Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Budu nucen opět podávat a doplňovat TO na Ing. Michaela Hrbatu...?!
Univerzita obrany chce šetřit, vysílá ale rozporuplné signály. Potřebuje vůbec armáda speciální vysokou školu? V září to bude devět let, co se české vojenské vysoké školy sloučily do Univerzity obrany (UO). Tehdy se říkalo, že nová instituce přinese kvalitnější vzdělání a finanční úspory. Z oficiálních projevů se zdá, že plní svůj účel a vychovává armádě kvalifikovaný personál. Podrobnější náhled ale vyvolá několik otázek. Například zda musí vojenská univerzita opravdu každoročně spolykat ze státního rozpočtu kolem jedné miliardy, jestli neslouží tak trochu jako personální skladiště, nenabízí zbytečně pohodlnější cestu pro získání titulu za státní peníze, a suma sumárum, jestli má tato instituce vůbec opodstatnění. Pochybnosti jsou o to víc namístě v těchto měsících, kdy se univerzita chystá vybudovat multifunkční areál za 400 milionů korun a zřídila kvůli tomu i novou, štědře placenou funkci.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
„Raději bych dostal takový řád za dílo, které bych vytvořil v době svobody. To se mi nepodařilo.“
Když jsem pana režiséra Jiřího Krejčíka navštívil v ÚVN v Praze 27.června, tušil jsem, že už se vidíme naposledy… Pan Bohumil Vejtasa mi 8.srpna napsal: „Před chvílí jsem se dozvěděl, že cca ve 12 hodin zemřel dobrý člověk a přítel režisér Jiří Krejčík. Vzpomínejme…“ Odešla jedna z největších osobností našeho filmu a naší země. Jak už je tradicí v naší zemi, poměrně v tichosti a takřka zapomenut…
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Máme parlament, máme Ústavu, máme soudy, máme svobodné volby... a máme velikou šanci stát se kašparem celé Evropy...
Vládnou nám, a řídí naše životy v podstatě kurvy, zloději, korupčníci, defraudanti a podvodníci. Máme horu Blaník, která je prázdná, protože jsme její osazenstvo prodali za výhodou cenu dílem do šrotu, dílem do polských jatek. My, kteří jsme kdysi stavěli cukrovary doslova po celém světě, máme dnes cukr, který není z naší řepy, cukr, kterého si musíte dát do kafe dvakrát tolik co dříve, abyste neměli pocit, že pijete asfalt. Máme bulharské, slovenské, ukrajinské doktory, protože ti naši jsou v Německu, Anglii, a vůbec někde, kde si jich umí více vážit. Máme skvělé herce, kteří hrají v neskutečných sračkových seriálech, kde ze sebe dělají ještě větší blbce, než musí dělat kdejaký šašek v cirkuse. Máme jablka za sedmdesát korun, a banány za dvacet devět. Máme několika desetitisícové platy, za které si koupíme každý rok méně. Máme na rozhazování ve státním sektoru, a máme právo skládat se jeden každý za sebe na operace vážně nemocných dětí. Máme Ústavu, která se vykládá podle toho, kdo ji vykládá. Máme toho hodně, že ano, máme ale naději na normální budoucnost...?
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Když jsem se před čtyřmi lety, víceméně náhodou, začal zajímat o serii protiextremistických procesů, neměl jsem vůbec tušení, jak neskutečné věci se za façadou o bezpečí svých občanů dbalé státní moci odehrávají. Svého engagement nelituji, dozvěděl jsem se víc, než jsem kdy potřeboval pro svůj klid vědět, a ztratil jsem poslední zbytky ilusí o tom, jak se v této zemi hájí a prosazuje právo.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Něco z hysterie i historie levicové protibaťovské propagandy (příloha) - Jedenkrát 60% je řešení. Dvacetkrát 3% je zrada
Pane Bezáku, máte snahu lidi sjednotit, nebo rozdělit? Sjednocení má pramalou naději v tom počtu stran a hnutí. Ale rozdrobení neparlamentní opozice tak, aby neměla naději na úspěch ve volbách, to je každopádně už předem úspěšné. Ledaže byste své hnutí vedl cestou vzdělávání lidí v politických otázkách a před volbami tomuto svému hnutí doporučil volit organizaci, která jediná má naději uspět. Nevím ještě, kdo nebo co to bude. Zatím vidím, že dnes je to jediné ANO 2011, ale může přijít někdo lepší. Každopádně může dojít ke změně jen tak, že nikdo se nebude považovat za nejlepšího, nikdo nebude s jinými soutěžit, ale "pracovat s chutí usilovnou na národa poli dědičném". Diskutovat, publikovat a nakonec všichni k jednomu. Jedenkrát 60% je řešení. Dvacetkrát 3% je zrada. Vlastenecké je uznat, že je jen jeden s největší ambicí a s tím jednat a mimo jiné doporučit mu vhodné lidi na kandidátku. Je to vlastenecké, protože je v tom uznalá skromnost a pak celá vykonaná práce je odvedena pro vlast.
Read more...