Praotec Čech je legenda, nikdy nežil. Jakým jazykem by asi hovořil? Takto provokativně se ptá ve své knize Příběhy dávného času historik Petr Charvát. V tradičních českých pověstech je podle něj skryta multikulturní situace Čech z doby jejich vzniku.
U Charváta je zdůrazněna velká různorodost prvků, na jejichž základě naše národní báje vznikaly, přičemž v jeho podání vlastně už nejsou ani „naše“, ani „národní“. Ne náhodou nad takovými příběhy, jako byl ten zmíněného přeběhlíka, provokativně prohlašuje: „A teď v tom hledejme naše praotce Čecha, Němce, Žida a Cikána. Co myslíte, jakým jazykem by byl hovořil praotec Čech?“
Netrpíme vzpomínkovým optimismem, který tak snadno mění historii? Dějiny už máme. Ty se měnit nedají. Článek kulturologa Jana Lukavce (LN 4.5.2022) jistě zaujme nezaujaté čtenáře. J.Š.
Read more...