„Rozumný člověk se přizpůsobuje světu, nerozumný se usilovně snaží přizpůsobit svět sobě. Proto je všechen pokrok závislý na člověku nerozumném.“ G.B.Shaw
Modleme se za Japonsko a jeho statečné obyvatele. Příroda nám opět ukázala, že nejsme jejím pánem, ale pouhým bezmocným, slabým podřízeným. Nebudeme-li respektovat přírodní zákony a zákony Boží, budou se podobné katastrofy opakovat. Budeme sami jejich „spouštěči“ – a stále častěji.
Jakoby se začalo naplňovat poselství Mayského kalendáře, který u této také vyspělé civilizace, z dosud nevysvětlitelných důvodů, končí rokem 2012…?! Berme to jako vážnou výzvu k návratu morálky a duchovních hodnot, nechceme-li být právem přírodou „odstraňováni“ jako „škodná“. Jsme jen její součástí, s daleko menší inteligencí.Nižší nemůže nikdy pochopit vyšší, pouze ctít a respektovat. Půjdeme-li přírodě, jako dosud, nezodpovědně „po krku“, tak si s námi snadno poradí jako vyšší forma jsoucna. Můžeme si pod jejími „zbraněmi“ představit jak zbraně „materiální“ (tsunami, zemětřesení, povodně, nedostatek vody a potravin, terorismus, aids, pandemie, alergie, stále menší počet zdravě narozených, nemoci, výkyvy v počasí, apod.), tak duchovní (deprese, drogy, sebevraždy, rozpad rodin, psychická onemocnění, narušení lidských vztahů a přirozené komunikace, apod.) a jiné nepřirozené projevy života, jako následky jeho nenormálního způsobu, v rozporu s přirozeností člověka.
Nic není jistého, ani bezpečnost jaderných elektráren na „bezpečných“ místech (tsunami mohou nahradit i teroristé). Neomezená důvěra v techniku je narušena, nic už nebude jako dříve. Nyní je důležité se z katastrofy poučit, přehodnotit priority a pokusit se nenormální vývoj lidstva zastavit zdravým rozumem. To předpokládá, aby na odpovědných místech byli skutečně odpovědní, schopní lidé, vědomi si své odpovědnosti vůči druhým a životnímu prostředí.
Katastrofa v Japonsku by měla být výzvou každému z nás začít žít odpovědně a nemyslet male jen na sebe a své zájmy – méně dávat důraz na materiální, pomíjivou kvalitu naší existence a více usilovat o kvalitu života duchovní a morální. Méně lépe existovat, za to více žít.
Nutné bude přehodnotit kvalitu výchovy, vzdělání, začít už od nejmenších. Jiné cesty není, nechceme-li prožívat další „tsunami“ i v jiných formách, které nás budou stále ohrožovat, nedojde-li k radikální změně našeho způsobu života a našeho myšlení. Největším nebezpečím lidstva je člověk sám.
„Bůh stvořil člověka protože ho opice zklamaly. Pak už na jakékoli experimenty rezignoval.“
Mark Twain
Jan Šinágl, 16.3.2011
Komentáře
Přírodní pohromy byly i za dřívějších dob. Už na cestě pouští si stavěli modly - zlaté tele.Myslím, že stačí být slušný a nelhostejný.
Svět je takový jací jsme my - každý jednotlivec.
Zdraví Petr Polnický