Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
"Nemáme dvě srdce, jedno pro zvířata a druhé pro lidi.
Máme jedno srdce, nebo nemáme žádné."
Jann Arthus Bertrand
***
Čtěte a konejte sami zodpovědně. Řešení problémů začíná u každého z nás! JŠ
***
Po filmu Domov přichází Yann Arthus-Bertrand s dokumentem, který je silným, vášnivým apelem. Sdílí v něm citlivou a radikální vizi našeho světa, jehož ničení v průběhu jedné generace byl svědkem, a odhaluje trýzněnou planetu, dezorientované lidstvo neschopné brát vážně nebezpečí, které jemu a všem živým bytostem hrozí. Filmař vyzývá k činu – každý z nás může a musí podniknout rázné kroky pro záchranu planety a budoucnosti našich dětí. Nakonec nás vyzve ke smíření s přírodou a navrhuje několik řešení. Režie: Jann Arthus Bertrand.
***
Bohužel byl tento vynikající dokument v iVysílání ČT pouze do 15.1.2023. Přináším výtah podstatných myšlenek, který by měly oslovit každého, ještě normálního člověka. Japonci budou likvidovat následky Fukušimy desítky let. Mají problém kam s kontaminovanou půdou – bude dána do moře! Výhody globalizace se musí využít v globální snaze za záchranu země. Jiné řešení není. V akutním ohrožení jsme všichni, včetně flóry a fauny. Země není nafukovací. Poslechnete si Výzvu Janna Arthuse Bertranda a Závěr dokumentu! JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Skvělé kázání (od 24:30 min.) Pražského arcibiskupa Jana Graubnera na závěr vystavení českých korunovačních klenotů.
Začněme myslet jinak, reformujme sebe, Boží království je v nás, nechme vládnout pravdu a spravedlnost v nás, vytvářejme pokoj, ne napětí a zlobu. Vnášejme tyto hodnoty do našich vzájemných vztahů. Vyjděme ze sebe a otevřeme se. Nespoléhejme na žádné „ismy“, ani na lidskou chytrost, taktizování, či sílu a peníze mocných. Otevřte oči a srdce, buďte příkladem svému okolí. Ježíš nedělal žádné složité výběrové řízení ani žádné volby. Řekl prostě pojďte za mnou. Šli s ním ti, který měli odvahu opustit své „jistoty“, představy, všeho nechat a začal měnit společnost k lepšímu. Připomněl i „největšího Čecha“ Karla IV. Sluší se dodat, že jeho otec byl francouzský Němec a matka už měla jen pár procent české krve, v souvislosti s volbou presidenta a zda na Pražském hradu smí usednou pouze „čistokrevný“ Čech.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Většina německých, amerických a čím dál tím víc i děvčat českých je po příchodu na svět a po pár letech pobytu na něm - většinou svou maminkou - poučena, že na světě existuje kromě nich takové podivné plemeno zvané muži a že je to pakáž, která v minulosti ženy dost usurpovala. Ženy že pro ně musely vařit a vychovávat jim děti, zatím co oni dělili svůj čas mezi hospodu a fotbal.
To se ale změnilo, dnes je vztah mezi mužem a ženou charakterizován pojmem rovnoprávnost. Projevuje se to tak, že žena očekává, že si pro ni jednou přijede princ z pohádky, nejlépe v podobě primáře nějaké renomované kliniky. Jejich soužití že pak bude probíhat tak, že princ bude přes den provádět komplikované operace, zatím co žena se bude seberealizovat, kupř. pobytem v nějakém tom salonu krásy. Večer se pak sejdou doma, kde princ, teď již manžel, rychle uvaří večeři a postará se o děti, zatímco děvče, teď již manželka, se připraví na společnou cestu do diskotéky, kde oba pobudou tak do třetí hodiny ranní.
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
Křest svatého Vladimíra nám připomíná i poměry v dnešním světě. Člověk je nezměnitelný. Kvalitu našich životů určují charaktery – jak těch „nahoře“, tak i těch „dole“. JŠ
***
ZPĚV PRVÝ PERUN A VLADIMÍR
Jedli, pili, hodovali, hrály jim muziky, ministři si popouštěli u kalhot knoflíky. Pili pivo, pili víno, jedli z masa, z těsta, nejednomu oficíru pukla z toho vesta. Vejskali a tancovali okolo pilířů, bim! bam! bum! špunty lítaly z flašek a moždířů. Kdo při tom byl, ten se opil, blaze, braši, tomu! — v noci pak je s výslužkami roznášeli domů.
ZPĚV DRUHÝ HOSPODÁŘSTVÍ
Jedna hora vysoká je a druhá je nízká, kdo nemá své muzikanty, na hubu si píská. Každý ptáček, každý brouček, slon až do komára, má hned ráno nasypáno z božího špejchara. A když potom lidé vstanou, to je teprv správa ! Někdy nevím samým křikem, kde mně stojí hlava. To je křiku a modlení, ať mne uši brní: ten zpívá, ten šepce, vzdychá, ten zas žalmy frní. A co všechno na mně chtějí, nelze vyjmenovat, zbláznil bych se, kdy bych si to měl jen pamatovat. Sám se nechce žádný starat, za všechno se modlí, jakoby měl každý boha jen pro své pohodlí. Ó vy šelmy! Kdybych nebyl příliš dobrotivý, zmačkal bych vás na povidla jako shnilé slívy!
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
K návratu do rodné země má však podobný odpor, a to hned z několika důvodů: „První jsou Češi, kteří si okamžitě po převratu interpretovali svobodu a demokracii jako bezohlednost a hulvátství…
A říkají to Češi včetně hlavního hrdiny: „Nechci žít v ČR mezi hlupáky, zblblými agresivním konzumem, který za komunistického režimu neměli, kteří si vyložili svobodu tak, že si mohou dělat, co chtějí, bez ohledu na ostatní, kteří, když se jim to nelíbí, mohou jít do prdele; a zároveň nadávají na stát, že jim nezaručuje jistoty tak jako za komunismu. Ještě pořád, deset let po převratu, mají za to, že převrat byl sametová revoluce, a ne předem připravené předání moci (mezi komunistickými vůdci a představiteli disentu za cenu beztrestnosti komunistů a hmotného prospěchu disentu) – nikoho neodsoudili, nikdo nesedí a ani nevisí, a taky uvidíte, že nikdo nikdy nebude. Hlavně že zřídili Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu!“
Read more...