Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Podrobnosti

Kategorie: Domácí zpravodajství

Zveřejněno: 4. leden 2015

„Duchovní lidé promítají svou péči o duši do státu a jejich vnitrní ustrojení, jež musí překlenout extrémní protiklady, je to nejtěžší ze všeho, vlastní problém státu. Jejich odvaha, jejich udatnost, jejich pružnost, jejich sympatie pro bratrství města, ale také jejich tvrdost vůči sobě, vůči úpadkovým tendencím ve vlastní osobě i v obci jsou základem všeho; odvaha není vlastně pouhá vnějšková záležitost, nýbrž ochota přezkoumávat sám sebe a bdít nad sebou samými.“

Podrobnosti

Kategorie: Postřehy a komentáře

Zveřejněno: 2. leden 2015

Moderní česká národní sebedefinice je negativní od samého počátku - Českému národnímu vědomí chybí pozitivní mýtus a identita bytí „pro něco“ - Lež v domnělém národním zájmu se stala normou mravnosti a hrdinství - Jakákoli diskuze se stává konfliktem a názorový oponent se mění v nepřítele - Sebevědomý národ by traumata a selhání, jako byly Mnichov, Druhá republika, odsun německy mluvícího obyvatelstva nebo komunismus, dokázal dovést k přiznání selhání i zločinů, či k omluvě za spáchané zločiny - Příčiny českého nesebevědomí jsou výhradně domácí. Stejně jako usilovná snaha hledat výhradně vnější příčiny našich národních selhání - Mnichov je stále vnímán a interpretován jako spojenecká zrada nevinného, zcela bezmocného a vždy věrného Československa - Traumata jsou vykládána s patosem zabraňujícím hledat a pojmenovat skutečnost - Je třeba otevřít a vyčistit minulost ve jménu svobodné budoucnosti. Bez hněvu a ideologických předpojatostí - Rok 2015 je možností začít - Bylo by důstojné využít 70. výročí konce 2. světové války k uznání nepotrestaných masových zločinů při vyhánění německého obyvatelstva.

Bezradnost vůči vlastní historii je nedůstojná. Čtvrtstoletí svobody stav ještě zhoršilo, protože namísto zodpovědné diskuze o faktech převážily nekonečné politizace účelových mýtů a mediálních zkratek.

Bezradnost elit v této otázce poškozuje vytváření národního étosu, vědomí vlastních a sdílených civilizačních hodnot – a jejich ceny. Bez nich jsme pouze shlukem jednotlivců spojených jazykem a místem narození, ponecháni u váhání mezi strachem z příští mezinárodní krize a nedostatkem charakteru. Jen těžko lze v takovém případě mluvit o národu. Velkou zvláštností českého společenského rozhovoru je jeho zahleděnost do minulosti, popisované však nerealisticky sérií obrazů a hesel, které mají k pravdivému popisu příčin a důsledků daleko. Budoucnost v tomto rozhovoru chybí. Jako by budoucnost sama o sobě byla neslušné slovo…

Podrobnosti

Kategorie: Z českých médií

Zveřejněno: 3. leden 2015

Brno – Trest pro bývalého soudce Vlastimila Matulu a někdejšího pracovníka ministerstva spravedlnosti Vladimíra Chrásteckého platí. Nejvyšší soud (NS) odmítl jejich dovolání. Oba dostali 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za nadržování zlodějům, kteří ukradli 74 milionů korun. …

Podrobnosti

Kategorie: Postřehy a komentáře

Zveřejněno: 2. leden 2015

„Přeji nám k Novému roku, aby se přes všechna mračna, která jsou na obloze a která nás i obklopují, jsme dokázali hledět do budoucna s nadějí a vědomím, že jsme svobodní. A svobodný je ten, kdo se nebojí odpovědnosti, kdo se nebojí také svoji svobodu hájit. Bůh vám žehnej. Pán s vámi.“

Drazí přátelé sestry a bratři,

Scházíme se již potřetí, abychom mohli před svým duchovním zrakem nechat vystoupit postavu muže, který se zapsal do dějin nejenom této země, ale který oslovil svým postojem, svým dílem, svými projevy, můžeme říci, veškerý svět. Svět ve smyslu místa na světě, kde se setkávají ti, kteří jistým způsobem ovlivňují dějiny, chod tohoto světa. Ať jsou to místa politických institucí, university, kulturní instituce, a nebo také ony prostory, kde lidé mají blízko k sobě. Když jsme naslouchali prvnímu úryvku z Bible, mohli jsme si uvědomit, že autor těchto řádků, Izraelita, občan země, která ležela ve středu, byla jakousi křižovatkou kulturních, náboženských politických a tedy i vojenských zásahů, proudů, ve kterých se izraelský národ někdy ocítal ve středu zájmu a pozornosti, ale také velmi často se dostával do situace porobeného, utlačeného národa.