Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Tiskové prohlášení L. Rudinské ze dne 21.1.2014 (původně na jejím webu) a šířené e-mailem, níže…
Sodales Solonis o.s. ukončilo a zrušilo s okamžitou platností finanční sbírku na podporu dokumentu o Pavlovi Wonkovi „Advokát chudých“. Důvodem je ztráta důvěry a důvodné obavy o neobjektivnosti práce režisérky Libuše Rudinské. Dne 10.ledna 2014, byly všem dárcům na jejich uvedená konta na transparentním účtu č. 195389/5500 u Raiffeisen banky, finanční částky vráceny. Děkuji jim za projevenou důvěru a pomoc a současně se jménem našeho občanského sdružení i jménem pana Jiřího Wonky, všem dárcům omlouváme. Bohužel nebylo v naší moci, i přes upřímnou snahu, vzniklou situaci ovlivnit. Ve věci bylo učiněno trestní oznámení panem Jiřím Wonkou ke kterému se připojili další jednotlivci, včetně Sodales Solonis o.s. O dalším vývoji situace budu veřejnost informovat. Jan Šinágl, 11.2.2014
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Nepochybujeme o tom, že Andrej Babiš chápe, že demokracie a efektivně fungující organizace jsou dvě rozdílné věci. Přesto se snaží myslím obyčejných lidí tyto dva pojmy vnutit jako vzájemně zastupitelné - Ve skutečnosti se zdá, že Andrej Babiš chce, abychom se zřekli odpovědnosti za svá politická rozhodnutí v jeho prospěch. A to je nakonec tím nejzávažnějším důvodem, proč je třeba jej považovat za nepřítele myslícího a soudného občana - Bakala, drzý Benda a zlodějny. Poslankyně a novinářka Lorencová účtuje s polistopadovou érou
… Navzdory své minulosti a své povaze snad Andrej Babiš může vybudovat efektivní vládu. Bez občanů schopných politického uvažování to ale nikdy nebude dobrá vláda. Zdaleka nejdůležitějším důvodem, proč bude Babiš bránit rozvinutí dospělé politiky, v níž ti u vesla podléhají kontrole svými spoluobčany, je jeho pohrdání politickým úsudkem obyčejných lidí. …
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
„Přitom platí: jaká veřejnost, taková vláda. Politicky uvědomělá veřejnost si dokáže vydobýt respekt i u despotické vlády: „...jsou ku př. vlády, které se proti rozličným svým provinciím zcela jinak chovají, a sice tím spravedlivěji a tím šetrněji, čím probuzenější jest národ, čím důrazněji jeví touhu po svobodě. Čím více se národ podrobuje ve všem do libovůle vlády, tím nešetrněji se s ním nakládá.“
A právě z Havlíčka můžeme a máme si brát příklad, jak žít, můžeme se naučit, co to je obětovat se pro druhé, prostě a jednoduše, jen tak - plným energickým žitím - V tuto chvíli už nejde o to snažit se dokázat, že to, co se stalo, bylo špatně, a co se mělo místo toho, co se stalo špatně, stát správně. Jde o poučení z dějin, poučení pro dnešek.
… „Stálost, vytrvalost a neohroženost politická jsou vlastnosti, které nevyhnutelně národ míti musí, chce-li upevniti svoje práva a svou svobodu: bohužel ale těchto vlastností ještě po řídku nalézáme. Jak mnohý mezi přátely svými aneb někde v hostinci, aneb jak říkáme za větrem až přes příliš zuřivý a radikální člověk, svěsí hlavu, ohne hřbet a poníží svou mysl, jakmile s ouřady co činiti má, jakmile strana jemu ve smýšlení politickém protivná zvítězí a své odpůrce ustrašovati a pronásledovati počíná. Jak mnohý, jenž v roku 1848 bouřlivým svým radikalismem až všechno děsil, jemužto tenkrát všeho bylo málo, jemuž se celý svět zdál být neliberální a reakcionářský, jak mnohý, pravím, ouhlavní radikalista z minulého roku obchází nyní s kloboukem v ruce jako zmoklá slepice v ustavičných ouzkostech, aby si někdo nevzpomněl na jeho loňskou zuřivost. … Mužové ale, kteří dle pevných zásad smýšlí, kteří si utvořili pevná nezrušitelná pravidla v politice, přes které nikdy nepřeskočí ani nepodlezou: takoví dovedou v čas přílišné politické bujnosti odporovat přemrštěncům, a nedbajíce toho, jestliže přitom často utrží nezasloužené nadávky, umějí ochladiti jejich přílišnou zapálenost a uchrání tím kolikráte vlast od velikého neštěstí, za to ale se také nebojí v zarmoucených dobách politické sklíčenosti povznésti neohroženě hlasu svého proti škůdcům a nepřátelům svobod. …
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Česko je v čerpání evropských fondů nejhorší v EU - Srdečné pozdravy z Prahy, pane Bongo!
„Vracení řádů a bojkot pozvání je v demokracii gestem bez rizika a roztleská leda pár stejnoduchých; svědčí o pokleslém chování či potřebě osvěžit dávnou slávu. Jenže ani olympijské medaile nejsou Věře Čáslavské omluvou…“
To píše někdejší obdivovatel diktátora Stalina a příznivec komunistického režimu v dobách, kdy se odehrávaly u nás největší zrůdnosti (v 50. letech) o člověku, který se proti totalitě a ruské okupaci země postavil a měl z toho dlouhodobé problémy. Ze strany Kohouta je to velká drzost, kterou navíc propojil s velebením Zemana. Ostatně přimknout se k někomu, to tomuto spisovateli a dramatikovi šlo vždy velmi dobře.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Včera uplynulo přesně 110 let od narození nejvýznamnější české protinacistické odbojářky Ireny Bernáškové. I když jde bez nadsázky o učebnicovou hrdinku, na žádné velké oslavy nedošlo. Její jméno je dnes bohužel takřka neznámé - po statečné ženě, která organizovala vydávání ilegálního časopisu V BOJ a byla za to jako první Češka odsouzena nacisty k smrti, není dnes pojmenována jediná ulice ani veřejné prostranství.
Přitom už letmý pohled do Německa odhalí, že například tamní protinacistickou odbojářku Sophii Schollovou, která taktéž vyráběla a rozšiřovala protinacistické tiskoviny a byla za to popravena stejně brutálně jako Bemášková – gilotinou, zná každý Němec už od školních let. Po Sophii Schollové je v Německu pojmenována řada ulic, náměstí a vzdělávacích institucí. Vyšlo o ní mnoho knih a její životní příběh se stal námětem tří hraných filmů. Odbojová skupina Bílá růže, ve které Schollová působila, přitom vydala „jen“ pět letáků, zatímco Irena Bernášková se svými spolupracovníky připravila 37 čísel ilegálního časopisu. …
Read more...