Podobně jako množství dalších míst v Sudetech i Benešov nad Ploučnicí hyzdí chátrající budovy, v tomto případě hlavně bývalá textilka. Zanevřít kvůli jizvám minulosti na zhruba třítisícové město by nicméně byla škoda, protože se tu nachází unikátní komplex dvou zámků a několika paláců postavených ve stylu takzvané saské renesance.
Historie Benešova nad Ploučnicí, a zejména zámeckého komplexu, se neodmyslitelně pojí se šlechtickým rodem Salhausenů, který do českých zemí dorazil roku 1515 z Míšně.
Právě hraběnka Černínová, která byla poslední šlechtickou majitelkou zámku, dala pokyn k vystavění Černínského paláce, jenž je nejnovější budovou komplexu. „Poznáte ho podle mechové stříšky. I přes časový rozdíl, kdy už saská renesance dávno dozněla, zachovává stavba všechny dobové prvky, třeba takzvaný oslí oblouk,“ uvedl průvodce.
Dodal, že hraběnka později zámek prodala bratřím Grohmannům, kteří se v Benešově nad Ploučnicí zasloužili o založení textilní fabriky Benar. Zámecký areál byl nicméně po roce 1945 na základě Benešových dekretů znárodněn, protože šlo o německý majetek. „Pak už máme jen jeden milník, a to rok 1969, kdy náš zámek bohužel vyhořel,“ doplnil průvodce.
P.S.
I to jsou následky nebránění země v roce 1939 a barbarského vyhnání našich spoluobčanů po roce 1945, žijících u nás po dlouhá staletí. Jejich um, schopnosti a kultura, nám dnes chybí více než tušíme. JŠ
Read more...