Níže původní článek a reakce jednoho čtenáře šéfredaktorovi LN
Za panem ing. Hanzelkou
Bylo to tehdy v roce 1977 kdy se mě po delších peripetiích podařilo sehnat bankovní příslib a posléze tzv. výjezdní doložku k pasu bez které nebylo možno do kapitalistické části světa vyjet.
Plánoval jsem cestu za památkami jižní Indie a po té lodí přes Palcký průliv na buddhistický ostrov Ceylon dnes Šrí Lanku. Potřeboval jsem si promluvit s někým, kdo tuto oblast respektive ostrov viděl a zná. Uvažoval jsem o panu ing. Hanzelkovi obdivovaném cestovateli. Byla ve mně malá dušička, když jsem zazvonil u jeho domova na Smíchově. Přišla mě otevřít všem známá postava s blond vlasy a se silnými skly. Pan Hanzelka mě přivítal jako bychom se znali již dříve. Vykoktal jsem, že mám možnost podívat se na Ceylon. „Pojďte dál“, přerušil mne, „udělejte si pohodlí žena nám udělá čaj“.
Ve velkém pokoji byly mapy a také varhany. Řekl jsem, že sháním podrobnější mapy, které se tady neseženou. Vstali jsme a zavedl mne do menšího pokoje kde byly dvě železné skříně. K mému překvapení plné map. Ale jakých! Podrobné mapy různých částí světa. Vzpomínám na část indonéského Celebesu, Ruska, Argentiny atd. K ruským mapám se váže vyprávění pana ing. Zikmunda. Když letěli kdesi nad v SSSR a prohlíželi určitou mapu, přistoupil k němu jeden z pilotů a zeptal se překvapeně odkud má ty ruské mapy. Koupili jsme je v obchodě v Anglii v Londýně. Vyděšený pilot odpověděl, že za držení takovýchto map je v Rusku „desjať let tjurmy“! Deset let basy.
Ty mapy u pana Hanzelky byly pro mne pastva, jinak to nedovedu říct. Sever, jih Šrí Lanky, centrální pohoří, Adamova hora, Pidurutanágala nejvyšší hora. Ubezpečil mne, že mapy si budu moci na ostrově pořídit. Jsou běžně k mání. Měl pravdu přivezl jsem si stočených několik částí v papírovém válci. Po slepení je mapa ostrova jako stěna pokoje. Pokojné vyprávění pana Hanzelky o státě kam jsem se chystal mě připadalo jako, když starší přítel mě upozorňuje co bych měl vidět.
V té době psali oba cestovatelé knihu o Šrí Lance, která po převratu vyšla pod názvem „Ráj bez andělů“. Pan inženýr přinesl strojový průpis, ale ještě dobře čitelný. Prohlížím čtu text na průklepovém papíře. Tehdy to byl ještě samizdat, ukazuji na ručně kreslené barvené mapy. „Ty vybarvoval Ludvík Vaculík“, dozvídám se. Držel jsem to jako svátost. „Jestli byste se chtěl něco dozvědět, půjčím vám tenhle sedmý průklep“. Opravdu jsem si jej nesl domů s tím, že jej do čtrnácti dnů vrátím. Pan Hanzelka vzpomínal. Přešel ke svým malým varhanám a hrál. Byly asi jako podsada ke skautskému stanu, sedadlo tři klaviatury, okolí krásně vyřezávané, leštěné. Místností zněla jakási fuga J.S. Bacha. Hrál zpaměti. Z tohoto muže sálal klid, zájem o druhého, celková vyrovnanost s čím vším se v životě setkal.
Řekl mě, že když se vrátili z první cesty, že přivezli smlouvy za 8 milionů dolarů pro Tatru. Přišel však únor a veškeré smlouvy přišly v niveč. Vozy se přestaly vyrábět a jakákoli domluva s nastoupeným režimem byla marná. Po převratu když jsme byli se synem v Národním divadle na oslavě svobody, stojíce na bidýlku viděli jsme herce pana Němce jak přivádí pana ing. Hanzelku na scénu, aby alespoň slyšel jak ho lidé vítají a mají rádi. Tehdy byl již skoro slepý. Moje cesta po zemi do jižní Indie a posléze lodí na Ceylon trvala čtrnáct dní. Potom začaly chrámy a památky. Ale to už je jiná kapitola.
K.Mrzílek
***
---------- Původní e-mail ----------
Od: Josef Královec Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Komu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Datum: 15. 2. 2019 10:15:11
Předmět: LN 15. února 2019
Dobrý den,
Píši k LN pátek 15. února 2019.
Neznalost, neúcta nebo povrchnost?
Tuto otázku si kladu při pohledu na dvě formulace, které se objevily, resp. byly někým napsány a někým (snad) přehlédnuty, v LN 15. února 2019 a vlastně navazují na chybu, zmíněnou na str. 13 v rubrice Opravy – vše se týká legendárních osobností (záměrně nepíši „cestovatelů“, neboť to je pro ně skutečně málo), pánů Hanzelky a Zikmunda.
Konkrétně:
Oprava LN (str. 13) se týká chyby v rozdílu věků obou pánů v článku LN 14.2. na str. 11; tato chyba sama svědčí o nedbalosti autora článku a toho, kdo jej měl před zveřejněním přečíst (šéfredaktora?). Vrcholem trapnosti však je formulace opravy „Dotčeným pánům i čtenářům se za nepřesnosti omlouváme“. Taková omluva by snad stačila v případě, že by šlo o článek, že se dva sousedi poprali, zatímco oni se jen pohádali - ale zde?
Další formulace, mírně řečeno nevkusná, je na titulní straně pod obrázkem pana Zikmunda, a to: „Legendární cestovatel Miroslav Zikmund, který spolu s dobrodruhem Jiřím Hanzelkou procestoval …“. Oba pánové přece cestovali podle pečlivě připravených plánů a nelze je takto rozdělovat a dokonce jednoho označovat za pouhého dobrodruha (v citaci zvýrazněno mnou). Srovnejte, prosím, s tím, co píše pan Karel Mrzílek v Dopisech redakci v článku Mapy pana Hanzelky (poslední odstavec): „Bylo vidět, že tento muž, ze kterého sálal klid a zájem o druhého a celková vyrovnanost…“.
Na těchto příkladech je evidentní nedostatek v přípravě a neúcta k osobnostem, o nichž by právě v době jubilea měly být uváděny správné údaje.
Jsou-li ale v novinách (LN) chyby v takto jednoduše ověřitelném případě, co pak v jiných oblastech?
S pozdravem,
Josef Královec
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Josef Královec
Kaznějovská 60
323 00 Plzeň
* * *
Read more...