Vrchní soud opět zamítl žalobu Hučína na exministra Hradílka
- Podrobnosti
… Podle předsedy senátu Ladislava Bognára nebyl důvod rozsudek krajského soudu měnit. "Oba články byly reakcí na předchozí články. Aby si běžný čtenář mohl učinit obrázek o těchto kritických výrocích, je odůvodněné, aby znal texty předchozích článků," uvedl předseda senátu. Podle něj měl Hradílek k dispozici podklady pro vynesení svých kritických soudů.
Ve sporu dvou disidentů jde o to, zda šlo o pomluvu nebo svobodu slova. Bývalý zpravodajec podal na Hradílka žalobu kvůli článkům v Lidových novinách z července a srpna 2007, ve kterých někdejší mluvčí Charty 77 označil Hučína za gaunera a psychologického teroristu. V textu Hučína spojoval s teroristickými útoky v Přerově v roce 1999. Soudy již dříve uvedly, že těmito kritickými soudy nebylo zasaženo do osobnostních práv žalobce. Podle nich si čtenář mohl souvislosti dostatečně vyhodnotit. V souvislosti s výrokem o psychickém teroristovi soudce dnes poukázal i na to, že si Hučín opatřoval citlivé údaje o předchozím soudci. "Vnímáme to jako psychický nátlak," podotkl dnes předseda senátu.
Tábor 25.3.2018: Přednáška plk.let. Zbyňka Čeřovského o tom jak to skutečně bylo 21.srpna 1968 a v následných letech
- Podrobnosti
Konala se na zámku v Měšicích Jana Berwida-Buquoi. Bohužel jsem nemohl pořídit video. Na místě natáčela sběrný dokument ČT pro srpnové výročí barbarské okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tato přednáška níže tam těžko bude, vzhledem k jejímu závažnému
obsahu a většině veřejnosti dosud zamlčovaných faktů.
* * *
Pozn. Cesta na severozápad, major Robert Rogers, generál Douglas MacArthur – „Svět, to jsou neustálé komploty proti statečným.“
Bylo nás více jak jedenáct a půl tisíce, když nás po okupaci Československa v roce 1968 vyhodili z armády. Jiní tvrdí, že nás bylo až třináct tisíc, z toho do akce NORBERT bylo začleněno okolo 11.000 osob a všechna ta čísla se mohou měnit, protože Ministerstvo obrany nikdy oficiálně neoznámilo, kolik lidí bylo v důsledku okupace a následné normalizace postiženo.
Podle věrohodného materiálu, který zpracoval, dnes již mrtvý, plk. dr.Bejček, bylo postiženo:
Historie Baťova podniku KOTVA
- Podrobnosti
Kotva, kterou jsme založili teprve před dvěma lety, se rozvinula následkem toho rozprášení zástupců - Židů po světě. Byla během dvou let tak silná, že bezmála by byla předstihla vývoz obuvi a strojírenského zařízení. Cílem naším u toho bylo, míti ve chvíli vypuknutí války co nejvíc prostředků za hranicemi. Tak jsme vyváželi pumpy, čerpadla, hnojnice, trakaře, lopaty, topora, sekyry, háky, kosy, šrouby, baterky, žárovky, motory, koberce, rukavice, slivovici, mák, houby, peří, přikrývky, sklo, nádobí kuchyňské potřeby, …, co nám kdo přinesl, že si s tím neví rady, jak to exportovat.
Když byly obsazeny Sudety a byl nedostatek skla, koupili jsme zastavenou sklárnu na Slovensku, a ta se nám za rok zaplatila. Nakonec se stal, kolem května 1939 (na konferenci) Zlín zrovna Mekkou všeho průmyslu, který najednou pochopil, že jim pomáháme zavádět jejich zboží v cizině. Do Zlína jich přišlo asi pět set i s úředníky národní banky.
Motýlí efekt a duha na českých bankovkách
- Podrobnosti
Logo Baťa vlevo, vedle portrétu Tomáše je svatokrádež. Je to emblém v obuvnictví zkrachovalého Tomíka (Tomáše Jana Bati, Tomášova nezdárného syna) jehož světovou firmu - mimo tábor míru, podvodně pomocí stranných amerických soudů, převzal a zničil. Funguje jen jako obchod. Tomík splnil to, před čím varoval Tomáš Baťa v závěti: myslel sám na sebe a ne na firmu. Proto "padl neodvratně". (Švec, který dobyl světa) Originál vpravo. J.Š.
* * *
Takovou zprávu přináší státní tiskárna cenin na internetu. Je to pěkné. Ještě pěknější by bylo, kdyby pyšní Pražáci snad z Národní banky a České pošty jedenkrát přišli na to, že na Moravě byli také lidé, jaké v Praze nemáme.
V roce 1990 odpověděli ti Pražáci na návrh Klubu Tomáše Bati ve Zlíně vydat nové peníze s portrétem nejslavnějšího podnikatele předválečného světa Tomáše Bati: "Na tyto účely se používají portréty opravdu slavných lidí. A to Tomáš Baťa nebyl." Patrně proto, že nebyl z Prahy. Loni požádal Klub absolventů Baťovy školy práce ve Zlíně o totéž. Odpověděli pražští, že „Na to byl Tomáš Baťa příliš slavný a takoví lidé nepotřebují být na bankovkách“.
Podepsala Helena Vondráčková Antichartu?
- Podrobnosti
„Z oblasti zábavného umění se svými podpisy připojili Waldemar Matuška, Olga Blechová a Helena Vondráčková se skupinou.“ (Rudé právo 11.2.1977). Dnešního soudního jednání jsem se zúčastnil jako jediný za veřejnost a média – bylo
velmi rychlé…
J.Š. 23.4.2018
* * *
Na iDnes se můžeme dočíst, že soud prý rozhodl, že nikoli. Majíce zvukový záznam, dozvíme se nejen výši relutární satisfakce, kterou příkladmo Česká televise smlčela, ale i to, že soud nic takového nenaznal, toliko schválil soudní smír uzavřený mezi žalobkyní a vydavatelkou Krajských listů. Na straně Marka Nespaly jde tedy o klasický – a arci nepříliš povedený – spin doctoring, snahu vykreslit klientku v příznivém světle, a věcně: o vědomou nepravdu, tedy o lež.
Před 50. lety mně osobně, rodině a vlasti kardinál Josef Beran požehnal
- Podrobnosti
Byl jsem se dnes rozloučit s kardinálem Josefem Beranem v Katedrále sv. Víta a potkal neznámou paní Jarmilu Škodovou. Náhod zažívám stále více, už je těžké je za ně považovat… Jakoby pan kardinál stále neúnavně pracoval…
Krize liberalismu a myšlení dialogu
- Podrobnosti
“Jakmile je svoboda vynesena na piedestal nejvyšší hodnoty, ztrácí smysl: její absolutizací zmizelo kriterium, jímž bychom byli schopni odlišit pravou volbu od falešné.” Martin Buber
Tvorba a sounáležitost
V první z nich, „Řeči o vychovávání", pronesené roku 1925, napadá Buber liberální tezi, že hlavním cílem výchovy má být rozvoj tvůrčích sil v dítěti. Připomíná, že adjektivum „tvůrčí“ (schopferisch) se až do 18. století používalo výhradně pro popis schopností Boha, nikoliv člověka. Jistě, člověk je obdařen něčím, co můžeme nazvat „tvůrčím pudem". Jeho posláním však nemůže být tvořit něco z ničeho, ale jen přetvářet a dotvářet stvořené. Podle Bubera je realizace tvůrčího pudu nutnou podmínkou uskutečnění člověka, nikoliv však podmínkou dostatečnou. Tvorbou člověk odpovídá na svět, vytvořené dílo mu však nemůže odpovědět zpět. Z tohoto hlediska zůstává i ten největší tvůrčí génius osamělý a nenaplněný.
Pražský Hrad 21.4.2018: Repatriace kardinála Josefa Berana
- Podrobnosti
Aktualizováno 23.4.2018: Před 50. lety mně osobně, rodině a vlasti kardinál Josef Beran požehnal
Nezapomenutelný den. Níže se můžete se podívat na tři videa. První, krátké, s příchodem účastníků, druhé s jeho pokračováním a vším podstatným co zaznělo v Katedrále sv. Víta a třetí, opět krátké, hovoří samo za sebe.
Věřím, že s mými krátkými komentáři na konci obou posledních budete souhlasit. Přikládám i malou FOTOGALERII. Kupodivu majestátní fotografii nádherného trojspřeží kladrubských černých koní jsem nikde nenašel?! Škoda, že nešlo zařídit, aby byl simultánní překlad pro hluchoněmé během projevu kardinála Dominika Duky, vysílán souběžně v „okénku“, jak je ve světě běžné. Veřejnoprávní ČT necitlivě ukončila předčasně přenos Slavné mši svaté ke cti sv. Vojtěcha a vstupy do jejího průběhu rušila duchovní zážitek televizním divákům. Nepřekvapilo, že o hlavní události dne v Událostech ČT byla veřejnost informována až v osmém příspěvku z dvacetidevíti...?!
Praha ČSAV 18.4.2018: Uprchlíci ČR = pocity – CH = zákony
- Podrobnosti
Na téma „Změny v integraci v nových zemích na příkladu ČR a Švýcarska“, se konala panelová debata v budově ČSAV na Národní třídě. Za ČR dr. Jelínková (KU), paní Covrigová (NGO - Integrační centrum Praha) a pan Urubek (MV). Za Švýcarsko dr.
Koppová (Švýcarský červený kříž) a pan Gerber (státní sekretář pro migraci).
Oba zástupci ze Švýcarska formou a obsahem argumentačně převyšovali zástupce české strany. Hovořili samozřejmě věcně a „spatra“. Z české strany byla nejslabší dr. Jelínková, která svůj úvodní vstup četla, jakoby si nebyla vědoma koho má před sebou. Bylo to spíše vystoupení pro žáky ZŠ. Pan Urubek vzbudil pozornost výrokem: „Češi jsou posedlí dodržováním pravidel jako Švýcaři“, načež jsem spontánně reagoval slovy: „To snad nemyslíte vážně?!“, kdy to zašumělo celým sálem, možná to byl pokus o vtip, ale hodně nepodařený. Nechal kolovat i brožurku MV pro uprchlíky – viz fotografie. Chtěl jsem jednu, sdělil mi, že má jen jednu?! Paní Covrigová: „Češi žili dlouho sami pro sebe a potřebují čas.“ Paní Koppová: „Žijete v krásném městě, ale také vybudované díky migraci.“
Několik zajímavých postřehů: ČR má více cizinců, než PLR, MLR a SLK dohromady – u nás tvoří cizinci 4.7%, v CH 25% - průzkum v CH (7000 lidí), 50% považuje integraci za těžkou, 75% cizinci v osobním životě nevadí, 25% v tom „lítá“ – CH přijímá 10.000 uprchlíků ročně. Důležitá je inovativní politika - Švýcarsko zavedlo ve školství zvláštní odvětví pro integraci – V Praze žije půl milionu cizinců, na které připadá jedna vražda ročně – V Berlíně se cizinci ztratí, v Praze jsou vidět.
Read more...