Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Aktualizováno 7.9.2023: Jste z Ukrajiny? zeptal se řidič žen. Pak je zbil -Nemůže za to, že zmlátil bezbrannou ženu na veřejnosti před jejími dětmi? Společnost, která tuto hrůzu netrestá a toleruje, nemůže klesnout hlouběji! JŠ
***
Utrpěla otevřenou zlomeninu čelisti a dále zlomeninu lícní kosti a nosních kůstek. Z místa ji Záchranka převážela s poruchou vědomí na urgentní příjem plzeňské fakultní nemocnice.
Seděly a klábosily na chodníku, když u nich zastavilo auto a jeho řidič se zeptal, jestli jsou z Ukrajiny. Když 34letá Lilia a její o deset let starší kamarádka Tetiana souhlasně pokývaly hlavou, kousek poodjel a k oběma ženám se vzápětí vrátil. Pak na cizinky, které u sebe měly děti ve věku jedenácti a dvou let, brutálně zaútočil. Mladší z žen skončila v nemocnici s rozbitým obličejem. Celý článek>
***
- PS. Bez milosti bych zveřejnil fotografii pachatele, včetně jména a bydliště! Pokud nepatří do Bohnic, měl by být co nejrychleji odsouzen s nejvyšší trestní sazbou! Urychleně by se měl také vyjádřit president Petr Pavel. Jako nejvyšší představitel země by měl vyslat alarmující morální apel! Mlčením by se stal nepřímým spolupachatelem a nehodným své funkce. I pachatel může být obětí dezinformačních médií, kdy bylo osloveno jeho plebejství, nízké pudy a konal v „dobré víře“, stejně jako po roce 1945 jemu podobní vraždili desetitisíce českých Němců ve „vlasteneckém nadšení“. JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Poprvé v roce 1683 oddíly vedené polským králem Janem III. Sobieskim rozdrtily Turky u Vídně. Tím pádem skončila vážná hrozba islamizace Evropy a naopak začalo vytlačování Osmanů z východní Evropy .
Podruhé pak polské vojsko uštědřilo Rudé armádě tvrdou porážku v srpnu 1920 u Varšavy. To znamenalo definitivní konec bolševického snu o vývozu socialismu do evropských zemí a spojení rudoarmějců s německými levicovými revolucionáři. V opačném případě by asi neexistovala síla, která by mohla vývoz marxistické revoluce zastavit. Dá se proto říci, že náš kontinent, především jeho východní část, tak zůstal ještě několik desítek let uchráněn komunistických represí a zločinů, které znamenaly velký teror a smrt mnoha milionů lidí a příliš by se nelišily od nacistických hrůz. I ruští bolševici cíleně vyhlazovali celé skupiny obyvatel, které označovali za třídní nepřátele.
Válku ukončil Rižský mír
Boje mezi Poláky a Sověty skončily podepsáním tzv. Rižského míru 18. března 1921 v lotyšském hlavním městě Rize.
Tomuto aktu však předcházel střet dvou protikladných kultur, tradiční evropské vycházející z židovskokřesťanských tradic, pro kterou je charakteristická úcta k lidskému životu nebo právo člověka na soukromý majetek, reprezentovanou Polskem. Dá se říci, že se jednalo o kulturu života. Proti ní stála kultura destrukce zastoupená ruskou komunistickou mocí. Ta byla charakteristická likvidací staletých osvědčených hodnot, a vyhlazováním celých skupin lidí, které komunisté považovali za třídní nepřátele. Ano, oni byli prvními, kteří v Evropě 20. století programově zabíjeli lidi kvůli jejich původu, čili zastupovali kulturu smrti. Teprve po nich páchali srovnatelné zlo nacisté.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Aktualizováno 30.8.2023: Muzeum okupace. Lekce z toho, co nechceme už nikdy opakovat - Je pozoruhodné, že Muzeum vzniklo již v roce 1993, tedy dva roky poté, co se Lotyšsko díky mocensko-ekonomickému rozpadu Sovětského svazu stalo samostatnou zemí. Česku toto gesto chybí, možná i proto nás naše dvě okupace pořád nějak pronásledují, coby projevy národní slabosti a potupy. Muzeum okupace v Rize by se hodilo jako povinná exkurze pro všechny politicky velmi „alternativní“ Čechy, kteří dnes na sítích reptají a opakují, že Putina k útoku na Ukrajinu dohnalo NATO. Právě to je na celém rižském Muzeu okupace nejděsivější a nejtíživější. Permanentní pocit, že neprocházíte poklidnou inscenací nedávných dějin, ale že je to až příliš živá současnost, kterou sice neprožívají lidé na lotyšském území, ale v poměrně velké blízkosti odtud. Ruské impérium v roli bezohledného okupanta se najednou jeví úplně jinak, než jak ho vykreslují normalizační filmové historky o ruských vojácích, kteří byli spíše k politování, později prodávali, co se dalo, a rozhodně nechtěli z Československa nikdy domů. Muzeum okupace v Rize by se hodilo jako povinná exkurze pro všechny politicky velmi „alternativní“ Čechy, kteří dnes na sítích reptají a opakují, že Putina k útoku na Ukrajinu dohnalo NATO, neboť ani ta manipulativní propagandistická rétorika o všech útočících na Rusko, které se jen v zájmu světového míru musí bránit, se po celé století nemění. Lotyši na to všechno nechtějí, nemohou zapomenout. V Česku je naopak bohužel až příliš mnoho těch, kteří mají, jde-li o Rusko, velmi krátkou a velmi selektivní paměť. Možná tak není úplně divu, že se ani na našem Muzeu okupace neumíme shodnout…
***
Pro lepší čitelnost: PAMĚŤ NÁROD – Výzva a varování pro slušné občany - Ruská invaze ze srpna 1968 je pro Česko dál velkým národním traumatem, částečně formuje i vztah k dnešnímu agresivnímu Rusku. Dodnes nemáme žádnou systematickou připomínku na jednom místě. Lotyši, mají své MUZEUM OKUPACE již od roku 1993. Je zajímavé i pro naši současnost. V Uherském Hradišti, stále není realizováno MUZEUM TOTALITY, schválené zastupitelstvem města 10.4.2017. Proč asi?! - Okomentoval jsem dnešní článek Erika Besta – můj komentář byl za pár minut, podle očekávání „zcenzurován“. Metody Čechoameričana jsou podobné těm komunistickým – také se obává jiných názorů v rozporu s jeho „ideologickým přesvědčením“.
***
Potřebujeme životně nutně „osvícených“, aby osvítili „neosvícené“.
Dají se ještě ti první i druzí „propudit a nabudit“? Toť otázka?
JŠ
***
Prohlédněte si všech 24 panelů o zločinech komunistů od roku 1948 do roku 1989. Níže připojuji odkazy na mé články. S plk. Josefem Musilem jsme výstavy organizovali prakticky sami, včetně úhrady většiny finančních nákladů. Uskutečnily se na území Čech, Moravy, v obou komorách Parlamentu ČR a významných místech našich dějin na více jak 20ti místech. Veřejnoprávní média, ani žádná jiná, o ně neprojevila zájem.
Na vyhlášení památného dne "DEN ZRADY", se občané zákonodárci ani po 34 letech nezmohli…
Níže připojuji odkazy na mé články k tématu. Plk. Musil sloužil své zemi doslova „do posledního dechu“. Svoji vojenskou přísahu a čest splnil. Čest jeho dílu a památce! JŠ
***
***
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
"Přivedou vás, rozdělí na muže a ženy. Svléknete se donaha, pak vás nějací úředníci nebo agenti FSB prohledají v gumových rukavicích, aniž by si je měnili," popisuje historik Petr Hlaváček, jak to vypadá v "koncentračních táborech 21. století", kde Rusové "filtrují" zajaté ukrajinské vojáky, ale i civilisty. Ukrajinské matky v nich navíc často přichází o své děti, které Rusko posílá na převýchovu.
"Rusko je v demografické krizi, proto hodně stojí o děti a mládež, aby jaksi vylepšili 'slovanský element' Ruské federace. Přes hlavu jim totiž přerůstají kavkazská i sibiřská etnika," vysvětluje Hlaváček jeden z důvodů, proč dochází k násilnému odvážení ukrajinských dětí do Ruska. Podle ukrajinské strany dosud mohli Rusové ze země odvést až desetitisíce dětí. "Rusko je navíc zemí, kde probíhá něco jako obchod s lidskými orgány. Je to katastrofální záležitost a věc, které by civilizovaný svět měl věnovat velkou pozornost."
Ruská elita, ale i velká část obyvatel dodnes cítí křivdu, že jim Západ ve studené válce sebral vlivovou zónu
"Tu v nich Putinovy elity velmi zdatně živí. A to se týká jak vzdělávání, propagandy dovnitř, ale i toho, jak fungují ruská média. Svobodomyslných lidí bude v Rusku už jen málo. Pokud tam byli, tak skončili někde v gulagu nebo jsou v exilu. Myslím si, že pro Rusko i pro Evropu by bylo zdravé zřídit nějakou sofistikovanou železnou oponu, která by Ruskou federaci oddělila třeba na 100 let, a to se mohlo uzdravovat".
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Představa, že státní instituce spolupracovaly do té míry, že výsledkem bylo možná účelové obvinění společnosti Energoaqua, je v právním státě naprosto děsivá.
***
Za pár týdnů (20. září 2023) uplynou tři roky od ekologické havárie na řece Bečvě, při které uhynulo minimálně 40 tun ryb na zhruba 40 kilometrech toku. Dosud nebyl usvědčen a možná ani odhalen pravý viník katastrofy. Orgány činné v trestním řízení s pomocí státního aparátu ale dokázaly posadit na lavici obžalovaných rožnovskou společnost Energoaqua a jejího jednatele Ing. Oldřicha Havelku. Veřejnost měla být uklidněna a „viník“ po zásluze potrestán. Právní stát měl občanům potvrdit svou spolehlivost, rovnost všech před zákonem a vymahatelnost práva. Zde úvodní idylka končí.
Kauzu od počátku provázel velký zájem veřejnosti, který hned ze startu umocňovala různá vyjádření institucí, zprávy z médií a komentáře politiků. Bylo před krajskými volbami. Rétorická cvičení ze stran ČIŽP, ministerstva životního prostředí, úřadů a policie vcelku zdárně rozmělňovala pochyby větší části veřejnosti o bezchybném průběhu vyšetřování a „hra o čas“ (česká klasika ve stylu čím déle, tím lépe) nesla ovoce.
Read more...