Aktualizováno 29.5.2027: Pět rozhovorů na YouTube níže.
Aktualizováno 24.5.2023: Rozhovor s prof. Josefem Kalvodou - Komunistický převrat v únoru 1948 je stále líčen zkresleně: „Kdyby Beneš plně podporoval koncepci československo-polské či podunajské federace, Sovětskému svazu by se nepodařilo proniknout do střední Evropy. V tomto případě by se Spojenci vylodili na Balkáně a shodili výsadkové vojenské jednotky do Maďarska a Rumunska, tedy do států, které s nimi vyjednávaly o obrácení fronty proti nacistickému Německu v roce 1943. Jak Maďarsko, tak i Rumunsko měly plně ozbrojené armády a změnou fronty by zabránily okupaci střední Evropy sovětskými armádami. - Generál Ludvík Svoboda otevřeně přiznal v roce 1968, že spolupracoval s komunisty už za války. Ač neměl patřičnou kvalifikaci, komunisté mu pomohli k hodnosti generála a prosadili ho za ministra národní obrany. Byl jim zavázán, byl jejich člověkem, a proto během únorových událostí armádu neutralizoval.“
***
Prof. Josef Kalvoda: „Dělání ústupků agresorům se nevyplácí. Ti respektují jen vojenskou sílu.“
Seminář se konal ve dnech 12-13.5.2023 v Chotěboři. Žádného zástupce veřejnoprávních médií jsem nezaregistroval. Bylo mi ctí poprvé se setkat s Jolyonem Nagelem. Ve dvou dnech zaznělo obrovské množství informací, které by vydaly na seriál. Ani po 78 letech nezná většina obyvatelstva ČR plnou pravdu o svých nedávných dějinách. Budou-li podobné semináře k našim dějinám probíhat i nadále mezi „čtyřmi stěnami“, situace se nezmění. Velké poděkování patří organizátorům v čele s Janem Cholínským. Připojuji POZVÁNKU s programem, FOTOGALERII a zvukový záznam skvělého vystoupení Romana Jocha. Hostem byl bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Pamětní deska byla odhalena na zdi Zámku Maleč, naproti rodnému domu Josefa Kalvody.
***
***
„Musíme mít odvahu činit to, o čem víme, že je mravně správné. Politika appeasementu nás žádá, abychom přijali tu největší možnou nemravnost. Žádá nás, abychom si vykoupili bezpečí před hrozbou atomové bomby tím, že prodáme do věčného otroctví naše bližní, lidské bytosti zotročené za železnou oponou, že jim řekneme, ať se vzdají naděje na svobodu a byli připraveni se s jejich otrokáři dohodnout. Vy i já máme setkání s osudem. Můžeme pro naše děti zachovat tuto poslední naději lidstva na zemi, anebo je můžeme odsoudit k prvnímu vykročení do tisíciletí tmy. Pokud selžeme, ať alespoň naše děti a děti našich dětí budou o nás moci říci, že jsme si svůj krátký pobyt zde zasloužili, že jsme učinili vše, co jsme učinit mohli.“
Ronald Reagan, říjen 1964
***
Pamětní deska prof. Josefa Kalvody je ze slitiny hliníku, se kterým se pracuje hůře než s bronzem. Na bronz nebyly peníze… Škoda, že jsem to nevěděl, chybějící částku bych zajistil. Zlí jazykové tvrdí, že je to tak lepší – nikdo ji neukradne… Tak teď ještě, aby nám nebyla ukradena historie, dějiny už máme!
"DYCKY KALVODA!" a "DYCKY BAŤA!"
Jan Šinágl, 17.5.2023
***
Dílo prof. Josefa Kalvody, rodáka z Malče u Chtěboře, jeho dílo a odkaz
Dílo prof. Josefa Kalvody jako výzva pro současnou historickou vědu a demokratickou politiku?
100 let od narození prof. Josefa Kalvody a Roman Joch
100 let od narození prof. Josefa Kalvody – Milan Pilař čte příspěvek Ladislava Kudrny
Jan Cholínský: Úsilí prof. Josefa Kalvody o obrodu křesťanské kultury a politiky ve vlasti po pádu komunismu
Read more...