Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Masakr na Bořislavce 9.5.1945 byl jen epizodou v násilí, které vypuklo v Praze v květnu 1945 na německy mluvícím obyvatelstvu. Byl to doslova krvavý karneval. Podívejme se na něj blíže a zkusme to bez podjatosti z jakékoliv strany
K výzkumu antických dějin notnou dávkou svých znalostí přispěl profesor filosofie Willy Hüttl. Celoživotně se věnoval osobnosti římského císaře Antonia Pia. Dodnes je na něj a jeho díla odkazováno v odborné literatuře a žádný badatel tohoto období antických dějin ho nemůže obejít. Pan profesor žil v Praze na dnešní Bořislavce, a vyučoval na tehdejší Německé univerzitě v Praze. Kromě toho, že byl německé národnosti, pražský Němec, jak jsme uvykli říkat, tak byl především znalcem antických dějin a antické archeologie. Měl zde rodinu a pokojně žil a vyučoval.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Skvělé výkony tanečníků a tanečnic až na hranici plnohodnotného sportovního výkonu. Závěrem sklidili velké ovace i z řad četných krajanů. Z mého pohledu bych uvítal „odpočinkové“ skladby, případně zcela bez hudby, aby o to více jejich obdivuhodné umění vyniklo. Pro Středoevropana byly rychlé a zvučné skladby, takřka v jednom sledu, až na hranici únosnosti. JŠ
***
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Po návratu z OS Kolín jsem stihl ještě vynesení ROZSUDKU ve věci. Zní dobře, ale Praha neprodloužila nájemní smlouvu francouzské firmě na provoz zastávek. Lukrativní zakázku si tak rozdělí zřejmě čeští podnikatelé, navázáni na politiky. „Majitel firmy Jean Francois Decaux má k Praze a České republice velmi blízký vztah a nemíní se jich vzdát.“ (18.12.2021). Přiletěl do Prahy svým soukromým tryskáčem, aby se přesvědčil, proč v Praze nefunguje to, co v jiných zemích Evropy funguje skvěle. U soudu byla jen ČTK. Právní zástupce francouzské firmy jen kroutil hlavou. Můžeme jen držet palce, aby firma svůj boj – i za férové podnikatelské prostředí v ČR - nevzdala. JŠ
***
Městský mobiliář by měla Praha vysoutěžit, jinak vyhodí stamiliony, říká šéf české JCDecaux
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
„Osud se odvážných bojí, drtí zbabělce.“
Seneca
***
Před odjezdem na soud do Ostravy a monitorování dalšího zločinu české justice (kauza zločince plk. NCOZ Šiguta – článek následuje), jsem pořídil před vchodem do hlavního nádraží v Praze malou FOTOGALERII. Nedivme se, že naše armáda za posledních 100 let své území nikdy nebránila, ani počtu udavačů a kolaborantů za okupace nacisty a komunisty. Tedy ani tomu, že morálně a mravně zdegenerovaná mládež nemá zájem o vojenskou službu.
Mimochodem zastánce Putinova Ruska slovenský premiér Robert Fico má podobné příjmení, jako muž na špinavou práci hraběnky Alžběty Báthoryové Ficko. Měla se koupat v krvi mladých dívek, aby si zachovala mládí. Možná to byl jeden z předků dnešního premiéra Slovenska? Charakter a vlastnosti by tomu docela odpovídaly. JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Není nic trapnějšího než vykonávati s vážnou tváří práci nikomu nepotřebnou - Nedostatek duševního přístřeší není novou věcí. To vše je tak přirozené, jako že některé listy vadnou a jiné počínají se zelenat - Ale dnes stoji protiklady protiklady proti sobě daleko ostřeji, než v dobách normálních, a všeobecná vnitřní nejistota jest větší. Vývoj v poslední době udál se tak rychle, že staré nemělo čas umřít a stojí tu v plné síle proti novému.
Nikdy ještě tak nestáli lidé se starými dušemi v novém čase, jako dnes. Pod vlivem nepokojné a popudlivé atmosféry, snadno staré i nové obrací se v extrémy. V prostoru mezi starým a novým rychle se otáčí kolotoč idejí a receptů, a politické výkladní skříně jsou krásně osvětleny. Nikdy se neozýval křik tolika proroků a nikdy nebylo tolik proroků falešných. Zvyky jsou rozervány a neposkytují již bezpečné opory: tradice, z níž se dříve člověk šil celý duševní oděv, stačí nyní sotva na kravatu. Vše se hýbe a jest nejisté.
Walther Rethenau řekl hned v prvním roce po převratu: „Naše planeta žvaní, že je to slyšet až na Neptun. Každý dospělý člověk dělá projekty.“
Tj. celková krize světová, zmírňovaná jen v zemích, kde tradice jest dosti odolná. K tomu máme ještě v Čechách jakousi intimnější domácí krizi. Ta spočívá především v tom, že naše politické strany, více úzkoprsé než jinde, chtějí hráti suverénní roli ve světě myšlenkovém, nehodlají dovoliti, aby člověk jedl, co ony ještě neměli v ústech, a přistřihují myšlení podle svého stranického utilitarismu. Nad vzrůst a udržení strany neznají nic vyššího a důstojnějšího. Pracují k tomu, aby ne pouze náboženství, ale také myšlení, stalo se soukromou záležitostí. Jdouce ne za pravdou, nýbrž za mocí, nemohou se státi středisky opravdové myšlenkové práce. Kamkoliv proniknou – a kam by nepronikly.
Read more...