Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

LIDICE 10.6.1942: Nacisty popraveno – v době války, ve dne: 173 mužů. Nejstaršímu bylo 84 let, nejmladšímu chlapci 14 let !!! ŠVÉDSKÉ ŠANCE 19.6.1945:Vojáky čs. armády popraveno – v době míru, v noci: 72 mužů, 120 žen, 75 dětí do 14 let. Celkem 267 lidí. Nejmladší byla batolata ve „věku“ 6, 7 a 8 měsíců !!!Maminky prosily vojáky, aby nejprve zastřelili jejich děti, aby měly jistotu, že nebudou trpět. Batolátka se plazila po tělech zavražděných maminek…

***

Vzpomínkou na městském hřbitově, modlitbou na Švédských šancích a přivítáním zvonů v kostele svatého Vavřince bude v neděli 18. června připomenuta tragédie, která se před 78 lety stala na kopci zvaném Švédské šance.  Přerované na masakr 267 nevinných lidí, který se odehrál krátce po skončení druhé světové války v blízkosti jejich města, nezapomínají.

„Každý rok se scházíme na hřbitově a na místě tragédie, abychom předali i dalším generacím poselství, že na zlo nesmíme zapomínat - a pokud jsme jeho svědkem, tak se mu musíme bránit. To koneckonců opisuje i citát na hrobech obětí: Vidíme-li nespravedlnost a mlčíme-li k ní, pášeme ji sami. Na městském hřbitově se sejdeme u hrobu obětí k pietní vzpomínce ve 13 hodin,“ uvedl přerovský primátor Petr Vrána. Zájemci se pak mohou přemístit přímo na Švédské šance, kde v noci z 18. na 19. června roku 1945 přišlo o život 120 žen, 72 mužů a 75 dětí, včetně kojenců – ti všichni se stali obětí nespravedlivého poválečného vyřizování účtů. Byli to Karpatští Němci ze Slovenska, slovenští Maďaři a Slováci, kteří se tehdy vraceli z války domů – z Čech na Slovensko. Vlaku, v němž cestovali, si na přerovském nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky, nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů, dovlekli na kopec nad Přerovem a tam je popravili kulkou do týlu. Později se obhajovali tím, že šlo o gestapáky, ale nebyla to pravda. „Společná modlitba přímo na místě vraždy – u kovaného kříže – začne ve 14 hodin. Zveme veřejnost, aby si tuhle smutnou událost našich dějin připomněla s námi i s pozůstalými, kteří se piety každoročně účastní,“ řekl primátor Vrána.

Vzpomínkový program bude pokračovat v 16 hodin v kostele sv. Vavřince koncertem a přivítáním nových zvonů, na nichž jsou zvěčněna jména dětských obětí masakru. O pořízení zvonů se postaral spolek Přerovské zvony smíření. Zvony byly vloni na podzim odlity v dílně Rudolfa Pernera, do Přerova budou převezeny v polovině června – a veřejnost je poprvé uvidí právě v neděli 18. června. Pořídit je bylo možné díky sbírce, která je stále ještě aktivní. „Malý zvon, jenž je zasvěcen sv. Františkovi z Assisi, stál 472 tisíc korun. Na velký zvon, jehož patronem je Jan Pavel II. a jsou na něm odlita jména dětí zavražděných na Švédských šancích, zbývá z celkové částky ve výši bezmála dva miliony korun doplatit 420 tisíc korun. Musíme také vyřešit úpravu zvonové stolice na věži, to by mělo stát půl milionu korun,“ konstatovala mluvčí Přerovského spolku smíření Anna Sýkorová. Zvony by měly být zavěšeny v příštím roce, kdy bude kostel slavit 500 let.

Foto: Místo tragédie připomíná čtyřmetrový prostřílený kovový kříž. Na pietní akt, který se v těchto místech uskuteční 18. června od 14 hodin, jsou pozváni zastupitelé města Přerova, zástupci církví, velvyslanec Německé republiky, velvyslanec Slovenské republiky, velvyslanec Maďarska, zástupci Karpatskoněmeckého spolku na Slovensku a v Německu, zástupci Vojenského historického archivu v Bratislavě a také pozůstalí ze Slovenska a Maďarska.

Až po šesti hodinách jsem obdržel slovo, jako jedinému mi bylo odňato. Nešlo nevstupovat mými krátkými postřehy do průběhu diskuse, která s demokratickou diskusí měla velmi málo společného. 

Celý zvukový záznam asi vydrží poslouchat málokdo (vystoupil jsem na konci od 5:42:15 hod.). Pasáž týkající se Lidic jsem natočil zvlášť, takže můžete slyšet i mé občasné „nedemokratické“ vstupy, resp. „halekání ze švýcarských alpských luk“, jak je nazval místopředseda Rady ČT  Mgr. Ing. Daniel Váňa, Ph.D.

Hlavním tématem byly Lidice. Argumentace šéfa Reportérů ČT Marka Wollnera byla vynikající, zato „oponentura“ místopředsedy Rady ČT Daniela Váni byla něco odstrašujího, tím více, když si přečtete jeho profesní životopis. Absolutní nedostatek emoční inteligence, kdy i přirozenou můžeme zpochybňovat, vyloučíme-li zlý záměr. Radní Jiří Kratochvíl působil dojmem relikvie z totality, něco neuvěřitelného. Nedivím se, že odmítá zveřejnit svůj profesní životopis. Radní Ing. Hana Lipovská, Ph.D., by za předvedený „výkon“ měla Radu ČT okamžitě opustit. Ve funkci radní se chovala jako policista, žalobce a soudce v jednom. Nedivím se, že v letech 2018-2019 pracovala v Institutu Václava Klause… Tito radní mají zřejmě problém se zásadou: „Jenom hlupák nemění názory a mění zásady“, pokud bychom opět vyloučili zlý úmysl.

„Odkud se v nás to zlo bere?“ I 80 let poté je v Česku problém přiznat vraždění Němců

 ***

Před odchodem byla připomenuta podstata postoloprtského případu s tím, že jde o místo s největším počtem poválečných civilních obětí, tedy v době míru, že strůjcem byla československá armáda pod patronací sovětské tajné služby a navíc „hecována“ proklamacemi předních československých politiků. Šli jsme přibližně po trase, kterou byli „žatečtí“ v červnu 1945 do Postoloprt vedeni, nejprve muži a pak i ženy. Cestou jsme míjeli pomník vděku Edvardu Benešovi a pomník volyňským samopalníkům. Ó, jak jsou paradoxní československé dějiny!

Na závěr byly připomenuty ještě tři skutečnosti:

1)podobnost postoloprtského případu se současnými událostmi, zejména na Ukrajině,

2)oficiální smíření německého a francouzského prezidenta ve vyvražděné vesnici Oradoure sur Glane (10. 6. 1944) za účasti starce, který vyvražďování přežil s tím, že „my“ jsme se nikdy k takovému smíření např. v Lidicích neodhodlali,

3)připomenuto „krnovské smíření“ na půdě židovské synagogy a kostela Sv. Martina, do něhož daroval přeživší německý chlapec (1945) sochu Panny Marie z Dachau jako jiskru smíření.

Aktualizováno 13.6.2023: Dalík, politické tlaky i vlastní podnikání. Nový šéf ČT Souček reaguje na kontroverzní otázky - ČT argumentuje vysokou oblíbeností, dle průzkumů? Pokud by vysílání ČT bylo podmíněno dobrovolným zaplacením poplatků, jaké příjmy by asi měla? Obávám se, že by zbankrotovala. JŠ

***

„Nebyla to volba pro Součka, ale proti Dvořákovi“ zaznělo v médiích. Zasedání Rady ČT jsem se zúčastnil, ale v poledne odešel. To převážně „žvanění“ je k nevydržení pro ty, kdo mají zkušenosti s věcným, kultivovaným projevem. Nade všemi vynikalo kultivované, věcné vystoupení místopředsedy Rady ČT Petra Šafaříka (skutečný zástupce občanů, mimochodem jako jediný z radních měl kravatu). Doporučuji jeho vystoupení (od 45,20 min.). Nemilosrdně, v klidu a demokraticky, zkritizoval Dvořáka. Ten se zachoval, jak je zvykem novodobých „papalášů“. Na pravdu nemohl reagovat jinak. Mimochodem Dvořák začínal u Petra Kellnera, poté TV Nova. Do ČT ho dosadil opět Kellner. Zatleskal jsem místopředsedovi Šafaříkovi s  poznámkou „to bylo za občany“ a omluvou předsedovi Novákovi.

Následné reakce zastánců Dvořáka se komentují sami, ubohost a české plebejství (místopředseda Rady ČT Ježek Dvořákovi veřejně tyká). ČT svoji „kvalitou“ upadla do bezvýznamnosti. Dávno neplní svoji veřejnoprávní službu, připomíná spíše těžkopádný státní podnik, kolos, s patřičnými „rodinnými“ vazbami. Pokud by byla ČT přístupná jen za dobrovolný poplatek, budou se na ni dívat už jen důchodci a nenáročná, konzumní část společnosti, pokud vůbec. Skončila by dávno v bankrotu při tom, co veřejnosti předvádí.

Začne veřejnoprávní ČT konečně dělat to, co ze zákona má?

Vojenský historik plk. Eduard Stehlík měl 28.7.2020 rozhovor na ČRo Vltava (45 min.). Neubránil jsem se dojmu, jakoby šlo o další PR v souvislosti s jeho kandidaturou do Senátu. V textu k videu chybí několik závažných informací, které na videu zazněly, ale jen okrajově a opatrně, ačkoliv jde o zásadní témata.

Od 36  min. připomíná krátce Švédské šance a od 36 min. stejně krátce vyhnání Němců. Uznává jak se SRN příkladně vyrovnala s vyrovnáním se se zločiny nacismu, ale že my jsme to s komunistickými zločiny nedokázali dodnes se bojí naplno říci, resp. jen opatrně naznačuje. O prokázaném udavačství mezi obyvateli Lidic ani slovo – Lidice musí být dokonalé, příkladné a nezpochybnitelnů.

Alespoň přiznává, že jsme měli zločinům na českých Němcích zabránit. Byli čs. občany, protože platnost Mnichovské dohoda byla zrušena, tedy i jejich z velké části vnucené říšské občanství, tedy vyhnali jsme v rozporu s čs. právem i právem mezinárodním vlastní obyvatelstvo! S touto genocidou etnika jsme se dodnes nedokázali vypořádat. Je stále populistickými a nemravnými politiky využíváno k získávání „politických bodů“.

Vypálení Malína na Ukrajině 13.7. 1943 s 370 obětí, více než v Lidicích - Celkem bylo zavražděno 400 lidí v Českém Malíně (374 české národnosti - 108 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let věku a 26 Poláků) a 132 obyvatel Ukrajinského Malína. Vypáleno bylo v Českém Malíně 68 domů z celkem 102. Události ČT dnešní 80.výročí nacistického masakru v Českém Malíně nepřipoměly, zato Lidice nezapomenou připomínat každý rok. Poukazujeme na zločiny II.světové války druhých a stejně odpudivé, naše zločiny v době míru, zamlčujeme.

Karel Paták svůj článek Odsun sudetských Němců? Vraždy, mučení a znásilňování končí slovy: „Normální lidé se prostě za takové úseky historie omlouvají, stejně jako jezdí představitelé Německa každý rok do Lidic a Ležáků. To není žádná slabost. Je to Evropa 21. století. Zaplať pán Bůh“.

Netuším zda se jedná o syna či jmenovce dlouholetého starosty Loděnic pan Karla Patáka? Více o jeho životě na stránkách Paměti národa. Jeho kniha o Loděnicích, kde jsem se poprvé dočetl o masakru na obyvatelích Loděnic německého původu, vzbudila můj zájem o tuto tragickou část našich dějin – mezi oběťmi byla i paní Šináglová, zdravotní sestra se svoji dcerou. Nepřekvapuje, že mé příjmení se nachází i ve starobavorském slovníku. JŠ

***

Vzpomínky, kterým nechceme naslouchat. Po stopách pochodu Krnov-Králíky

1.6. 2023: II. Pochod studentů za nezapomenutí naší minulosti – Louny, Postoloprty, Žatec

Mehr im Artikel "Ende der Lidice-Entführungen" von Jan Kovanic. Ich zitiere aus dem Artikel:... Und in einer demokratischen Gesellschaft auch verschiedene Provokateure. Vor ein paar Jahren konnte man bei einer Kundgebung einen bestimmten tschechischen Sudeten beobachten, der ein großes Plakat um den Hals trug. Darauf war abgebildet und beziffert, wie viele deutsche Dörfer nach dem Krieg von den Tschechen zerstört worden waren. Das Schicksal von Lidice mit der Deportation von tschechischen Deutschen während der Prozesse zu vergleichen, die Nazis, die nach den Juden alle minderwertigen Slawen ermorden wollten, in erster Linie mit den Tschechen zu vergleichen, ein Kriegsverbrechen mit einer präventiven Selbstverteidigungsaktion zu vergleichen, auf die sich die damaligen Großmächte geeinigt hatten, schien mir ein wenig Chuzpe. Ich habe ihn dieses Jahr hier nicht gesehen, ich glaube, die Polizei hätte ihm Hausverbot erteilt....

Ich kenne den Autor nicht. Schade, dass er nicht "einen gewissen tschechischen Sudeten", Herrn Cermak, nennt und einen Link zu meinem Artikel vom 11.6.2017 angibt, aus dem er sich offenbar bedient hat? Zwei Personen haben an dem stillen Protest in Lidice teilgenommen. Die anwesende Öffentlichkeit, einschließlich des Bischofs Tomáš Holub (mit Ausnahme der anwesenden Kommunisten), begrüßte dies.

In den Jahren 2003 und 2005wurde der Autor des Artikels mit dem Karel Čapek-Preis ausgezeichnet. Demnächst werde ich die wenig bekannte Texten von Karel Čapek, einem Kandidaten für den Friedensnobelpreis, veröffentlichen, in denen er die tschechischen Deutschen verteidigt, einschließlich Unglaublich primitiven Angriffs von den Tschechen an ihn, die seinen Tod beschleunigt hat. Ich glaube, dass der Autor seine Position überdenken und beide Auszeichnungen viel mehr zu schätzen wissen wird. JŠ

Original auf Tschechisch>

***

Přerov 16.6.2024: Gedenkakt zum 79. Jahrestag des Massakers an der schwedischen Chance, wieder ohne Beteiligung tschechischer Politiker...

Aktualizováno 1.7.2024: Žádost o informace Muzeum Beskyd Frýdek-Místek (10.6.2024) - Stížnost (1.7.2024). JŠ

*** 

Podrobnosti o zločinech proti lidskosti v době míru ve vydání Moravskoslezského Dne ze začátku 90. let. V kolika kronikách měst, kde po staletí žili čeští Němci, zmizely záznamy o masakrech, vraždách a krádežích? Kolik vrahů se stalo členy KSČ a žili mezi námi nepotrestáni jako „ctihodní“ občané?

Vraždit a okrádat bezbranné, kdy nehrozí nebezpečí, nám šlo v dějinách často. Připomeňme si masové udávání gestapu po okupaci ČSR Německem. Dnes před 82. lety byly srovnány se zemí Lidice. Jejich tragický osud znají i malé děti, protože se jedná o zločiny nacistů. Připomeňme si, že jejich likvidace souvisela s atentátem na Heydricha a udáním české občanky a kdy bylo následně popraveno 1500 Sokolů, ze kterých měli nacisté největší strach. Kdo zná podrobnosti o největším poválečném masakru v Postoloprtechna území ČSR, na Švédských šancích u Přerova, či v bratislavské Petržalce, kde bylo povražděno 94 mladých skautů vojáky Svobodovi armády, stejné, která vraždila děti, batolátka a kojence na Švédských šancích? Je smutné, že podrobné informace se můžete dozvědět, z větší části, pouze na těchto webových stránkách. Zjistíte, že k „holubičímu národu“ máme daleko (Češi měli kdysi ve velké oblibě holubí maso).

Politici uctívají svoji osobní účastí památku nevinných českých obětí nacismu v Lidicích, Terezíně či na jiných místech, spáchaných v době války. Na místech zločinů páchaných Čechy na nevinných spoluobčanech německého původu v ČSR, v době míru, je nepotkáte. Riskovali by tím ohrožení své politické kariéry. Jaký to rozdíl v chování presidentů SRN a Francie, kteří společně uctívají památku nevinných obětí v Oradouru. Při návštěvě ČR se také pokloní památce obětí v Lidicích, či Terezíně. Kolik českých politiků se účastní pietního aktu 79.výročí masakru na Švédských šancích dne 16.6.2024? Pozváni byli opět prezident, premiér, předsedové obou komor parlamentu a Pražský arcibiskup.

O našich zločinech na stejně nevinných stále mlčíme. Jsou jich nepochybně stovky, které z velké části zůstanou na věky utajeny – listy z kronik zmizely, vrazi zemřeli… Při barbarském vyhnání českých Němců jich zahynulo 271 246 z více než 3 milionů vyhnaných a okradených o vše.

Zašlu dotaz primátoru města Frýdek-Místek a řediteli Muzea Beskyd, co vše se za 30 let po napsání tohoto článku nalezlo, vyšetřilo a udělalo. Pamětní deska a vydání brožury, či knihy, by byly tím nejmenším, co může město udělat na uctění památky všech svých bývalých spoluobčanů, nevinných obětí masakrů. S jejich odpověďmi bude veřejnost seznámena. JŠ

Josef Dobrovský 1824: “Nesmíme se chlubit vylhanými dějinami. Nám stačí to, co je v našich dějinách pravdivé. Lži bychom měli přenechat těm, kdo kromě lži nemají ničeho jiného.“

***

Ve zvláštním vydání Heimatbrief Saazerland(Dopisy z domova Žatecko) si můžete sami přečíst tu hrůzu, jakou masově páchali Češi na nevinných obětech, včetně dětí po válce, tedy v době míru. Dnešní české děti, mládež a studenti o těchto zločinech proti lidskosti neví nic. O zločinech nacismu vědí dost, ale o zločinech komunismu takřka nic. Nedivme se, když o zločinech nacismu veřejnoprávní Česká televize informuje v různých formách takřka denně, ale o našich vlastních zločinech proti lidskosti jen zřídka. Nikdy v hlavních vysílacích časech, většinou k večeru, pozdě večer, či k ránu. Tuto brožuru vydali potomci obětí z Postoloprt vlastním nákladem. Bude vydána také v češtině, jako podobné publikace o Lidicích, které zaplatil stát? JŠ

***

„…Navrhuji malý experiment: zkusme vyrobit pamětní desku s nápisem Všem nevinným obětem lidických událostí června 1942 a sledujme ten poprask, který nastane, když se ji v Lidicích pokusíme umístit. Protože v Lidicích zabíjeli Němci Čechy, kdežto v Postoloprtech se staly události a zabíjení Němců bylo pouhým (omluvitelným) excesem jinak spravedlivého vyhnání… tedy, ehm, vlastně odsunu.“ Tomáš Pecina

Černý květ našich dějin. Putování po stopách postoloprtského masakru. Výročí masakru ne Švédských šancích opět médii zamlčeno, stejně jako výročí masakru v Petržalce!

Josef Dobrovský 1824: "Wir dürfen uns nicht mit einer falschen Geschichte brüsten. Es genügt uns, was in unserer Geschichte wahr ist. Wir sollten die Lügen denjenigen überlassen, die nichts als Lügen haben".

Inschrift auf der Gedenktafel - Bild rechts: Die Postelberg (Lenešice) Fasanerie. In den Jahren 1943-1945 gab es ein Lager für gemischtrassige Juden und diejenigen, die ihre Angehörigen nicht verleugneten. Ende Mai und im Juni 1945 wurden die Räumlichkeiten des Lagers von der tschechoslowakischen Armee für unnötige Folterungen, Lynchmorde und Tötungen deutscher Zivilisten genutzt. Erinnern wir uns an die Opfer, denken wir an die Versöhnung unter uns.

***

In der Sonderausgabe des Heimatbriefs Saazerland können Sie selbst nachlesen, wie schrecklich der Massenmord an unschuldigen Opfern, darunter auch Kinder, durch die Tschechen nach dem Krieg, d.h. in Friedenszeiten, gewesen ist. Die tschechischen Kinder, Jugendlichen und Studenten von heute wissen nichts von diesen Verbrechen gegen die Menschlichkeit. Sie wissen genug über die Verbrechen des Nationalsozialismus, aber fast nichts über die Verbrechen des Kommunismus. Wir sollten uns nicht wundern, wenn das öffentlich-rechtliche tschechische Fernsehen fast täglich über die Verbrechen des Nationalsozialismus in den verschiedensten Formen berichtet, aber nur selten über unsere eigenen Verbrechen gegen die Menschlichkeit. Nie zur Hauptsendezeit, meist abends, spät nachts oder morgens. . Diese Broschüre wurde von den Nachkommen der Opfer aus Postelberg herausgegeben. Wird sie auch in tschechischer Sprache erscheinen, wie ähnliche, vom Staat bezahlte Publikationen über Lidice? JŠ

***

"...Ich schlage ein kleines Experiment vor: Versuchen wir, eine Gedenktafel mit der Aufschrift 'Allen unschuldigen Opfern der Ereignisse vom Juni 1942 in Lidice' anzufertigen, und beobachten wir den Aufruhr, der sich ergeben wird, wenn wir versuchen, sie in Lidice anzubringen. Denn in Lidice töteten die Deutschen Tschechen, während in Postoloprty die Ereignisse stattfanden und die Tötung von Deutschen lediglich ein (entschuldbarer) Exzess einer ansonsten gerechten Vertreibung... äh, eigentlich Vertreibung war."Tomáš Pecina

Černý květ našich dějin. Putování po stopách postoloprtského masakru. Výročí masakru ne Švédských šancích opět médii zamlčeno, stejně jako výročí masakru v Petržalce!

Poté co skončil u AČR, stal se ředitelem Památníku Lidice. Nyní kandiduje na senátora. PR funguje znamenitě. Jeho nezvolení není pravděpodobné, aneb „škatulata hejbejte se“. J.Š.

"Die Grundvoraussetzung für eine wahre Freundschaft zwischen unseren Völkern ist die Wahrheit. Wie hart sie auch sein mag, sie muss gesagt werden." - "Wir alle haben die eigentümliche Fähigkeit, unser eigenes Versagen auf die von uns gewählten Sündenböcke zu projizieren und uns durch Kritik an ihnen vor unserem eigenen Gewissen zu reinigen."

Václav Havel

***

Die Zukunft beginnt mit einer ehrlichen Abrechnung mit der Vergangenheit, sonst kann sie nicht hoffnungsvoll sein. Sie wird immer wieder auf uns zurückkommen, um uns zu erinnern, mit allen verdienten Konsequenzen und Auswirkungen. Zum Jahrestag des deutsch-französischen Abkommens werden 30 000 Bahnfahrkarten verteilt, damit die Jugendlichen beider Länder das jeweils andere Land besser kennen lernen können. Für Sonntag, den 18. Juni 2023, habe ich den Präsidenten der Tschechischen Republik, die Präsidentin der Slowakei, den Premierminister der Tschechischen Republik, den Vorsitzenden des Senats, die Vorsitzendin des Unterhauses, den Erzbischof von Prag und den öffentlich-rechtlichen Sender Tschechisches Fernsehen, zur Teilnahme an der Gedenkfeier in Přerov und den Schwedischen Chancen eingeladen. Die Öffentlichkeit wird über ihre Teilnahme bzw. über Entschuldigungen für ihre Nichtteilnahme und die Gründe dafür, informiert. JŠ

***

Von der Wahrheit zur Versöhnung: der Fall Postoloprty und die Aufarbeitung 1945-2010

TEIL 1: "Echte Gräueltaten" -Massenexekutionen nach Kriegsende im Juni und Mai 1945 (1-250)

TEIL ZWEI: "Dieses Erlebnis hat mich seelisch verändert" -Überlebende und Zeitzeugen erinnern sich (315-348)

TEIL DREI: "Die Demütigung des Menschen" -Scham, Erinnerung und Versöhnung (441-514)

***

Originalartikel>

 „Je důležité otvírat živé rány - Proč tomu tak je a proč se nezacelujou - Kdo a jak získává politické hlasy - Musí následovat konkrétní činy, památníky, politická gesta.“ Jiří Havelka

Po skvělém Plukovníku Švecovi na Nové scéně Národního divadla v Praze, uvedl režisér Jiří Havelka další potřebný dokument - Anatomii masové vraždy na Švédských šancích u Přerova, kdy vojáci čs. armády, v době míru, barbarsky vraždili muže, ženy, starce, dětí, batolata a kojence. Investujte 150,-Kč a poslechněte si tu hrůzu z koncertu „mluvících hlav“…

Rozhovor s Jiřím Havelkou na ČRoPlus také doporučuji, stejně jako jeho rozhovor pro LN Skypujeme o hrůzách z roku 1945. „Očitý svědek“ nám připomíná naše zavírání očí před vlastními zločiny proti lidskosti.

Dvouminutová ukázka z „Očitého svědka“,  trvajícího 93 minut.

Více v článku „Konec únosům Lidic“ Jana Kovanice. Cituji z článku: … A v demokratické společnosti rovněž různí provokatéři. Před několika lety bylo možno během shromáždění pozorovat jistého českého sudeťáka, kterému na krku visel velký plakát. Bylo na něm zobrazeno i vyčísleno, kolik ale zase německých vesnic zničili Češi po válce. Přirovnávat osud Lidic k odsunu českých Němců ausgerechnet při tryzně, přirovnávat nacisty, kteří po židech chtěli vyvraždit všechny méněcenné Slovany, v první řadě tedy Čechy, přirovnávat válečný zločin k preventivní sebeobranné akci, domluvené tehdejšími velmocemi, mi přišlo poněkud chucpe. Letos jsem ho tu neviděl, myslím, že by ho policie vykázala. … 

Autora neznám. Škoda, že nejmenuje „jistého českého sudeťáka“ pana Čermáka a neuvádí odkaz na můj článek z 11.6.2017, ze kterého zřejmě čerpal? Tichého protestu v Lidicích jsme se zúčastnili dva. Přítomná veřejnost to ocenila, včetně biskupa Tomáše Holuba (vyjma přítomných komunistů).

V roce 2003 a 2005 obdržel autor článku Cenu Karla Čapka. Brzy zveřejním málo známé texty Karla Čapka, kandidáta na Nobelovu cenu míru, kde se českých Němců zastává, včetně jeho neuvěřitelně primitivního napadání Čechy, které uspíšilo jeho smrt. Věřím, že autor svůj postoj přehodnotí a obou ocenění si bude cenit ještě mnohem více. JŠ

*** 

75. výročí tragédie Lidic: kázání plzeňského biskupa Tomáše Holuba

Češi patří mezi největší rasisty v Evropě. A bude hůř, varují odborníci

***

„My nejsme národ fašistů, my jsme národ statistů.“

Přerov 16.6.2024: Pietní akt k 79. výročí masakru na Švédských šancích, opět bez účasti českých politiků...

Aktualizováno 13.6.2024: Qatargate, marocký disident Mohamed Dihani: "Tak mě Rabat požádal, abych špehoval v Itálii

***

Připojuji FOTOGALERII oceněných knih a ZVUKOVÝ ZÁZNAM celého slavnostního aktu. Hlavní cenu získala kniha HABSBURSKÁ ŠLECHTA. Cenu Miroslava Ivanova za celoživotní dílo obdržel Jan Rychlík (* 26. listopadu 1954 Praha), český historik, odborník na moderní dějiny slovanských národů (od 41 min.). Veřejnosti je znám jako účastník pořadů v ČT o české historii, nevyhýbá se „nepohodlným“ názorům o naší nedávné historii. Média přítomna nebyla.

Prof. Rychlík patří k historikům, kteří navazují na dílo a odkaz prof. Josefa Kalvody – viz kniha Genese Československa. Přítomen byl i vnuk Miroslava Ivanova, autora knihy Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše.

Oceněny byly zajímavé knihy, mj. i ORBITY SMRTI o nacistické „eutanázii“ a VELKÉ DĚJINY RUSKA.Kdy budou vydány celostátně také knihy i o našich zločinech proti lidskosti, např. o největším masakru na území ČSR po roce 1945 v Postoloprtech, nebo o Švédských šancích u Přerova?

Teprve až budeme schopni psát i o vlastních zločinech a masakrech na nevinných lidech, včetně dětí batolat a kojenců, a pietních aktů se zúčastní naši politici, jako je tomu každoročně v Lidicích, budeme se moci považovat za vyspělou zemi. JŠ

Aktualizováno 25.6.2023: Svatá pouť v Aachenu 2023

***

Proč zaniklo království Sodomy Gomory? Díky životu v bezbřehé neřesti a homosexualitě. Opět si o tuto lekci přírody a Boha koledujeme! JŠ

***

Přihlásil jsem se na besedu o školství ve Sněmovní 7. Měla začít v 9:00 hod. Po 15 min. se nic nedělo, nikdo se neomluvil, v klidu se popíjela kafíčka... Odešel jsem. Viditelně školení o slušném chování potřebovali sami pořadatelé a panelisté. Ostatně obávám se, že debata proběhla v klasickém formátu – JAK je vše špatně, COje třeba udělat, ale těžko zaznělo JAK  REALIZOVAT při danném stavu společnosti, zbavené elit a prorostlé rakovinou klientelismu. Díky odchodu jsem prožil čas mnohem hodnotněji.

Ano vše začíná výchovou a vzděláním. Zašel jsem k pomníků dr. Milady Horákové pár metrů poblíž. Byla tam skupina šesti studentů cca kolem 13-ti let. Zeptal jsem se, zda ví, kdo byla dr. Horáková, věděli. Zeptal jsem se na Lidicea Terezín, věděli. Zeptal jsem se na Švédské šance, nevěděli – a už zasáhla paní učitelka, do té doby mlčící a kterou jsem zprvu nezaregistroval. „Na to jsou ještě mladí. Tak děti půjdeme.“ Na dotaz: „Kdy to bude, když na zločiny nacismu a komunismu zralí jsou a na naše vlastní zločiny ne?“, nereagovala a s žáky odešla. Minimálně v jednom chlapci jsem zanechal stopu na přemýšlení. Od paní učitelky cestu k pravdě očekávat nemůže. Věřme, že se jí nenechá umlčet.

***

Projev prof. Petra Piťhy, probošta Kolegiální kapituly Všech svatých na Pražském hradě

Prof. Petr Piťha: „Obávám se úplného rozpadu společnosti.“

Zákeřná úskalí Istanbulské úmluvy

Přináším dvě videa ze zahájení výstavy. Dcera plk. Karla Janšty promluvila ve druhém videu skvěle i za všechny potomky našich pilotů RAF. Žádná veřejnoprávní média jsem nezaznamenal. Malá FOTOGALERIE.  

Na úvod promluvil plk. David Catmur, vojenský přidělenec Spojeného království (bohužel mne zdržela kontrola při vstupu). Proto jsem celé jeho vyjádření nezaznamenal. Ředitel Muzea českého a slovenského exilu v Brně Jan Kratochvíl promluvil skvěle, jako vždy na této putovní výstavě.

Je vypovídající o stavu naší společnosti, když rodáci z Lidic, letci RAF mjr. Josef Horák a mjr. Josef Stříbrný, ani po šesti letech nemají vybudovaný památník v rodné obci. Spolek pro vybudování památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného v Lidicích, byl založen v roce 2015. Mají smůlu, že nebojovali na východě… Už na schůzi Společnosti pro vybudování nových Lidic v roce 1947, odmítlo 110 lidických žen postavit nové domky i pro oba letce - viz vpravo.

Film ČT Hřbitov pro cizince z roku 1990 DOPORUČUJI! Po mém opakovaném upozornění ČT dokument zpřístupnila (nejméně 3x) v iVysílání, ačkoliv tam měl být trvale. Je z produkce ČT, tedy za peníze daňových poplatníků. 

„Jsme nejprve lidmi, a pak teprve Čechy. Máme závazek vůči lidské důstojnosti. Jsme povinni vidět v otázce naší viny jasně a vyvodit z toho závěry…“ 

***

LIDICE 10.6.1942: Nacisty popraveno – v době války, ve dne: 173 mužů. Nejstaršímu bylo 84 let, nejmladšímu chlapci 14 let !!! 

ŠVÉDSKÉ ŠANCE 19.6.1945: Vojáky čs. armády popraveno – v době míru, v noci: 72 mužů, 120 žen, 75 dětí do 14 let. Celkem 267 lidí. Nejmladší byla batolata ve „věku“ 6, 7 a 8 měsíců !!!Maminky prosily vojáky, aby nejprve zastřelili jejich děti, aby měly jistotu, že nebudou trpět. Batolátka se plazila po tělech zavražděných maminek…

 ***

Vzpomínáme Lidice za účasti politiků a přímého přenosu ČT. Na Švédských šancích, kde došlo k masakru mnohem větším na ženách, dětech, batolatech a kojencích v době míru, politiky ani ČT neuvidíte. Ani při pietních aktech v Postoloprtech, Ústí nad labem, Brněnském pochodu a mnoha dalších místech….

***

Když Čechoslováci vraždili Čechoslováky a čs. vojáci děti, batolata a kojence

Bod č. 8 (stížnosti a podněty) byl v podstatě celý věnován Lidicím (zvukový záznam od 2:21:30 hod.) a snahou radní Lipovské bránit bezúhonnost jejich obyvatel a pověsti Lidic nepřipuštěním možnosti, že z lidických obyvatel mohl někdo udávat (je známo jak bylo gestapo zděšeno počtem Čechů, kteří udávali a ochotných kolaborovat).

Pravda je jen jedna a i negativní informace jsou její součástí. Jen potom může být Památník Lidice skutečným památníkem. To vůbec nesnižuje památku nevinných obětí. Naopak zamlčování všech skutečností jejich památku snižuje a uráží.

Po mnoha letech jsem mohl v bodě č. 9 (různé) vystoupit (od 3:27:45 hod.), kdy mé vystoupení Rada ČT odsouhlasila (Usnesení č.153/12/20: Rada souhlasila s vystoupením pana Jana Šinágla (14-0-0). Návrh byl přijat jednomyslně). Potěšilo, že dva občané z řad veřejnosti mi sdělili, že pro mne budou také hlasovat, když bude zapotřebí:-) Takřka 4x jsem přesáhl časový limit 3 min. Své vystoupení jsem ještě zkrátil, ale mohl bych mluvit hodiny… Vyjádřil jsem se k mnoha věcem a tématům – včetně Lidic. Mé písemné podněty, dotazy a komentáře obdrželi v kopiích všichni radní, gen. ředitel ČT, členové vedení ČT, přítomní novináři a veřejnost. Věřím, že jsem vystoupil i jménem mnoha televizních diváků jako jejich zástupce, byť  nevolený. Věřme, že se nejednalo o jednorázovou „stranickou úchylku“, ale nový pozivní a tolik potřebný trend k podpoře skutečné veřejnoprávní služby ČT. Bez nezávislých médií a justice nemůže existovat žádná skutečná demokracie a svoboda.

Stehlík: „Vlasovci Prahu neosvobodili. Je to historie přikrytá balastem lží a nesmyslů.“- Je zajímavé, že rozhovor s historikem Stehlíkem na TV Seznam se držel tak nestandardně dlouho na první stránce?

* * *

Mouřenín? Obávám se, že ano. Roky jsem si plk. Eduarda Stehlíka vážil za jeho práci a postoje, naposledy v ÚSTR. Nyní už působí zcela jinak po jmenování ředitelem Památníku Lidice. Je dalším z dlouhé řady, kteří neobstáli a přizpůsobili se situaci. Nesoudím, pouze konstatuji. Ne každý obstojí ve skutečné zkoušce života, charakteru a morálky, která teprve potvrdí opravdovost toho co dělal dříve.