Poprvé v roce 1683 oddíly vedené polským králem Janem III. Sobieskim rozdrtily Turky u Vídně. Tím pádem skončila vážná hrozba islamizace Evropy a naopak začalo vytlačování Osmanů z východní Evropy .
Podruhé pak polské vojsko uštědřilo Rudé armádě tvrdou porážku v srpnu 1920 u Varšavy. To znamenalo definitivní konec bolševického snu o vývozu socialismu do evropských zemí a spojení rudoarmějců s německými levicovými revolucionáři. V opačném případě by asi neexistovala síla, která by mohla vývoz marxistické revoluce zastavit. Dá se proto říci, že náš kontinent, především jeho východní část, tak zůstal ještě několik desítek let uchráněn komunistických represí a zločinů, které znamenaly velký teror a smrt mnoha milionů lidí a příliš by se nelišily od nacistických hrůz. I ruští bolševici cíleně vyhlazovali celé skupiny obyvatel, které označovali za třídní nepřátele.
Válku ukončil Rižský mír
Boje mezi Poláky a Sověty skončily podepsáním tzv. Rižského míru 18. března 1921 v lotyšském hlavním městě Rize.
Tomuto aktu však předcházel střet dvou protikladných kultur, tradiční evropské vycházející z židovskokřesťanských tradic, pro kterou je charakteristická úcta k lidskému životu nebo právo člověka na soukromý majetek, reprezentovanou Polskem. Dá se říci, že se jednalo o kulturu života. Proti ní stála kultura destrukce zastoupená ruskou komunistickou mocí. Ta byla charakteristická likvidací staletých osvědčených hodnot, a vyhlazováním celých skupin lidí, které komunisté považovali za třídní nepřátele. Ano, oni byli prvními, kteří v Evropě 20. století programově zabíjeli lidi kvůli jejich původu, čili zastupovali kulturu smrti. Teprve po nich páchali srovnatelné zlo nacisté.
Polská armáda ve spojenectví s legitimními představiteli Ukrajiny zahájila rozhodující ofenzívu proti Rudé armádě s cílem osvobodit Kyjev na konci dubna 1920. Poláci obsadili hlavní ukrajinské město 6. května. Byli podporováni národními Ukrajinci vedených Symonem Petljurou, který si přál nezávislost své země na sovětském Rusku a hned po vyhnání rudých vyhlásil samostatnou Ukrajinskou lidovou republiku. Sám nejvyšší polský představitel a vrchní velitel armády maršál Józef Pilsudski v provolání k Ukrajincům uvedl, že Poláci nepřicházejí jejich zemí okupovat, ale osvobodit, a jakmile to situace dovolí, předají moc ukrajinské vládě.
V předchozích letech, když rudí Rusové okupovali Ukrajinu včetně Kyjeva, zakázali ukrajinské noviny, zrušili vyučování ukrajinštiny ve školách a uzavřeli ukrajinská divadla. Rolníkům brali půdu, nutili je zakládat kolchozy, a ukrajinské intelektuály deportovali do gulagů. Ve městě Hluchiv bolševici povraždili dokonce studenty místního gymnázia, v některých případech ještě děti. Ještě horší masakry nastaly v Kyjevě, kde rudoarmějci a čekisté pozabíjeli tisíce zajatých ukrajinských vojáků. K smrti umučili metropolitu pravoslavné církve Volodymyra Bohojavlenského, systematicky vraždili intelektuály, lékaře, učitele a další názorové odpůrce. Po takových krvavých lázních se tedy nelze divit všeobecné obrovské nenávisti k vládě rudých nad Ukrajinou.
Obrat před Varšavou
Situace se pro Poláky stala kritickou a proto maršál Pilsudski vystoupil 3. července 1920 se zásadním projevem k polskému národu: „Občané Rzecipospolité! Vlast vás potřebuje! Nepřátelé obkličující nás ze všech stran, soustředili všechny síly, aby zničili naší krví a lopotou polského vojáka vydobytou nezávislost. Zástupy útočníků, táhnoucích až z hlubin Asie, se snaží zlomit naše hrdinské armády, abys se vrhly na Polsko, podupaly naše nivy, pálily vsi i města a na velkém polském pohřebišti začaly svou hrůzovládu. Jako jedna nehybná zeď musíme povstat k odporu. Ať se nápor bolševismu rozbije o hruď národa. Ať na volání Polska nechybí žádný z jeho věrných a pravých synů, aby dle vzoru svých otců i dědů srazili nepřítele Rzecipospolité k jejím nohám. Vše za vítězství, vše! DO ZBRANĚ!“ Výzva legendárního vojevůdce se neminula účinkem a do polské armády se během krátké doby přihlásilo na sto tisíc dobrovolníků.
Ano, nechybělo mnoho a civilizovaná Evropa by byla zničena pod náporem rudého barbarství. Představa, že by evropské země včetně Československa už tenkrát ovládli komunisté s jejich terorem, deportacemi, loupežemi majetků a masovým vražděním, je hrůzostrašná.
Read more...