce lidí zemřely v roce 1945, když byla torpédována uprchlická loď
K 75. výročí potopení „Wilhelma Gustloffa“ dne 30. ledna 2020, prezident BdV (Svaz vyhnaných) Dr. Bernd Fabritius:
Svaz vyhnaných si připomíná největší lodní katastrofu v historii. 30. ledna 2020 - 75. výročí potopení lodi „Wilhelm Gustloff“ sovětskou ponorkou „S-13“ - v roce 1945 při pobřeží Stolpmünde v ledových vodách Baltského moře zahynulo téměř 9 500 lidí. Gustloff byla uprchlická loď s více než 10 500 lidmi na palubě. Převážně obyvatelé západního a východního Pruska i Gdaňska s ním hledali cestu na západ. Společně s přibližně dvěma miliony dalších Němců byli nuceni opustit své domovy - ze strachu z postupující Rudé armády a pomsty za válku zničení a zločiny nacionálně socialistické německé říše. Její potopení nebylo náhodou, jak ukazuje osud „Steubena“, který byl také potopen S-13 10. února 1945 a mnoha dalších lodí.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Velká vlastenka, operní zpěvačka Ema Destinnová , která naši zemi proslavila na celém světě, zemřela 29.ledna 1930. Petr Lachmann (LN 28.1.2020) připomenul její osud, i jak hanebně se k ní československý stát
zachoval. Slavný film Jiřího Krejčíka Božská Ema, není v iVysílání ČT přístupný. Není to originální verze, kdy v roce jeho výroby zasáhla komunistická cenzura. Režisér Jiří Krejčík mi slíbil zapůjčit videokazetu s původní verzí, bohužel už to nestihl… Je smutné, že v den 90.výročí její smrti nebyla schopna veřejnoprávní ČT nejen informovat v UČT, ale ani promítnout film Božská Ema, což souvisí. Jaroslav Kvapil mluví i dnes za nás, kteří nezapomněli:
„To stávala Destinnová, měníc knížecí dceru Krokovu opět v neohroženou vlastenku a v část toho zbožně jásajícího množství, uprostřed ostatních zpěváků v popředí jeviště a svým líbezným hlasem pěla s námi všemi prostá slova Tylova i melodii Škroupovu, při čemž nám všem vírou, nadějí i láskou srdce usedala. S těmi nejvzrušenějšíni chvílemi našeho domácího odboje, s těmi květnovými divadelními slavnostmi roku osmnáctého, s tím vším, co bylo tehdy tak svaté, co je dnes tak zevšedňováno stranickými hádkami a co bude v budoucnu kus naší národní nesmrtelnosti – s tím vším je navždy spojen i ten sladký, stříbrný hlas největší české pěvkyně i ta památka toho horoucího srdce českého…“
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Moc přitahuje lidi, kteří v ní vidí svůj životní cíl. Pokud zůstaneme u modelu sociálního žebříku, mám jen dvě možnosti: buď musím postupně zdolávat jeden schod za druhým, nebo jsem takový frajer, že zůstanu mimo a budu si všechno dělat podle svého. A právě tihle samostatní lidé, kterých je odjakživa všude menšina, představují sůl země. Vlastní cestou je ovšem ochotna kráčet asi tak pětina lidí, ostatní chtějí zůstat zaměstnanci, skrytými pod něčí střechou.
Tuhle jsem četl, jak nějaký muž v Hamburku vjel třikrát za sebou do slepé ulice jen proto, že ho tam opakovaně navedla GPS. Není nad imperativ, na tom stojí celé armády. Ještě horší však je, že naše společnost má tendenci nechat sebou manipulovat. Tím, jak je atomizovaná, to jde snadno, to dovolí vyrůst kdejaké podivuhodné větévce, jak říkával Karel IV. Ten nepořádek se vládnoucí vrstva snaží uregulovat stovkami zákonných opatření, místo aby spoluvytvářela společenský konsensus, který zakládá étos chování každého z nás, což následně ovlivňuje jednání celé společnosti. Nějaký soudce nedávno uvedl, že u nás momentálně existuje na 400 000 vyhlášek a zákonů, v nichž už se samozřejmě nikdo nevyzná. Taková snaha uregulovat společnost je k ničemu, bude se rozpadat dál.
Read more...