Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

„Před dvanáctou v poledne mne nezastihnete, ale o půlnoci jsem vždy na příjmu!“ - „Neškoďte sobě, ani jiným!“

***

Události ČT o skonu Františka Černého s přezdívkou „Franco Nero“ samozřejmě mlčely. Znali jsme se osobně, sledoval mé zpravodajství. Naposledy jsme se pozdravili v Knihovně Václava Havla koncem loňského roku. Chodíval tam často. Vždy upoutal, byť nepromluvil – chováním, způsoby, oblečením, prostě noblesou, která už se dnes nevidí. Jakoby nás navštívil posel dávných, zapomenutých časů. Čest jeho odvedené práci, odkazu a památce. JŠ

***

František Černý si v letech 1990 až 1995, respektive 1998 až 2001, doslova podmanil celý diplomatický sbor a celou německou politickou elitu. Berlínští přátelé dodnes říkají, že v 90. letech pro ně Česko představovaly tři vynikající osobnosti: Havel, Dienstbier a František Černý, přičemž na žebříčku oblíbenosti se všichni tři víceméně pravidelně střídali ku prospěchu dalšího rozvoje česko-německých vztahů.

V důsledku této konkrétní a veřejné diplomacie se mohlo prohloubit přátelství Čechů a Němců, na němž František pracoval, o něž se snažil „a za něž jsme vám tolik vděčni“. K těmto slovům Franka Waltera Steinmeiera se mohu jen připojit. Je skvělé, že je nás mnoho, kdo takto hodnotí Františkův přínos. Františku, děkuji, že jsi nás i Němce svým příkladem polidštil a ukázal nám, že naše stýkání a potýkání může být i radostné a obohacující.

***

Odešel František Černý, náš muž v Berlíně. Dokázal lidem učarovat a udržet si je na celý život

"Vor 12 Uhr mittags finden Sie mich nicht, aber um Mitternacht bin ich immer in Bereitschaft!" - "Tun Sie sich und anderen nichts!"

***

Über den Tod von František Černý, der den Spitznamen "Franco Nero" trug, wurde in der ČT natürlich geschwiegen. Wir kannten uns persönlich, er verfolgte meine Berichterstattung. Das letzte Mal haben wir uns Ende letzten Jahres in der Václav-Havel-Bibliothek begrüßt. Er ging oft dorthin. Er fiel immer auf, auch wenn er nicht sprach - durch seine Manieren, sein Auftreten, seine Kleidung, einfach eine Noblesse, die man heute nicht mehr sieht. Es ist, als ob wir von einem Boten aus einer vergessenen Zeit besucht werden. Wir sollten sein Werk, sein Vermächtnis und sein Andenken in Ehren halten. JŠ

***

Zwischen 1990 und 1995 oder 1998 und 2001 eroberte František Černý buchstäblich das gesamte diplomatische Korps und die gesamte deutsche politische Elite. Berliner Freunde sagen noch heute, dass in den 1990er Jahren drei herausragende Persönlichkeiten die Tschechische Republik für sie repräsentierten: Havel, Dienstbier und František Černý, und alle drei wechselten sich mehr oder weniger regelmäßig auf der Beliebtheitsskala ab, zum Nutzen der weiteren Entwicklung der tschechisch-deutschen Beziehungen.

Durch diese konkrete und öffentliche Diplomatie konnte die Freundschaft zwischen Tschechen und Deutschen, für die František gearbeitet hatte, für die er sich eingesetzt hatte "und für die wir Ihnen so dankbar sind", vertieft werden. Diesen Worten von Frank Walter Steinmeier kann ich mich nur anschließen. Es ist schön, dass es viele von uns gibt, die den Beitrag von Franziskus auf diese Weise würdigen. Franziskus, danke, dass du uns und die Deutschen durch dein Beispiel vermenschlicht hast und dass du uns gezeigt hast, dass unsere Begegnungen und Begegnungen auch beglückend und bereichernd sein können.

***

František Černý, unser Mann in Berlin, ist verstorben. Er hat es geschafft, Menschen zu begeistern und sie ein Leben lang zu binden.

Zemřel bývalý ministr zahraničí z devadesátých let a velvyslanec Jaroslav Šedivý. Bylo mu 93 let. Ministr zahraničí, diplomat a spisovatel. Celý život se věnoval zahraniční politice, po srpnové okupaci v roce 1968 byl ale kvůli svým postojům podmínečně odsouzený za podvracení republiky. Za normalizace se živil jako čistič oken nebo dřevorubec a podepsal taky Chartu 77. Po listopadu 1989 začal pracovat pro ministerstvo zahraničí, zasloužil se o odchod sovětských vojsk z Československa nebo o vstup do NATO. V devadesátých letech byl taky velvyslancem ve Francii a Belgii. Byl taky nositelem vysokých francouzských vyznamenání, od českého prezidenta pak dostal medaili Za zásluhy. – Z dnešní zprávy ČRo.

K tématu připomínám můj článek ze dne  22.12.2012 - Jaroslav Šedivý, aneb Historia Magistra Vitae. Ano zmatené století a zmatení lidé. JŠ