Dámy a pánové!
Čas od času mi někdo přinese tiskovinu KPV s dovětkem: „Podívej se, ti to umí pojmenovat a rozkrýt!“ Těžko se v takové chvíli bráním vrhnutí. Kolik je najednou v tomto státě prozřevších, chápajících, inteligentních a odvážných – hrdinů, nadělaných jako po slepicích v kurníku – až jde hlava kolem! Tolik gerojů, kteří najednou přicházejí s již dávno vyřčenou pravdou, když před tím ji s klidem pozvraceli a pokáleli! Jestliže někomu trvá celých dvacet let, než pochopí situaci, v níž se nachází, její původ a strategii aktérů, pak se na škále IQ nachází v pásmu retardace (slabomyslnosti), někde v rozmezí mezi imbecilitou a idiocií.
Když jsem v únoru roku 1990 ve Veletržním paláci v Praze na zakládajícím sjezdu KPVČ svého bratra Miroslava po volbě Václava Havla, vulgo Wenzel Hejvl-Veškrna předsedou, varoval, že se mi celá věc ani trochu nelíbí, nenechal na „mukly“ dopustit. Samozřejmě, že již tehdy věděl, že v listopadu 89 nešlo o žádnou revoluci, ale o StB pečlivě připravený majetkový puč. Že je KPVČ podstavena a řízena StB s cílem upevnit a „morálně“ podpořit bolševicko-kapitalistický režim, bylo zřejmé až o něco málo později. Mnozí onanovali vidinou (fata morganou), že jde o demokracii, ti, co měla pod palcem StB a bývalé 13.odd. ÚV KSČ, hráli obdivuhodně poctivě své role.
Po vydání Mirkovy „Analýzy 17.listopadu“ v březnu roku 1990, v níž byl pregnantně nastíněn původ „šmirgl revoluce“, charakterizováni její aktéři a popsán následný vývoj, který se do písmene naplnil, „lid žádal autorovo uvěznění!“ Nepřipomíná vám to něco? Reakcí na Mirkova sdělení bylo spontánní hysterické vytí a jekot disidentů, bolševíků a tzv. „muklů“. Jeden spolek, jedna krev! V roce 1991 byli na Hrad k prezidentovi Vencovi Veškrnovi povoláni úslužní lokajové a slouhové režimu: JUDr. Drobný a gen. Pernický. Venca jim nařídil, aby Mirka zlikvidovali. Což také za slevu na dráze, protekční místa ve starobincích a mísu čočovice udělali. Nikdy nezapomenu na jejich vystoupení před soudem v Náchodě, kde v kauze „Dolejší-Macek“ svědčili proti Mirkovi. Pernický měl při výpovědi v zuřivosti záchvat tance sv.Víta, od huby mu létaly sliny a celý se klepal. Drobný si vztekem, nenávistí a z pomstychtivosti obarvil spodní prádlo na hnědo a z tlamy mu vycházel spolu se lží odporný puch. Mladá soudkyně byla z těchto „důstojných“ pánů při jejich slyšení vyvedena z míry. Něco takového jsem nezažil ani u bolševických soudů!!! Pernickému jsem před budovou soudu v Náchodě řekl: „Vy nejste žádný generál, ale tuctový gauner a svině!“ (viz můj článek „Mouřenín posloužil, mouřenín může jít“ – vyšel v Komínkově „Svědomí“).
Začalo odporné divadlo Mirkovy diskreditace a inscenované štvanice, která nakonec skončila jeho smrtí. K něčemu podobnému se nesnížili ani pravověrní bolševíci v 50.letech. Ten věnec při Mirkově pohřbu si KPV mohla klidně vsunout do řitě. Těch, kteří chápali oč jde, či měli odvahu se Mirka zastat, bylo jen tolik, co lze spočítat na prstech jedné ruky. Ostatní: HNUS! Byl vláčen v tisku. O jeho osobě se vyjadřovaly najaté osoby, včetně agentů StB. Byl napadán ze všech stran! Nikdy nezapomenu odporné bytosti se jmény DROBNÝ, PERNICKÝ, STRUSKA, HUBÁLEK a někteří další. Komunisté byli proti tomuto ksindlu úplní baroni!
Honorace KPV poskytla stávajícímu režimu legitimitu, podpořila na veřejnosti jeho image a za babku prodala svoji čest! Nemá tedy nejmenší právo si na něco stěžovat! Tato organizace, vzniklá z vůle StB, nemá právo kritizovat komunisty. Je totiž daleko horší než oni. Neskrývali se nikdy za nic! Je naproti nim PODLÁ, POKRYTECKÁ, LŽIVÁ A NAPROSTO AMORÁLNÍ.
Při tom všem s kryptokomunisty s nadšením spolupracuje. Neospravedlňuje ji ani to, že její zástupci chodí pravidelně plakat a lkát u nejrůznějších hrobů, na místa lágrů atd. Je to všechno jenom odporné divadlo. Kryptokomunisté a jejich pancharti-kapitalisté si ve vládních institucích rádi najímají „mukly“ jako stafáž: kašpary a tajtrdlíky. Staří bolševíci (i ti překabátění) a jejich zbohatlé a prosperující děti ve vládě, parlamentu, v bankách, úřadech , v představenstev firem a v jimi privatizovaných podnicích či na soudech, si z vás dělají prdel!
Od roku 1950 byla naše rodina občany III.kategorie. Oba bratři ve vězení za protistátní činnost a velezradu. Příslušníci StB řekli při jedné z domovních prohlídek mé matce: „Toho třetího bychom si vzali taky, ale je zatím moc malý!“. Nemohl jsem studovat, až v roce 1968, kdy se bolševíci pustili navzájem do sebe a na nás na chvíli zapomněli. Když Mirka v roce 1976 podruhé zatkli (ve vězení celkem 19 let), mne okamžitě vyhodili z práce. Práci jsem ale bez problémů našel. Bylo jí dost! Po šmirgl převratu mne za hájení Mirka vyhodili „pravdoláskovci“ dvakrát ze zaměstnání. Jednou před Vánocemi 1991, kdy jsme s rodinou a malým dítětem byli dva měsíce bez prostředků. Bolševík-kapitalista, bývalý osobní přítel G. Husáka, potom Schwarzenberga a loutkař Chavela-Havla, mi při propouštění z práce řekl na rozloučenou: „Nenažereš se!“ Nežeru tedy! Byl jsem tehdy cíleně ponižován a osobně urážen.
Každá zmínka o KPV ve mne vyvolává silný tělesný odpor a psychickou nevolnost, před nikým se netajím tím, co si o této instituci myslím. JSEM TÍM POVINNEN PAMÁTCE SVÉHO BRATRA MIROSLAVA! PROKLÍNÁM VÁCLAVA HAVLA, „ČESTNÉHO“ PŘEDSEDU PROFLÁKNUTÉ KPV! PROKLÍNÁM BOLŠEVICKO-KAPITALISTICKÉ SOURUČENSTVÍ – VLÁDNOUCÍ KORPORATIVNÍ FAŠISMUS! PROKLÍNÁM NOSITELE ZRŮDNÉ ORWELLOVSKO-HAVLOVSKÉ IDEOLOGIE PRAVDY A LÁSKY! AMEN!
Dne 29. ledna 2011 Josef DOLEJŠÍ
Read more...