Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Peter Klepsch, ehemaliger Insasse des Lagers Postelberg: Nach drei Wochen im Mai 1945 zogen die Russen plötzlich ab, das war an einem Freitag. Da sind die russischen Soldaten plötzlich aus Saaz verschwunden, und die ganze Stadt war voll mit tschechischen Uniformen, und es liefen bereits Gerüchte in der Stadt, dass in Postelberg die Leute alle verschwunden sind. Das war am Samstag. Und am Sonntagmorgen um 9 Uhr wurde ich von meiner Schwester aus dem Bett geholt, sie sagte: „Es sind Soldaten da, du musst auf dem schnellsten Weg auf den Ringplatz kommen. Alle deutschen Männer von 12 bis 65 Jahren haben sich unter Drohung der Todesstrafe dort einzufinden.“ Wir sind dort aufmarschiert, und zwar in zwei Kolonnen.

„Rád bych vám řekl o hanbě, kterou cítím, když si uvědomím, že vrazi zůstali nepotrestáni“, pronesl president SRN v Oradour–sur-Glane dne 11.6.2024, kde společně s presidentem Francie uctili památku nevinných obětí v době války…

***

Masakr na Švédských šancích: „Horší než Lidice. Při psaní jsem zhubl 15 kilo,“ vzpomíná historik

***

Níže videa ze závěru pietního aktu na Přerovském hřbitově (selhal mobil) a pietního aktu na Švédských šancích s FOTOGALERIÍ. Z médií se dostavila pouze Televize Přerov (stále nic?) a její fotograf. Loni jsem pozval presidenta ČR, premiéra, ministra zahraničí, předsedy obou komor parlamentu a Pražského arcibiskupa. Omluvili se z časových důvodů, či že neobdrželi oficiální pozvánku od města Přerova. Letos jsem tak učinil opět, když poslanec a primátor Přerova ing. Petr Vrána, to nepovažoval za nutné… Z časových důvodů se omluvilo pouze PA (Úřad vlády ani nepotvrdil příjem do DS, což se mi ještě nestalo). Je smutně, že nejsou schopni poslat svého zástupce, dopis k přečtení a poděkovat za pozvání. V Lidicích tradičně politici nechyběli… (Loni si měli předseda Senátu Miloš Vystrčil a senátorka za Přerov Jitka Seitlová najít čas, soukromě, pár dní po pietním aktu). Z politických zástupců se dostavila zástupkyně velvyslanectví SRN v ČR a zástupci spolků Podkarpatských Němců ze Slovenska a MLR.

Přítomným připomněli i zavraždění 94 maďarských skautů v bratislavské Petržalce, kde měla posádka, která se zastavila v Přerově, kasárna. Na hřbitově v Petržalce je umístěna pamětní socha, kde se koná každoročně pietní akt, dosud jen za účasti maďarských spolků… Poprvé se nezúčastnil historik František Hýbl ze zdravotních důvodů (stará se o něho jeho dcera v Praze).

Polepší se naši politici a nejvyšší představitelé země při 80. výročí masakru? Většina země o něm neví. Masakr tak zůstává, napříč generacemi, pro většinu obyvatelstva stále utajen. Přeživší děti z Lidic a zločiny nacismu, si stále připomínáme a znají je i děti. Zavražděné děti, batolata a kojence českými vojáky - v době míru - jsou stále tabu pro širokou veřejnost. O zločinech komunistů proti lidskosti se informuje čím dál méně, o zločinech nacismu takřka neustále… 

Něco je hodně špatně. Každý český politik, který veřejně odsoudí poválečné zločiny spáchané na českých Němcích, či by se zúčastnil pietních aktů na místech masakrů, by ohrozil svoji politickou kariéru. Připomeňme Karla Schwarzenberga, který tak učinil před volbou presidenta ČR a jako jasný favorit prohrál. Kdo nezná a není ochoten si připomínat své vlastní zločiny, riskuje, že si je zopakuje. Politik se nemá chovat tak, aby byl jen zvolen. Má konat v zájmu země a její budoucnosti - i se všemi riziky, které to v mravně zdeformované společnosti přináší. Pokud má ovšem schopnost a vůli vyšší cíle prosazovat, sloužit zemi a ne pouze sobě. Jak dlouho si to nemravní a zbabělí politici budou moci ještě dovolovat? JŠ

***

Přerov, Švédské šance 18.6.2023: Opět bez účasti politiků. Pietní akt tradičně zamlčen široké veřejnosti

Přerov Švédské šance 18.6.2022: Dodatek – projev Gézy Dunajszkého

Žatec 3.6.2024: Vzpomínková modlitba za oběti největšího masakru na území ČSR v červnu 1945

Peter Klepsch, bývalý vězeň tábora Postelberg: Po třech týdnech v květnu 1945 Rusové náhle odešli, bylo to v pátek. Ruští vojáci najednou ze Sázavy zmizeli, celé město bylo plné českých uniforem a po městě už kolovaly zvěsti, že v Postelbergu zmizeli všichni. To bylo v sobotu. A v neděli ráno v devět hodin mě sestra vytáhla z postele a řekla: "Jsou tam vojáci, musíš se co nejrychleji dostat na Ringplatz. Všichni němečtí muži od 12 do 65 let tam musí být pod hrozbou trestu smrti." Pochodovali jsme tam ve dvou kolonách.

Proběhla na Náměstí svobody u Sloupu Nejsvětější Trojice. Podepisovala se i petice na zhotovení pamětní desky. Pietnímu aktu předcházel už 3. ročník pochodu studentů z Postoloprt do Žatce, nesoucí jména zavražděných obětí. Poděkování patří panu Martinu Kosovi zaŽOK – Žatecký okrašlovací kolektiv, z.s. a panu Petru Zemánkovi za Studentský pochod a organizování akce.

Pietního aktu se zúčastnili starosta a místostarosta Žatce, starosta partnerského města Thum ze SRN a velvyslanec SRN v ČR pan Andreas Künne. Pronesl skvělou řeč. Škoda, že se pozvaní politici nedostavili (na pozvánky nereagovali), včetně presidenta ČR, aby se zúčastnil pochodu se studenty. Média zastupoval pouze redaktor z německé sekce ČRo. Na pietní akci v Lidicích jezdí politici každoročně, bez pozvání. Na místa českých zločinů proti lidskosti, navíc spáchaných v době míru, odvahu nemají (ohrozili by svoji politickou kariéru). Na Švédské šance u Přerova (vražděni i děti, batolata a kojenci) je neuvidíte. Loni vyžadovali pozvánku, nebo se omluvili, že nemají čas. Zástupce, nebo písemnou podporu nezaslali. Letos jsem je opět pozval. Primátor Přerova ing. Petr Vrána mi napsal mj.: „Jsem přesvědčen, že město má zpracovaný dostatečně široký seznam zvaných hostů, odpovídající významu akce a nemáme v úmyslu jej v současné chvíli významněji upravovat.“ Výsledkem je, že masakr je znám jen místně, běžní občané ČR o masakru nic neví. Na letošní 79. výročí jsem POZVÁNKU na pietní akt poslal opět prezidentovi ČR, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu ČR, pražskému arcibiskupovi a senátorce Jitce Seitlové z Přerova. Jediný kdo dosud zareagoval bylo Pražské arcibiskupství (pan arcibiskup se nemůže zúčastnit z časových důvodů).    

Politici by si měli vzít příklad z morální vyspělosti presidentů SRN a Francie, kteří navštěvují Oradour společně, ruku v ruce. Pokud si vlastní zločiny nepřiznáme, budou se nám stále připomínat. Věřme, že k 80. výročí tragédie bude Pamětní deska zhotovena, odhalena – i za účasti presidenta ČR a veřejnoprávní ČT. Země, která není schopna přiznat se plně ke svým vlastním zločinům proti lidskosti je malá a malou zůstane, s patřičnými dopady na život společnosti. Připojuji malou FOTOGALERII ze Žatecké Synagogy. Letos jsem pochod nestihl, pokud obdržím z pochodu fotografie, budou doplněny.

(na pozvánky nereagovali), včetně presidenta ČR, aby se zúčastnil pochodu se studenty. Média zastupoval pouze redaktor z německé sekce ČRo. Na pietní akci v Lidicích jezdí politici každoročně, na místa českých zločinů proti lidskosti, navíc spáchaných v době míru, odvahu nemají (ohrozili by svoji politickou kariéru). Mohli by si vzít příklad z morální vyspělosti presidentů SRN a Francie, kteří navštěvují Oradour společně, ruku v ruce. Pokud si vlastní zločiny nepřiznáme, budou se nám stále připomínat. Věřme, že k 80. výročí tragédie bude Pamětní deska zhotovena, odhalena – i za účasti presidenta ČR a veřejnoprávní ČT. Země, která není schopna přiznat se plně ke svým vlastním zločinům proti lidskosti je malá a malou zůstane, s patřičnými dopady na život společnosti. Připojuji malou FOTOGALERIIze Žatecké Synagogy. Letos jsem pochod nestihl, pokud obdržím z pochodu fotografie, budou doplněny. JŠ  

***

"Neexistuje žádné mezinárodní právo dle libosti!

Ad LN 19.9.203: Na zdraví! Žatec je v UNESCO

Je potěšitelné, že UNESCO zařadilo na seznam světového dědictví Žatec (dříve Saaz). Málokdo ví, že v Žatci měla před rokem 1914 jezdit od nádraží na náměstí tramvaj, to již belle epoque nestihla. Naopak Žatec po vyhnání nejprve židovského obyvatelstva nacistickým režimem a následně vyhnání většinového německého obyvatelstva po roce 1945 utrpěl zásadní morální škody.