Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Veřejnost odmítá mlčet ke zrůdnému chování soudkyně. Využívá jen svého ústavního práva účasti na veřejném soudním jednání a jeho veřejné kontrole. Soudkyně vyloučí veřejnost, zamezuje uplatnění práva zaručeného Ústavou ČR, aby ve flagrantním znásilňování práva mohla pokračovat - v klidu, bez veřejné kontroly a beztrestně. Děti, které mají být na prvním místě, zůstávají stále, roky, na tom posledním…
Co se soudci, kteří se chovají prokazatelně zločinně a spravedlnost, včetně platných zákonů, ignorují. Polsko a Slovensko nám jdou příkladem. Budeme zase těmi posledními, kteří počkají „až jak se to vyvine“, jako už tolikrát v minulosti?
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
… „Není nejmenších pochybností, že zákon č. 143/1947 Sb. byl prachsprostou krádeží, která nemá v našich právních dějinách obdoby.”… Odpovědi na zaslané otázky pak nedorazily vůbec (jako v případě evropské komisařky Věry Jourové) …
… „Nestěžuji si, jen upozorňuji, neprosím o milost, nýbrž žádám jen spravedlnost podle dosud platného právního řádu. Všeobecně uznávané zásady demokracie a rovnosti nepřipouštějí, ba přímo vylučují, aby zvláštním zákonem o vyvlastnění byla postižena pouze jedna osoba nebo jedna rodina, která se ničím proti státu neprovinila, nýbrž naopak má I určité zásluhy o národ, stát a národní hospodářství, aby bylo jednotlivci vlastnit nemovitosti a provozovati výdělečnou činnost, zejména, když I cesta k ústavnímu soudu o přezkoumání, zda takový zákon neodporuje ústavě , jest jemu velmi ztížena, ne-li vůbec znemožněna,” psal A. Schwarzenberg Benešovi.
* * *
Lex Schwarzenberg se dá jen s trochou nadsázky označit za „zombie české demokracie“. HlídacíPes.org v uplynulých měsících důkladně pátral po okolnostech i po legálnosti zákona, kterým po druhé světové válce český stát znárodnil majetek významného šlechtického rodu. Nabízíme nová zjištění, mimo jiné o tom, jak justice dokáže sloužit na politickou objednávku.
… „Myslím, že čekají, až zemřu. Pak už nebude nikdo, kdo by ten zákon rozporoval. Adolfu Schwarzenbergovi lex Schwarzenberg a chování tehdejších úřadů prakticky zlomily srdce (zemřel necelé 3 roky po vydání zákona na anginu pectoris pozn. red.),” říká ve vzácném rozhovoru pro média Alžběta Pezoldová, adoptivní vnučka Adolfa Schwarzenberga. Už 30 let bojuje za nápravu křivdy, které se Československo na její rodině dopustilo.
… „Hodně pro Československo udělal, věnoval milion korun na opevnění země před Hitlerem, finančně podporoval exilovou vládu v Londýně, vypomáhal zaměstnancům pronásledovaným nacisty… A jediné, jak se mu vláda odvděčila, bylo, že proti němu vydali zákon, jako proti nějakému zločinci, jímž absolutně nebyl. Nikdo nám dodnes nevysvětlil, čím se naše rodina provinila, že s ní stát takto zacházel a zachází. Nikdo se s námi nebaví, ani tehdy, ani dnes.”
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Takže Máte slovo na ČT by mělo ve čtvrtek večer proběhnout, ale ne, abyste si mysleli, že to bude fairový podnik: Pavlu Kamasovi zakázali všech sedm hostů do publika, které si pozval. Nejlépe ho podpoří Českou televisí
dodaný kompars. Mně hosty povolili, až na jednoho, o kterém zatím vyjednáváme. Z takového pojetí demokratické diskuse by jeden vážně zvracel...
Aktualisováno.
Můj navržený host Štěpán Reich ideologicky definitivně neprošel, prověrková komise rozhodla a proti jejímu rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Rodina byla bez prostředků a Inge Prochásková musela manuálně pracovat, než jí bylo umožněno vystudovat konzervatoř a stát se učitelkou klavíru. Do svých 89 let vyučovala hře na klavír v hudebních školách na různých místech v okolí a dodnes je ve své profesi činná. Stále žije v Zálesní Lhotě, ve stejném domě, kde žily generace před ní a odkud byl její tatínek odvlečen na smrt jen proto, že byl Němec.
„To se stala jedna událost v Zálesní Lhotě, která všechno další neštěstí z větší části zavinila. Panu starostovi někdo hlásil, že v lesích jsou partyzáni. Pan starosta to hlášení dal dál a přijela sem posádka z Vrchlabí, aby pročesala lesy. Během téhle akce byl jeden partyzán zastřelen. Lhotecký obyvatelé s tím neměli vůbec co dělat. Ten partyzán byl pohřben na zdejším hřbitově a prý kvůli tomu se pak ty další hrozný věci udály. Potom bylo několik dní hrozný ticho v Zálesní Lhotě. Nikdo už neměl zbraně, nikdo si netroufal jít ven, nikdo nevěděl, co bude dál. To bylo na začátku května 1945 a 12. května se to stalo, to vím od mý maminky, protože já jsem ten den nebyla doma, byla jsem u rodičů mýho otce v Lánově.“
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Hŕstka ľudí nám uniesla Slovensko. Miesto, kde sme sa narodili, kde žijeme a kde si oni povedali, že budú naši páni. Začali v malom a dostali chuť. Ukradli mýto, milióny, miliardy až dokonali plán. Vydali vedenie polície do rúk mafie a vytvorili si štát v štáte. Prenasledovali nepohodlných a kryli „našich ľudí“.
Chápadlá postupne vryli všade. Do vedenia prokuratúry, súdov, ministerstva spravodlivosti či úradu vlády. Kupovali si rozsudky, sledovali novinárov a nakoniec zabíjali. Zomreli dvaja mladí nevinní ľudia, len preto, lebo chceli chrániť verejný záujem a dovolili si im pozrieť na prsty.
... a ľudia sa zobudili a cenu zaplatili rodičia Martiny a Jána. Už nikdy nebude preto Slovensko také, aké bolo predtým. Mafiánov telefón nám odkryl Slovensko v stave, o akom som hovoril dávno predtým, len mnohí sa mi smiali a neverili.
Read more...