Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Praotec Čech je legenda, nikdy nežil. Jakým jazykem by asi hovořil? Takto provokativně se ptá ve své knize Příběhy dávného času historik Petr Charvát. V tradičních českých pověstech je podle něj skryta multikulturní situace Čech z doby jejich vzniku.
U Charváta je zdůrazněna velká různorodost prvků, na jejichž základě naše národní báje vznikaly, přičemž v jeho podání vlastně už nejsou ani „naše“, ani „národní“. Ne náhodou nad takovými příběhy, jako byl ten zmíněného přeběhlíka, provokativně prohlašuje: „A teď v tom hledejme naše praotce Čecha, Němce, Žida a Cikána. Co myslíte, jakým jazykem by byl hovořil praotec Čech?“
Netrpíme vzpomínkovým optimismem, který tak snadno mění historii? Dějiny už máme. Ty se měnit nedají. Článek kulturologa Jana Lukavce (LN 4.5.2022) jistě zaujme nezaujaté čtenáře. J.Š.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Po pandemii přišla horká válka, nový výjimečný stav. Ze všech stran se ozývají hesla o nutnosti naočkovat do demokratické kultury válečné ctnosti, nenávist k nepříteli, brannost, nekompromisnost. Kdo uplatňuje zásadu myslících lidí „kdykoli jsem někoho obvinil z křivdy na mně, nalezl jsem i sám sebe křivdícího“, je považován za kolaboranta se zlem, rozdíl mezi dezinformačními a opozičními weby se v očích cenzorů nebezpečně zmenšuje. „Zrak veřejnosti fascinuje přitažlivá duha klenoucí se po krvavé tříšti bojišť, jež omámí a přinese zkázu“, jak řekl Abraham Lincoln v roce 1848.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Žádost o informace jsem odeslal dne 15.4.2022. Sdělení o prodloužení lhůty o 10 dní jsem od MZ obdržel dne 29.4.2022. Odpověď od Mgr. Daniely Kobilkové (ředitelka odboru Kancelář ministra), jsem obdržel dne 12.5.2022. Názor si udělejte sami – i o tom jakými informacemi MZ disponuje a jakými nikoliv. Část si je občan nucen vyhledat sám, nebo požádat jinou organizaci. MZ by všechny informace mělo mít pro své odpovědné rozhodování, okamžitě k dispozici a co nejvíce aktualizované – jak v době covidu, tak při jeho ústupu. J.Š.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
V souvislosti s koncem II. světové války v Evropě v květnu 1945 a masakry na obyvatelstvu osvobozených území, si připomeňme osobnost presidenta Československa dr. Edvarda Beneše, který se na zločinech proti lidskosti aktivně podílel. Nedivme se, že komunisté podpořili zákon: President dr. Edvard Beneš se zasloužil o stát – a jeho zničení. JŠ
***
Níže uvedený rozhovor se mnou vysílali na rozhlasové stanici Kossuth Rádió 2. srpna 2020 v nedělním pořadu Bez hranic u příležitosti 75. výročí zveřejnění Benešových dekretů. Reportérkou byla Mária Haják, rozhlasová zpravodajka v Bratislavě
Pane Gézo Dunajszky, proč jste se začal zabývat osobností politika Edvarda Beneše, nebo jak mnozí říkají Eduarda Beneše, a jaký to byl člověk? Co vás k tomu motivovalo?
Géza D. - Když v roce 2007 slovenský parlament potvrdil platnost Benešových dekretů, byl jsem šokován a vzbudilo to ve mně potřebu věci znovu prozkoumat. Od útlého dětství jsem si totiž zachoval určité vzpomínky na situace, které jsou neslučitelné s dobrou morálkou a s lidskostí vůbec. Kromě toho jsem byl také svědkem zločinů, které jednoznačně spadají do kategorie zločinů válečných. Souběžně jsem byl neustále konfrontován s propagandou, že Beneš a jeho vláda a následně i česká a slovenská veřejnost nás Maďary a Němce považují za spoluodpovědné za zrušení první Československé republiky. To ve mně vzbudilo zájem hledat vysvětlení, jak může být někdo - teď nemohu najít lepší slovo – takový grázl, že klame všechny velmoci, Francii, Anglii a dokonce i Spojené státy. Jediný, u koho od začátku našel velké porozumění, byl velký slovanský bratr, Sovětský svaz, ale mám z jistých zdrojů pocit, že ani tam Benešovi příliš nedůvěřovali.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Začíná MS v ledním hokeji. Připomeňme si památku a stále aktuální odkaz našich prvních hokejistů.
Tato jediná kniha mne zaujala v prodejně ČT na Kavčích horách. Přečetl jsem ji jedním dechem. Na ukázku přináším Náš debut - I. část + II. část + III.část (5 stránek). Skuteční amatérští sportovci, vše si museli kupovat a zařizovat sami, přesto neztráceli víru, aby nakonec uspěli. Humor jakým trávili úmorné, dlouhé cestování po tehdejší Evropě je nezapomenutelný. Tak se uměli kdysi mezi sebou bavit lidé, nesrovnatelné, jak se dnes „bavíme“ my. Sportovní „papaláši“ byli už tehdy a jejich praktiky se od dnešních o mnoho nelišily. Kniha nám připomíná skutečné morální hodnoty, stejně jako nám je dnes připomínají Ukrajinci. Bez nich pozbývá lidský život svůj obsah a smysl. J.Š.
Read more...