Je příznačné, že když ve stejném roce vznikl první návrh zákona na zřízení paměťové instituce, narazila tato iniciativa na silný odpor nejen politických stran KSČM a ČSSD, ale i představitelů některých akademických institucí včetně ÚSD, státní instituce Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR (ÚDV), profesní organizace Česká archivní společnost, a zejména části levicového předlistopadového disentu. Zdeněk Jičínský tvrdil, že vznik ÚSTR je součástí „občanské studené války", a novinář Petr Uhl schválený zákon č. 181/2007 Sb. označil za „morovou ránu“.
Senátor Jiří Dienstbier ml. (ČSSD) dehonestoval ÚSTR jako „Ústav paměti Státní bezpečnosti“ a tvrdil, že je pochybné, pokud má státní instituce zkoumat historii. K této kritice se přidali i někteří historici, archiváři a například zmiňovaný Ústav pro soudobé dějiny v čele se svým tehdejším ředitelem Oldřichem Tůmou, ale i jeho vědecká rada, jejímž předsedou byl Jiří Pernes, vystupovali proti nové „konkurenční“ instituci prostřednictvím petice nebo seminářů, z nichž jeden měl výmluvný název „Skrývá se paměť národa v dokumentech StB?“.
Read more...