„Jen jedno bych vám chtěl vymluvit, a to je nenávist. Se vším na světě je možno se dorozuměti, jenom s nenávistí ne. Člověk, který nenávidí, není spravedlivý. Hlas nenávisti není pravdivý. Nic tak neporušuje lidskou duši jako nenávist. Nevěřte nenávisti. Neřiďte se nenávistí. Říká se, že nenávist je slepá; ano, neboť nevidí ani to, co nenávidí.“
***
Dostáváme se do měsíce září, v němž były napsány Čapkovy dopisy a rozhlasové projevy shromážděné v nerealizované edici Klímově. Obě skupiny písemností jsou v ní citovány odděleně, neboť dopisy jsou datovány (22., 23., 26., 29. 9. 1938; jeden z pěti zachovaných Čapkových dopisů editor neocitoval), ale projevy datovány nejsou, také jejich chronologie i případný vztah k jednotlivým dopisům musí být teprve dovozen rozborem obsazených vyznamů.
Svou edici zahájil S. V. Klíma projevem Tichý hlas, podle něhož pak svou budoucí knížečku i pojmenoval. Protože se celé dossier váže k úřadu ministra propagandy ing. Huga Vavrečky, zřízenému 16. 9. (a sídlícímu ve Valdštejnském paláci), měli bychom toto datum považovat za terminus post quem čili předpokládat, že žádný z textu edice nemohl vzniknout před tímto datem. Zároveň však mohl být Tichý hlas, určený německým posluchačům, sotva napsán po 19. 9., tj. po datu ultimata, jímž britská a francouzská vláda nutily Československo odstoupit Německu oblasti s více než 50 % německého obyvatelstva: V Čapkově projevu se ještě nereflektuje žádná katastrofa tohoto druhu. Dá se namítnout, že by bývalo bláhové promlouvat „tichým hlasem" v hlučných dnech poloviny září, kdy Hitlerova zběsilá norimberská řeč (12. 9.) podnítila vlnu násilných vystoupení henleinovců, kdy vláda musela (13. 9.) v mnoha pohraničních okresech vyhlásit stanné právo, kdy vůdcové sudetoněmecké strany (15. 9.) vydali provolání poprvé korunované iredentistickým a tím i vlastizrádným heslem „Domů do Říše!" a kdy proto vláda tuto stranu zakázała (16. 9.). Ale právě poté, kdy był v pohraničí nastolen pořádek, kdy se celková situace zklidnila, kdy o sobě zvláštním provoláním dali opět slyšet někteří představitelé německých demokratických stran (Německý aktivismus ožívá, hlásal titulek v Lidových novinach 18. 9.) a kdy premiér Hodža (18. 9.) vyhlásil, že „vnitrostátní usmíření je možné i bez uprchlých vůdců SdP" (Klímek, s. 624), vytvořila se - podobně jako po květnovém povolání záloh - chvíle bezvětří, znovu se objevil záblesk naděje. ,,Měl jsem naději, že nyní bude možno s našimi demokratickými Němci dojít k dohodě uspokojivé pro všechno naše německé obyvatelstvo, poněvadž jsem z prohlášení německých sociálních demokratů věděl, že byla vytvořena Německá národní rada, která je loajální k republice, a poněvadž jsem od různých německých přátel slyšel, že většina našeho německého obyvatelstva nebyla revoltou nadšena" (Feierabend, s. 14). Zdá se, že jedině v této krátké, kratičké pauze mohl si „tichý hlas" dodat důvěry, že může být uslyšen, že někdo ještě bude ochoten naslouchat jeho varování před nenávistí a jejími ničivými důsledky pro duši člověka.
***
Němečtí lidé na kterékoli straně hranic, kteří ve svém domově třeba jen náhodou v tuto chvíli nasloucháte, slyšte tichý hlas, hlas, který nekřičí a nemůže křičet, který nemá co slibovat ani odpírat. Je to jenom hlas člověka, který se hrozí toho, co visí na vlásku nad vámi i nad námi; jenom lidský hlas, který mluví k lidem, nebot' na té i na druhé straně jsou lidé sobě podobní; na té i na oné straně jsou lidé, kteří budou stejně hrozně trpět za sebe i za svůj národ, není-li záchrany pro lidský svět.
Němečtí lidé, člověk, který k vám mluví, se nechce s vámi přít; nic vám nechce vyvracet ani dotknout se ničeho, več věříte. Jen jedno bych vám chtěl vzít. Jen jedno bych vám chtěl vymluvit, a to je nenávist. Se vším na světě je možno se dorozuměti, jenom s nenávistí ne. Člověk, který nenávidí, není spravedlivý. Hlas nenávisti není pravdivý. Nic tak neporušuje lidskou duši jako nenávist. Nevěřte nenávisti. Neřiďte se nenávistí. Říká se, že nenávist je slepá; ano, neboť nevidí ani to, co nenávidí. Nenávidí něco, co vůbec neodpovídá skutečnosti, co je jen křivý výplod fontazie, domněnek a sebeklamu. Kdo nenávidí, není nikdy v právu. At' chcete cokoliv, snad chcete být před světem a dějinami v právu. Němečtí lidé, vy musíte být právu, nechcete-li se vědome vyřadit z lidského rodu. Veříme, že vy, že většina z vas chce být v právu. Proto se zbavte nenávisti, at' k vám již přichází odkudkoliv; očistěte svou atmosféru od nenávisti. Už to by stačilo, aby se nejtěžší otázky dneška vyřešily po právu. Nikomu nebude ublíženo na té ani oné straně, bude-li se jednat bez nenávisti. Nenávist vyvolává nenávist; němečtí lidé, nepřipusťte, aby se v lidském světě zvedl cyklon nenávisti, který by se mohl stočit směrem dnes ještě pro vás a pro nikoho nepředvídatelným.
Němečtí lidé na té i oné straně, mluví k vám lidský hlas, který nekřičí ani nehrozí, nepřikazuje ani neslibuje; není to nic než tichý hlas, který vám připomíná, že jste lidé jako my, že chcete být v právu jako my, že chcete, aby náš i budoucí svět był ovládán spravedlivým pořádkem a ne zuřivou nenávistí. Dnes nikdo neví, kde by se zastavila; ale budeme-li myslet a mluvit bez nenávisti, domluvíme se brzo, kam až jde právo a spravedlnost pro tu i onu stranu. Z nenávisti se nikdy nezrodí právo; z nenávisti a bezpráví nemůže vzniknout trvalý stav věcí. Musíte chtít pro svůj národ prospěch, který potrvá, který přetrvá vás samotné; proto se zbavte nenávisti, němečtí lidé, pro všechno na světě a sami pro sebe, zbavte se kletby nenávisti!
P.S.
Dodnes jsme se z vyhnání sudetských Němců hospodářsky, kulturně a mravně nevzpamatovali. Z jech řad pocházelo 10 nositelů Nobelovy ceny. JŠ
***
Jak jsme si zabili Karla Čapka, udělení Nobelovy ceny míru se už nedožil...
***
„Neštěstí mohou národu přivodit jiní. Ponížení si přivodí národ toliko svým vlastním jednáním."
Henry Thomas Bakl, anglický historik
Read more...