Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Zámek v Hořovicích je rozlehlý, čítá 160 pokojů. Jedna z místností je docela netypická, vedle obvyklého mobiliáře jsou tu k vidění také trosky letadla.
Rod Vrbnů věrně sloužil 150 let panovnickému rodu Habsburků, podnikal také v železárnách, cukrovarnictví a v dalších odvětvích, včetně kulturních a uměleckých koníčků - O meteoritu ze Žebráku vyměněného za půl bečky piva - Materiál na první český parní stroj pocházel z Vrbnovských sléváren - Vrbnové zaplatili studia na konzervatoři v Praze slavnému houslistovi Josefu Slavíkovi, ze kterého se stal vynikající český houslový virtuos s přízviskem „Český Paganini“ - Jan Alois Kolben zemský zeměměřič (možná z rodu Kolbenů, dr. Emil Kolben, jeden ze zakladatelů ČKD) - Rudolf Jan Nepomuk, nejvyšší císařský komoří, obdržel nejvyšší rakouský Řád zlatého rouna, což jen dokládá, jak si ho ve Vídni považovali. Expert na hornictví, výrobu železa a mincovnictví.
Kníže Heinrich von Hanau Schaumburg, poslední majitel si zažil naplno útrapy XX. století, jeho bratr Tassilo princ z Hanau, zahynul při leteckém neštěstí v Klecanech dne 16.5.1932 - Pomník byl až do roku 1946 na hřbitově v Klecanech (nalezen v roce 1999 nerozlomen, zahrabán v zemi). Rada města se rozhodla ho vyzvednout a umístit na hřbitově v Klecanech.
Dne 19. 5. 1932 se konal pohřeb v Hořovicích ve velkém stylu za účasti početné delegace čs. leteckých sil, zástupci úřadů i ministerstva. Představitelé města, třebaže byli pozvaní, nepřišli. Tělo bylo pochováno do hrobky nedaleko zámeckého parku. Část trosek letadla byla přemístěna do zámku.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
P.S. Narození a smrt jsou přirozené. Prodlužování umírání je zločin proti lidskosti. Vědomý člověk, který už jen existuje a je odkázán na druhé, si přeje zemřít, nezatěžovat společnost a své okolí. Nevědomý už je pouze v „živém bezvědomí“. Stovky miliard „vyhozených do vzduchu“ ve jménu „lidskosti“ budou chybět pro životy mladých, jejich budoucnost a budoucnost společnosti. To zdravotnický průmysl neřeší, v zájmu co největšího profitu. Příroda nám dá najevo, jak sebevražedně a nelidsky se chováme, pokud budeme v tomto popírání smyslu života a lidské přirozenosti pokračovat. V Japonsku a v Jižní Koreji už přestárlí ohrožují budoucnost země. I v tomto bychom se měli učit od „primitivních“ kmenů v Africe, Austrálii a jinde. Při vší úctě k těm, kteří si i přes vysoký věk zachovávají vitalitu a jsou i ve vysokém věku přínosem pro společnost. Ta dnešní se od vyspělosti vzdaluje stále více. JŠ
***
Omlouvám se, nechci být morbidní. Ale věřím, že není špatné občas mluvit o smrti. To, že jednou umřeme, je koneckonců jediná opravdová jistota v našem životě. Ne každý se s tím smíří – kdybychom se s tím všichni smířili, nejspíš by neexistovala náboženství slibující reinkarnaci, vzkříšení a věčný život duší ani firmy, které vás za překvapivě lidový obnos po smrti zmrazí v naději, že až lékařská věda vymyslí, jak na to, oživí vás.
Petr a Petra se ale se smrtí smířili. Našli se na druhý pokus a o to víc, že předtím poznali jiné vztahy, si vážili toho svého. V pětaosmdesáti se začali bát. V tomhle věku může kdokoli znenadání zemřít… a druhého tu nechat samotného. Rozhodli se, že tomu předejdou. Vědecky založený Petr vyzkoumal, jaké léky potřebují, aby to „bylo jisté“, aby netrpěli a aby nevypadali odpudivě, až je najdou. Připravili se, sepsali dopis, ve kterém svým dětem všechno vysvětlili, spolykali prášky, zalezli do postele, chytili se za ruce a usnuli navždy. Věděli, že teď už je nic nerozdělí.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Už dne 9. července 1968 se mezi Zobtenem a hřebenem před ním utábořila sovětská tanková jednotka a obrněná pěchota, která se připravovala na přepadení. …
***
Tento dopis s dobovou svědeckou zprávou jsem obdržel poštou 18. dubna:
Vážený pane Šinágle, milý kamaráde,
setkali jsme se po březnové vzpomínkové akci 2. března 2024 ve vídeňské Steingasse a šli společně na vlak S-Bahn do Prahy. V roce 1968 jsem chtěl navštívit hrad Karlštejn. Byl uzavřen kvůli invazi vojsk WAPA. Cestou do Plzně jsem projížděl Žebrákem a ještě téhož dne jsem dojel do Horního Rakouska. Přikládám článek, který jsem napsal o událostech v Čechách a který vyšel v rakouském vojenském časopise v roce 2004.
Se kamarádským pozdravem!
Dr. Peter Aumüller
***
O loajálním postoji obyvatelstva svědčí následující událost: v Plzeňské ulici jsem si všiml disciplinovaného dlouhého pohřebního průvodu směrem k pražskému Západnímu hřbitovu (Háje), zaparkoval auto a připojil se k pohřebnímu průvodu. Všichni kolem mě šli nebo čekali v tichosti. Na nic jsem se tedy neptal - zjistím, co se stalo. Nakonec se na hřbitově ti, kteří přišli, přesunuli k otevřenému hrobu. Když jsem přišel blíž, uviděl jsem za hrobem televizní štáb - z ORF. Dva muži mi řekli, co se stalo. Na Václavském náměstí běžela za tramvají mladá matka. Sověti si mysleli, že odpálila výbušné zařízení, utíkala a zastřelili ji. Málokdo z truchlících tu ženu znal osobně. Smuteční průvod tisíců Pražanů byl působivou demonstrací proti okupantům.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Byla to už v pořadí 42. debata na téma Člověk a média. Připojuji zvukový záznam vystoupení dvou odborníků – IT specialisty a etika. Jistě i vás mnohé úvahy překvapí. Bohužel jsem musel kvůli dopravnímu spojení odejít předčasně a nemohl se zúčastnit diskuse.
Položil bych pouze jednu otázku: „Lze zabránit, resp. mít pod kontrolou, aby se AI učil samostatně i špatné a špatní učili AI špatnostem?“ Globální propojenost světa může způsobit i velké, rychlé katastrofy. Stejně tak může globálně měnit myšlení a způsob života lidí - proti jejich přirozenosti a zájmům? Značný nárůst psychických poruch a duševních poruch, napříč generacemi, je varující - jako následek masivní manipulace. Stále méně žijeme, prázdně existujeme a za život považujeme co jím vůbec není. Odnímat přirozenou zátěž duchu a tělu je jistou cestou do pekla. JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
17.4.2024
Předmětný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) považuji za příklad aktivistické justice, která v duchu progresivistické ideologie neváhá ignorovat i přírodní zákony. Klima na Zemi se nesporně mění, a to již od samého počátku existence planety Země, tedy i v době, kdy člověk byl ještě neznámým tvorem. Vědecký spor o to, zda v současnosti hlavní příčinou změny klimatu je či není lidská činnost (zejména produkce kysličníku uhličitého), řešit nehodlám, protože – na rozdíl od progresivistických ideologů – vím, že to nevím.
Co vím, je skutečnost, že evropské státy se podílejí na produkci kysličníku uhličitého na Zemi jen z cca 8 %. Podíl průmyslu Švýcarské konfederace na celkové produkci tohoto plynu na Zemi se tudíž bude pohybovat zřejmě jen v řádu promile. Proto i kdyby v důsledku tohoto „průlomového“ rozsudku Evropského soudu pro lidská práva Švýcarsko zcela zlikvidovalo produkci kysličníku uhličitého a dalších skleníkových plynů, se zemským klimatem to ani nepohne.
Read more...