Plzeň 19.4.2018: 100. let československého letectví 1918 - 2018
- Podrobnosti
Níže můžete shlédnout video z vernisáže výstavy v Západočeském muzeu v Plzni na Náměstí republiky č.13. Výstava potrvá od 20.4 do 3.6.2018. Ve FOTOGALERII si můžete prohlédnout ukázky z výstavy. Věřím, že na konci videa s mým vyjádřením bude většina
souhlasit. Vlevo vidíte poštovní známku z doby před II.světovou válkou bez nominální hodnoty – 1000 nových pilotů. Byla to myšlenka Jana A.Bati, kdy jím založenou a podporovanou Leteckou školou prošlo mnoho budoucích pilotů RAF, mezi kterými byli i čeští Němci. Vystihl nebezpečí a konal. V tom by nám měl být příkladem dodnes.
Podpořte Petra Vlčka, jde mu o život!
- Podrobnosti
Vážený pane magistře,
za hodinu si mám vyzvednout po osmi měsících syny, je sudý pátek... Byl byste tak laskav a dal mi telefon na někoho z pracovníků, kdo bude mít dnes pohotovost na OSPODu, kdo by (v případě, který předpokládám, že se stane a nebude mi děti chtít předat) se mnou mohl tuto věc vyřešit? Děti jsem neviděl 251 dní a myslím, že by stálo za to (alespoň by se o to měl OSPOD pokusit, když ve všem ostatním selhal), aby se OSPOD snažil, aby nevznikl další problém, že matka syny nepředává. Toto dělá záměrně. Děkuji za odpověď co bych měl za hodinu dělat, když mi děti nebude chtít dát.
(20.4.2018 – 16:05 hod.)
* * *
Vážená paní komisařko,
manželka opět děti dnes nepředala, přestože ji volala policie i Mgr. Josef Dašek - vedoucí sociálního odboru OSPOD Brandýs nad Labem. Prý s předáním nepočítala, tak mi děti nedá. (z e-mailu Vladimíře Obdržálkové PČR).
(20.4.2018 – 16.45 hod.)
* * *
„… Po pohřbu mé babičky, se mi opět přitížilo a do včera jsem jen ležel. … V trestní věci Nejvyšší soud mi odmítl mé dovolání na domácí násilí. V opatrovnickém sporu, mi sice Krajský soud zrušil nesmyslný zákaz styku se syny, ale soud Praha východ OKAMŽITĚ zareagoval a místo toho, aby se situace dostala tam, kde byla před 8 měsíci, před zákazem styku, tak jsem dostal na další 3 měsíce JEN ASISTOVANY SKYK 2 hodiny v měsíci! Jsem na dně a nevím kam dál, nemám žádné peníze, nemůžu si platit už advokáty. Je mi skutečně na skok z mostu.“ Z e-mailu Petra Vlčka 18.4.2018
Pana Petra Vlčka můžete finančně podpořit na transparentním účtu Sodales Solonis z.s. Peníze budou obratem předávány. Kdo rychle dává, dvakrát dává! U daru prosím uveďte „Petr Vlček“. Děkuji všem dárcům předem - i za nešťastného tátu, likvidovaného finančně, psychicky a fyzicky českou justicí a PČR.
Raiffeisen Bank – 68689/5500,
IBAN CZ6555000000000000068689,
SWIFT: RZBCCZPP
CZ65550000000000068689
To nejhorší z českého právního prostředí
- Podrobnosti
… Korupce. Nic si nenalhávejme, existuje a je v justici přítomnější, než se jeví z prohlášení jejích koryfejů. Uplácí se v I. i II. stupni, uplácí se u Nejvyššího soudu, a dictum, že dobrý advokát zná právo, lepší advokát soudce, platí universálně: nejcennější KPI advokáta je být schopen doručit do správných rukou úplatek. … Advokacie. Český advokát není nevzdělaný nekňuba, jen praktik, který dobře ví, že produkt, který místní justice vygeneruje, má jen velmi volnou vazbu ke spravedlnosti a racionalita v něm těžce prohrává na body s libovůlí. Proč se snažit, když výsledek stejně neovlivníte? Tím vůbec nejdůležitějším právním předpisem – a jediným, jehož ustanovení čeští advokáti prožívají s vášní – tak pravidelně bývá advokátní tarif. ...
* * *
Často se zamýšlíme, nejen zde na blogu, nad otázkou, proč je právní prostředí v této zemi tak nesnesitelné, a jaké jsou jeho největší bolesti, tedy ty věci, kterými by každý ministr spravedlnosti, pokud by mu šlo o skutečnou nápravu svého strašidelného resortu, musel začít.
Trvale trestně stíhaný, hlavně nevyšetřovaný Babiš, vyhovuje opozici a korupčním strukturám v pozadí
- Podrobnosti
Když je takový problém trestně stíhaný premiér, tak proč PČR urychleně nekoná, když má údajně jasné důkazy? Proč opozice nejedná konstruktivně a netlačí na PČR, aby TO urychleně vyřídila, místo neustále opakované mantry „trestně stíhaný“? Nebo je snad
hlavním důvodem co nejdéle moci používat výrazy „trestně stíhaný premiér v demisi“ a zakrývat tak vlastní neschopnost, v tom lepším případě? Bývalý president Francie Jacques Chiran byl také trestně stíhán před nastoupením do funkce. Odsloužil si celý mandát a až poté byl souzen, rychle zproštěn viny a plně očištěn. Tak o čem se zde bavíme? Kdo z koho dělá blbce? Povšimněte se toho důsledného označování „trestně stíhaný premiér v demisi, ministr v demisi a vláda v demisi“. Pochopitelně, že se to dostane do podvědomí a působí jak účelově požadováno. Že to funguje věděl dobře už Goebbels. Kolik znáte miliardářů, kteří se takto zasazují o nápravu věcí veřejných a neužívají si svého majetku? Kolik z nich dělá něco ve prospěch země? Co dokázali polistopadoví „politici“ udělat se zemí, jejím mravním, kulturním a hospodářským stavem? Jakou přidanou hodnotu dali zemi svoji odvedenou „prací“? Co jí dali a co od ní dostali?
Charakter národa, rozdělená společnost
- Podrobnosti
Proč nevládne v české společnosti harmonie a pohoda, když se nám daří docela dobře? Anebo nedaří? Anebo jen někomu? A asi se to nedá jednoduše shodit na českou malost, když v USA mají podobný problém.
Dne 11.dubna proběhla další panelová diskuse družstva Fontes Rerum na Novotného lávce. Panelisty byli novinář Erik Best, sociolog Martin Buchtík a politoložka Vladimíra Dvořáková. Moderoval bývalý ministr Jan Mládek. Debata byla docela zajímává. ZDE si můžete poslechnout zvukový záznam vystoupení panelistů a ZDE následnou diskuzi. Nechtěl jsem v diskuzi původně vystoupit, ale musel. Tradičně se ozvalo „Otázky!“, sotva jsem začal hovořit. Mluvil jsem ze všech nejméně (90 vteřin), ale sdělil tématicky a obsahově zřejmě nejvíce. Níže pár zajímavých postřehů. Posouváním „jezdce“ můžete přeskočit co vás nezaujme. Ušetříte dost času.
Neuvěřitelný životní příběh a naplněný život ing. Jana Rudolfa Holého
- Podrobnosti
Dne 13.dubna se konala v točnické Kafírně „Bárka“ od 18:00 hod. beseda s posledním žijícím člověkem, který měl i kontakty z okruhu lidí pomáhajících při atentátu na Reinharda Heydricha. Kdo přišel nelitoval.
Dvouhodinové vyprávění „Admirála“ o době jaká skutečně byla, také o nás a našem charakteru.
Doporučuji zhasnout a jen v klidu, bez rozptylování poslouchat sílu hlasu, vzpomínek, skromnosti, zkušeností, moudrosti a pokory. ZDE si můžete poslechnout dvouhodinové vyprávění devadesátišestiletého Jana Rudolfa Holého, přezdívaného „Admirál“. Poté ještě následoval můj rozhovor na téma Baťa (omlouvám se za přeřeknutí, Jan Masaryk byl zavražděn) a kratší rozhovor dvou úctyhodných pánů - s devadesátidvouletým, stále aktivním skautem Otakarem Randákem. Škoda, že jsem vypnul záznamník o 5 vteřin dříve. Po vyjádření mého obdivu a poděkování už mimo mikrofon zaznělo z ústa Otakara: „No a co máme dělat, žijeme“, doprovázené širokým, bohatýrským úsměvem. Výše použité životopisy obou borců jsou z webových stránek Paměti národa (kupodivu Wikipediea je nezná?). ZDE krátce „Admirál“ hovoří pro Paměť národa. Níže následují zajímavé postřehy a další fotografie. „Admirál“ dokáže psát drobným písmem a číst bez brýlí – názorně předvedl přečtením citátu Pavla Tigrida, který si sám napsal – viz předposlední fotografie níže: „Pán Bůh zaplať, v kole dějin jsem nějakým zázrakem neuvízl, nedostal mne ten mnohohlavý drak, ani jsem se mu neupsal, abych si zachránil kůži, což zhusta bývá ještě horší.“ Přesně po 90 minutách, aniž by se díval na hodinky v dobrém prohlásil „To by snad už stačilo“. Nepomohlo a následovaly další otázky, další půlhodina a po skončení ještě můj rozhovor a rozhovor obou pánů. Žádné známky únavy jsem na „Admirálovi“ nepostřehl.
Z myšlenek Miloše Formana
- Podrobnosti
Miloš Forman k malému Davidu Ondříčkovi: „Davídku, když se topí štěňátko v rybníku, to mě vždycky dojme, ale když chce někdo zachránit celej svět, tak to mi je u prdele.“
Zemřel 13. dubna 2018 v Danbury, ve státě Connecticut v USA. Miloš Forman netočil nikdy na zakázku, ale z vlastního přesvědčení. Zařadil se mezi největší světové režiséry, přestože původně filmařem vůbec být nechtěl. Odešel na FAMU, aby se vyhnul vojně, kde ještě brali na dodatečné zkoušky. Do Čech se nevrátil. Po letech strávených ve Spojených státech by natočit český film už nedokázal.
„Devadesát procent improvizace je nuda, těch deset procent to jsou poklady.“ – „Film jede, jede a najednou se v polovině přetrh a nikdo neodešel a už jsem ten zbytek nemusel ani vědět a věděl jsem, že se nám něco povedlo.“ - „Sen se stal skutečností, ale nejdůležitější je, aby člověk uspěl. Chyť se toho snu, chyť se ho a drž se ho a ono to dopadne.“ – „Když chce člověk dobýt svět, nesmí snít o tom, že bude dělat filmy v Indii, nebo Bulharsku. To musí bejt Hollywood.“ – „Svobodný nejste nikde, vždycky je na vás ňákej tlak. Tak já dávám přednost komerčnímu tlaku. Ten ideologický tlak, tak to je člověk vydán na milost a nemilost ňákýmu idiotovi, kdežto tam jste vydaný na milost a nemilost divákovi.“ – „Já vám na to ruku dám, že nebudu vyhledávat disidenty a vy mně dejte ruku, když si oni vyhledají mně, že se jim ani mne nic nestane.“(Z natáčení Amadeuse v Praze). - „Aby člověk něco dokázal, musí mít dávku odvahy, nebo drzosti.“ - „Člověk vždycky musí snít vejš než na co má a jestliže to potom ňákým způsobem dokáže, tak z toho potom pramení taková ňáka zvláštní hrdost, pýcha, nebo jak to chcete nazvat, která člověku dodá odvahy, aby se zas o něco pokusil.“
Nová kniha: Práce je čest, aneb Plzeň a Škodovka za protektorátu
- Podrobnosti
Posílám konečně celý obal mé nové knihy. Výpravné, obrazové knihy o vynucené i dobrovolné kolaboraci, knihy o zábavě, fotbale, Boženě Němcové, Bedřichu Smetanovi, Kristiánovi, Babičce, Karlu Vlachovi, jazzu, swingu, Vlastovi Burianovi, King Kongovi, Sněhurce, Židech, kočovných cikánech, touze přežít, o zbabělosti, dovolených od Heydricha, hrdinství a teroru, o kvalitní zbrojní práci pro Říši, hrdinství práce dělníků, knihu o češství, udavačství, o šílenosti náletů, o životě v době války, který se tak lišil od toho, co prožívali např. Poláci, Ukrajinci, Bělorusové, Rusové, Jugoslávci, ale i Angličané či Francouzi. O tom všem na co Češi po válce ze dne na den okamžitě zapomněli a dělali, že to nikdy nebylo. I o tom je tato kniha. Zbylo jen obrovské utrpení a odboj. A po r. 1948 jen odboj často vymyšlený a už jen odboj komunistů a utrpení národa dvojnásobné.
Rovnost a Písařská chyba
- Podrobnosti
… A to je, milé děti, z dnešní pohádky o Smolíčkovi-občanovi a jezinkách-úřednících a našich demokratických soudcích vše. Když budete hodné, budu vám zase něco strašidelného z praxe vypravovat.
* * *
Zřejmě nikde jinde se neprojevuje nízká úroveň právního státu v této zemi, hraničící s jeho úplným vymizením, v takové nahotě jako v civilním soudním řízení, kde proti sobě stojí občan a stát. Na rozdíl od správního soudnictví, ve kterém – vyjma případů, kdy jde o skutečně velké peníze – soudy státní orgány příliš nezvýhodňují, bývá vítěz soudního sporu mezi čičmundou-žalobcem a Českou republikou předem jasný: stát má své soudce dobře vychované a vzorně poslušné, a umí toho využít.
Read more...