Dne 21. 5. 1998 přijal Nejvyšší soud Slovenské republiky sjednocující stanovisko, podle něhož nikdo nesmí být opakovaně soudně trestán, pokud z důvodu svědomí či náboženského vyznání trvale odepřel vojenskou službu. Opakované trestání by bylo porušením zásady „ne bis in idem“ (ne dvakrát za totéž). (1)
Následně pak slovenský Nejvyšší soud v řízení o stížnosti pro porušení zákona zrušil několik rozsudků, jimiž byli odpírači v minulosti opakovaně potrestáni. (2)
Další stížnosti však nebylo možné projednávat, neboť nový slovenský trestní řád stížnost pro porušení zákona nezná. (3)
V roce 2011 Krajský soud v Trenčíně ale vysvětlil, že uvedené stanovisko zakládá důvod, aby dřívější rozsudky byly zrušeny cestou povolení obnovy řízení. (4)
Slovenské soudy to akceptovaly, ale prokurátoři v Prešově s tím nesouhlasili, a proto proti rozhodnutím o povolení obnovy řízení podávali stížnosti:
Poprvé se tak stalo ve věci Ondreje Ďuríčka (1927-2012). Krajský soud v Trenčíně však prokurátorovu stížnost zamítl usnesením ze dne 6. 10. 2015.
Podruhé k tomu došlo v kauze Petra Biačka. Stížnost byla zamítnuta 21. 8. 2017.
Poté Krajská prokuratura v Trenčíně 4. 10. 2017 sdělila, že „prokurátori Okresnej prokuratúry Prešov boli usmernený, aby v prípadoch týkajúcich sa obnovy konania v trestných veciach nenastúpenia služby v ozbrojených silách ... dôsledne rešpektovali zjednocujúce stanovisko Najvyššieho súdu SR ... zo dňa 21. 5. 1998, týkajúce sa zásady ,ne bis in idem‘“.
Přesto následovala další prokurátorova stížnost, tentokrát ve věci Jána Greška (1921-1976). K zamítnutí došlo 27. 6. 2019.
Stejná situace se opakovala v kauze Vojtecha Csíka (1921-1998). Krajský soud v Trenčíně stížnost zamítl 22. 1. 2020.
Mohlo by se zdát, že prešovská prokuratura už od podávání podobných stížností upustí. Ale nebylo tomu tak.
Dne 10. 3. 2020 senát Okresního soudu v Prešově pod vedením JUDr. Johany Bertové zrušil druhé odsouzení Alberta Anne (nar. 1927) a prokurátor zase podal proti povolení obnovy řízení stížnost. Jak ji zdůvodnil?
Podle prokurátora „použitie nesprávnej právnej kvalifikácie na základe nesprávneho právneho názoru“ není důvodem k povolení obnovy řízení.
Navíc pak „medzinárodná Listina základných práv a slobôd v čl. 1 ods. 1 síce ustanovuje, že sloboda myslenia, svedomia a náboženského vyznania je zaručená, ale podľa čl. 18 Medzinárodného paktu o občianskych a politických právach, takáto sloboda prejavovať náboženstvo alebo vieru sa môže podrobiť takým obmedzeniam, aké predpisuje zákon a ktoré sú nevyhnutné na zabezpečenie mieru, konkrétne verejnej bezpečnosti, poriadku, zdravia alebo morálky.“ (5)
Krajský soud v Trenčíně i tuto stížnost zamítl. V usnesení ze dne 15. 6. 2020 připomněl, že Anne odepřel vojenskou službu již v roce 1954, „pričom sa odvolával na to, že to nedovoľuje jeho náboženské vyznanie ako svedka Jehovovho“. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 27 měsíců. V nyní projednávaném případě z roku 1960 byl odsouzen na 3 a půl roku, což „je v rozpore so zásadou ,ne bis in idem‘... Ide o zjavnú nespravodlivosť, v prípade ktorej je možné v súčasnej dobe dosiahnuť potrebnú nápravu práve povolením obnovy konania.“
Anne se po skončení druhého trestu vystěhoval z Československa a nyní žije s manželkou v Kanadě. Zde může ve svých 93 letech v klidu přemýšlet o tom, jestli jsou prešovští prokurátoři tak nepoučitelní, anebo jestli jen dělají schválnosti.
--
(1) Stanovisko sp. zn. Tpj 14/97.
(2) Viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne
- 10. 6. 2003 sp. zn. 5 Tz 8/03 ve věci Josefa Bezděka;
- 30. 6. 2004 sp. zn. 4 Tz 14/2004ve věci Vladimíra Fugloviče;
- 9. 11. 2004 sp. zn. 4 Tz 15/2004 ve věci Petra Rudinského;
- 15. 12. 2004 sp. zn. 4 Tz 21/2004 a 4 Tz 22/2004 ve věci Ladislava Beluše.
(3) Nový slovenský trestní řád byl publikován pod č. 301/2005 Z.z. a nabyl účinnosti 1. 1. 2006.
(4) Usnesení Krajského soudu v Trenčíně ze dne 11. 8. 2011 č.j. 23Tos/47/2011-75 ve věci Dušana Kuriška (nar. 1961).
(5) Pod stížností je podepsán „JUDr. Michal Barnišin, okresný prokurátor“ s tím, že věc „vybavuje: JUDr. Urda Marek“, telefon: 051/77 311 59 (mezinárodní volání: +421 517 731 159)
--
- 7. 2020 zapsal: L. Müller
Read more...