Už se zapomnělo, jak krutí komunisté byli, říká Zdena Mašínová
- Podrobnosti
V Německu vládl nacismus pár let. Němci se s ním dávno vypořádali. U nás vládli komunisté 40 let, resp. vládnou dosud. Jak dlouho se budeme s jeho následky vypořádávat my, při české povaze?!
Zde nebyl po roce 1989 sjednán ani náznak norimberského procesu, podívejte se, jak ti zločinci žijí... Máme-li v roce 2016 v takzvaně demokratickém parlamentu komunistickou stranu a místopředseda parlamentu za tu stranu byl zvolen třemi čtvrtinami poslanců, tak co máme za demokracii, prosím vás? - Jsem asi příliš realistický typ a tohle na mě bylo umělé a nadnesené. Pravda a láska existuje jen mezi jednotlivci, ale ve společnosti ne. Když člověk ví něco o historii, jaké kruťárny si lidé dokázali dělat na základě materialismu, postavení, pseudohodnot, které začali vyznávat, tak já tomu nevěřím. Po Listopadu to většinu lidí přechodně nadchlo, ale trvalá hodnota společnosti to bohužel není a nebude. - O zločinech nacismu se mluví a je to správné, u komunismu je nutné totéž, ale neděje se to. Já jsem přesvědčená, že kde je zločin, tam má být trest. Když není - a tady prakticky nikoho neodsoudili - tak to má ty dalekosáhlé následky. Tady se v 90. letech spojil materialismus gulášového komunismu po roce 1968 - už ne krutého, ale morálně nebezpečnějšího - s materialismem kapitalistickým. Nadělalo to tuhle paseku, kterou vidíme. - Dřív se to dařilo víc, docela často jsem chodila na gymnázia. Po posledních krajských volbách to ale začalo váznout. Jak se na kraje a na radnice dostali komunisti, tak mají páni ředitelé strach zvát si mě. Přijde kantor a říká: My bychom hrozně rádi, ale to víte, pan ředitel...
Kdo to vlastně je, ten Milan Kroupa?
- Podrobnosti
… Můj dojem při našem prvním setkání byl správný. Hodnota tohoto člověka je v jeho vědomí sebe
sama. Milan nemusí lhát a předstírat, aby na někoho udělal dojem. Ve svém duchovním putování urazil veliký kus cesty. Těžištěm jeho osobnosti nejsou - i když jsou užitečné - jeho miliony, ale jeho srdce a duše. Myslím, že jedním z posledních vjemů, který se ukáže na sítnici mého vědomí, až moje duše se bude odebírat neznámo kam, bude Milan sedící na svém traktůrku v bezpečné vzdálenosti od rozjezdové dráhy, oblažující ozon vonným dýmem svého doutníku a dumajícího, v kterém souhvězdí se jeho duše sejde s duší jeho milované maminky.
JATKA
- Podrobnosti
„Jatka jsou napínavá, děsivá, pobuřující – a naprosto strhující kniha… Přečtěte si ji.“ William
Kristol, Weekly Standard - Nejnovější vyšetřovací zpráva o transplantačním odvětví v Číně nepřináší dobré zprávy ani pro režim, ani pro disidenty. Rozsáhlý výzkum expertů došel k závěru, že v Čínské lidové republice dochází nejenom k daleko vyššímu počtu transplantací, než tvrdí tamní režim, ale že většina transplantovaných orgánů – až 1,5 milionu – byla odebrána vězňům svědomí. …
… Nidžat mu nic nepíchal, to lékař. Rozhovor však sledoval ředitel a nějací další soudní úředníci, a tak Nidžat zalhal: „To abys necítil bolest, až tě zastřelí.“ Mladík se vlažně zasmál a Nidžat, který věděl, že na ten pohled hned tak nezapomene, si počkal na konec popravy, aby se ředitele zdravotního střediska zeptal: „Proč jste mu tu injekci dával?“
Masové vraždění v Nice, teror nového věku. A Brusel reguluje sekačky na trávu. Něco je špatně
- Podrobnosti
"Na všechny ty nářky, slzy, zoufalé pláče, je jediná odpověď: Domluvte se a PŘESTAŇTE JIM DODÁVAT ZBRANĚ A VÝBUŠNINY!!! Domluvte se!! K.Mrzílek
* * *
Západní svět by se měl nenávisti, postoji "oko za oko, zub za zub" usilovně bránit. Místo aby se k tomu semkla, pokračuje EU v absurdní úředničině.
… Pomalý odchod Velké Británie z Unie je masivním, drsným důkazem rozpadu. Jednou z příčin Brexitu byla také neschopnost (a neochota, nezapomeňme) chránit vnější hranice EU, potažmo imigrace, nezvládnutí uprchlické vlny (a samozřejmě i imigrace především z východních zemí EU).
Reakce Bruselu? Nepřátelství vůči Británii. A taky nové závazné nařízení o sekačkách na trávu (5. července Evropský parlament schválil emisní limity pro stroje poháněné spalovacími motory, které nejsou určené k dopravě po silnicích). Jak moc smějí a nesmějí smrdět, znečišťovat. Ta úřední setrvačnost tváří v tvář zániku Unie je vskutku fascinující, těžko uvěřitelná eurorealita.
Na stav, ve kterém se v době teroru Evropská unie ocitla, nelze odpovědět další (možná rozumnou, ale v dané chvíli absurdní) regulací, nařízením. Reakce měla být jiná: vykašlat se na tyhle drobnosti, pro lidi "nesmysly", a soustředit se na spojování, na hledání společného a na společnou obranu.
Útok v Nice přece není pouze útokem na Francii, ale na celou Evropskou unii a západní civilizaci. Tak to by asi měly sekačky pár let či desetiletí počkat.
Dva chlapi, dvě volby
- Podrobnosti
… Pavel je jednou z hlavních tváří Aliance, která zabezpečuje obranu Česka. Protože samo
o sobě není schopno ubránit se silnému nepříteli. Zeman je tváří mluvící o referendu, které by nastolilo otázku o vystoupení z této Aliance. Je nutno říci, že tváří mimořádně populární a trvale využívanou tam, kde na toto vystoupení čekají jako na manu nebeskou. Petr Pavel slouží zájmům země. Miloš Zeman – v lepším případě – myslí na znovuzvolení.
* * *
Nešlo to přehlédnout. Čechů ve funkcích, které dávají šanci spoluvytvářet velkou politiku, nebylo na nedávném varšavském summitu Severoatlantické aliance mnoho. Byli vlastně jen dva. Předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel a prezident České republiky Miloš Zeman.
Petra Pavla mohli vidět všichni. Pronesl jeden ze vstupních projevů na summitu. Jako člověk, který se podílí na rozhodnutích špičky NATO, seznámil především veřejnost, která toto setkání sledovala, s principy, kterých se Aliance hodlá držet v nejrůznějších sférách své činnosti. Především v reakcích na dvě základní hrozby: z jihu a z východu.
Už je tady zas
- Podrobnosti
S digitalizací TV se vrací přízrak Pavla Dvořáka - Je pravděpodobné, že s Dvořákem nás celá akce vyjde mnohem dráž než nový set-top box.
Ministerstvo průmyslu a vláda se konečně dobraly plánu na druhé kolo digitalizace českých televizí. Domácnosti se tak konečně dozvědí, kdy a jaké přijímače si mají koupit, firmy budou konečně vědět, jak bude přechod na novou podobu televizního byznysu vypadat, a my všichni se snad konečně dozvíme, na kolik nás to nakonec přijde. Má to ale jeden obrovský zádrhel jménem Pavel Dvořák.
Ano, ten Pavel Dvořák, který jako nejvěrnější přítel operátorů v čele regulačního úřadu léta držel nejvyšší ceny volání v Evropě. Právě on je hlavní autor plánu druhé vlny televizní digitalizace. Milovník luxusu, který si liboval v cestování první třídou z veřejných peněz, tak má hlavní slovo v tom, kdo na celé akci nejvíc vydělá a kolik to bude stát daňové poplatníky. Je naprosto neuvěřitelné, že takový úkol má v rukou někdo, kdo s ostudou a nenávistí veřejnosti i vlády opustil funkci poté, co připravil státní rozpočet o miliardy zrušením aukce frekvencí. S odůvodněním, že by to pro telekomunikační firmy bylo moc drahé. Je samozřejmě možné, že prozřel a bude dnes více hájit zájmy berních poplatníků. Nebo také ne.
Podezřelá, co jste svým projevem významově sledovala?
- Podrobnosti
Spíláno mi, a to nejen od – na tomto blogu arci výjimečných – čtenářů, u nichž lze mít důvodné podezření, že jejich kognitivní funkce odpovídají nižším stadiím hlavonožce a příslušné k tomu uzpůsobené fysiologické ústrojí dorostlo rozměrů lískového ořechu, že prý zveličuji a situaci zbytečně dramatisuji, tvrdím-li, že v boji s extremismem platí princip slippery slope: rozsah toho, co je trestné říkat na veřejnosti, má tendenci k samovolnému rozšiřování.
Co se před pěti lety zdálo malováním čerta na stěnu, je dnes realitou: jako by se nám, minimálně v oblasti svobody projevu, vracela léta husákovské normalisace. Klára Samková tak musela na policii hájit svůj projev v poslanecké sněmovně. Dobře vědouc, že policista není placen za filosofické disputace se sprostým podezřelým, pojala svou obhajobu vstřícně, a poručíku Vojtěchu Motykovi, jenž se na její výslech zjevně intelektuálně nachystal lépe než na výslech, řekněme, notorického zloděje bicyklů (o čemž formulace jako ta z titulku mého postu nezvratně svědčí: ten dobrý muž se evidentně domníval, že vyslýchá-li právničku, musí tak činit slovy aspoň zdánlivě kultivovanými a jazykem prima facie právnickým; výsledek je arci více než směšný), připadla nevděčná role postavy, již v Přítelkyních z domu smutku výborně ztvárnil Michal Dlouhý: vyšetřovatele, který ví, že je jen vykonavatelem politické represe, hrubým nástrojem režimu, s jehož praxí se sám příliš neztotožňuje, avšak protože si chce zachovat všechny výsady příslušníka privilegované kasty, poslušně plní uložené zadání.
Průmyslová zóna Žebrák: „Žně“ už začaly!!!
- Podrobnosti
Konrád Lorenz: „V ruce máme atomovou bombu a v hlavě pocity člověka doby kamenné…“ – „Pustošení
našeho přírodního prostředí: je ničeno nejen to, čím jsme obklopeni a v čem žijeme, ale mizí i úcta a respekt člověka vůči kráse a velikosti veškerého stvoření, jež člověka přesahuje.“ – „Kromě přirozeného citu pro spravedlnost a některých tradičních představ o tom, co je správné a co nesprávné, neexistují v moderní civilizaci žádné faktory, které by působily selektivně na rozvíjení a zachovávání norem sociálního chování, ačkoli by jich bylo s nárůstem společnosti stále více zapotřebí.“
Sklizeň obilí nedaleko města Žebráku probíhá novým inovátorským způsobem. Polem projíždí
bagr, odhrnuje půdu se zralým obilím, za ním spěchá válec, aby hned zahlazoval stopy a zpevnil podklad pro průjezdy těžkých nákladních vozidel do budoucích skladovacích prostor. V pozadí můžeme spatřit postarší skrývku půdy z výrobních hal firmy Schwarzmüller, která posloužila jako výborný podkladový materiál asfaltového povrchu pro zaparkování nových vozidel dálkové přepravy. V současné době probíhá autorizace těchto postupů u příslušných správních úřadů. Srdce starých sedláků z okolí se nad touto půdní fraškou usmívají, smějí, řechtají až k pláči.
„To snad není možný.“
Grigorij Rodčenko to nezavinil
- Podrobnosti
„Bylo by mimořádně naivní se domnívat, že aktivity na takové škále se mohly stát bez otevřené či tiché podpory ruských vládních autorit.“ – „V ruské atletice je hluboce zakořeněna kultura podvádění.“
„Kdopak poskytl vedoucímu ruské antidopingové laboratoře Rodčenkovi peníze na nákup antidopingových preparátů pro ruské sportovce? Ve velkém. Právě Grigorij Rodčenko byl pověřen nákupem preparátů zvyšujících výkonnost ruských sportovců. Kdopak má v Rusku peníze na nákup ve velkém v cizí měně? Kdo drží kasu a má puvoár tedy právo, oprávnění? To vědí ti co ruského presidenta milují i všichni ostatní. A tak nepovedené rozhodnutí ruských vyšetřovacích orgánů připomíná křečovitý výmyk na hrazdě začínajícího cvičence. Jenomže tady jde o ubohý nepodařený pokus profesionálního orgánu svést vinu politického vedení jinam. Na jednotlivce.“
Read more...