Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 22.07.2024 08:14
    Ve volbách do europarlamentu ale v poměru 12:9 uspěli ...

    Read more...

     
  • 16.07.2024 05:37
    Co jsou konspirace? Referáty soudců, usnesení, které vyloží věc ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 17:09
    Karma vzkazuje poškozeným: Není třeba se mstít. Jen se posaďte ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 09:31
    Honzo, k Tvému článku "Všesokolské slety......" nesouhlasím s ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 09:26
    Bravo Barboře - presentovala naši zemi lépe, než všichni ...

    Read more...

     
  • 01.07.2024 10:19
    Chirurgický nůž na Sudety Na našem severu, v Sudetech, ale ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Zpravodajství

Urban JanOd dob komunistické prokuratury se leccos změnilo. Zdá se ale, že se nezměnil „esprit de corps“ a mentalita prokurátorů samých.

… Kdyby měla Parlamentní komise odvahu pozvat si státního zástupce JUDr. Borise Havla, došla by zřejmě ke stejnému závěru jako v kauze státní zástupkyně Máchové! Ten v kauze Budišov zařídil osvobození Věry Jourové, která se předtím přiznala a rychlé odsouzení Marka Řičáře. Též zajistil, aby Řičář nevypovídal před soudem, který ho odsoudil na 7 let, poté co byl v policejním programu 5 let !!! Boris Havel je zřejmě „specialista“ na kauzy s politickým pozadím. Nyní podává žalobu v kauze Savov. Již delší dobu upozorňuji na jeho nezákonné praktiky. Žalobu na mne nepodává? Jistě ji na něho nepodá ani parlamentní výbor. Budu tedy znovu muset sám podat TO a doufat, že nebude opět odloženo jako vždy, když se jedná a nejvyšší „politické zájmy“ a jsou v ohrožení vysoce postavené osoby u justice, policie či politici, ať už bývalí či současní? …

Co se v textu dočtete: Je státní zastupitelství i dvacet pět let po listopadu 1989 stejně uzavřenou a nedotknutelnou strukturou? Státní zástupkyně občany, kteří uvěřili právu, a postavili se korupci, důsledně trestá bez ohledu na zákon. Proč poslanec Ivan Gabal pochopil, proč se v Česku stále nedaří stíhat korupce. Občan si zřejmě, podle státního zastupitelství, nesmí myslet a zveřejňovat totéž, co poslanci… Státní zástupkyně Dagmar Machová je podjatá, bojuje už jen za sebe a svoji vlastní trestní odpovědnost.

Elias Alois… Polský tisk však konstatoval, že se v dě­jinách nevyskytuje obdobný případ, aby se některý národ tak snadno vzdal své samostatnosti jako Češi. …

Václav Šikl 1986: „Tvrdé a bezohledné uháněl český čas po pět desítiletí. Nyní zpomalil a vybízí k nahlédnutí zpět. Co zklamalo? Co selhalo? Byl jsem to snad já, čas, který vypověděl poslušnost, či lidé, jednající nebo nejednající, kteří mne nedokázali zkrotit podle svých práni a potřeb? Jak se mohlo stát, aby země, opírající se o tisíciletou tradici, byla v tak krátkém časovém úseku opakované bez boje obsazena cizími tlupami a dnes přeměněna v ubohý satelit? Odkud pramenil, a dodnes trvá, onen příkaz české vůli, aby nebránila své území a své domo­vy?!

Po únoru 1948 se však Eliáš stal neosobou a vdova po něm měla celkem oprávněně pocit, že kdyby ho nepopravili nacisti, popravili by ho komunisti. 

Proč stojí v roce 2015 před spravedlností bezvýznamný esesák z Osvětimi?

Výborný článek v týdeníku RESPPEKT 32/2015, bohužel jen pro předplatitele. ZDE je ukázka. Škoda, že mnoho závažných článků z českých médií končí často v placených archivech, na rozdíl od mnoha daleko méně společensky závažných, které jsou k dispozici často obratem. Pokud se v archivu nějaký závažný článek časem „odzneveřejní“ už si ho málokdo přečte. Krátkozraká politika. Ztrácí se peníze i čtenáři. Potom to není o hlouposti, ale o záměru a důkazem, jak je naše společnost stále ovlivňována neblahým dědictvím totalitní doby. J.Š. 16.8.2015

Pro CZ Russian dezinfornation avers„Pravdu není těžké umlčet , ale dobře formulovaná lež je nesmrtelná.“ Mark Twain

Typy médií, šíření pro-ruské propagandy, jejich charakteristiky a často používané formy příběhů.

Obě země, s relativně malými ruskými menšinami, a jen hrstkou ruskojazyčných médií, ukazují v poslední době nový fenomén - pro-kremelskou propagandistickou kampaní v českém a slovenském jazyce. Šíří ji prostřednictvím médií a webových stránek, které, i přes silnou rétoriku, tvrdí, že žádnou oddanost Kremlu neprojevují. Publikace "Pro-ruská dezinformační kampaň v České republice a na Slovensku: Typy médií, šíření pro-ruské propagandy, jejich charakteristiky a často používané formy vyprávění. Obsahuje stručný přehled proruských dezinformačních aktivit v České republice a na Slovensku. Identifikuje často používané příběhy, upozorňuje na podobnost argumentů a zpráv používaných pro-ruskými médii bez formální vazby na Rusko. Byly založeny a jsou podporovány Ruskem.

Takzvaný sudetský poklad už rozbalili historici muzea v Ústí nad Labem. Byl ukrytý 70 let pod střechou vily v Libouchci na Ústecku. Na ukryté věci je upozornil místní rodák Rudi Schlattner. Jeho rodiče v domě žili, věci ukryli a po válce byli odsunuti. Osobně přijel skrýš po 70 letech odhalit.

Jak si mohl po tolika letech pamatovat, kde jsou věci ukryté? To je otázka pro historika Ústeckého muzea Václava Houfka.

"Nevěděl to hned. Panu Rudolfu Schlattnerovi bylo v té době 13 let. Bylo to v hektické době prvních poválečných týdnů, kdy se rodina snažila ukrýt všechny možné předměty, možná nějaké cennosti, ale byly to především předměty každodenní potřeby. Pamatoval si jen, že to na půdě pomáhal někam schovávat. Navíc ten objekt a jeho střecha prošly částečnou úpravou. Ta však nezasáhla tyto skryté prostory, které přežily bez nějaké větší úhony. Když tam naši pracovníci byli, tak panu Schlattnerovi trvalo víc jak hodinu, než se mu podařilo najít to správné místo, kde najednou z poza prkna vykoukl provázek. Když za něj zatáhli, tak se to všechno otevřelo. Nakonec na poměrně malém prostoru bylo namačkáno celkem 113 různých balíků, kufrů a tašek. Většina těch věcí byla pečlivě zabalena, svázaná provázky. Do toho prostoru nikdy nezateklo a ty věci měly šanci přežít těch 70 let bez výrazných škod."