„Pro konzervativce je transcendentální dimenze života ve všech jeho podobách nedílnou součástí péče o spravedlivý a lidské přirozenosti odpovídající řád, pokud možno stabilních a evolučně se vyvíjejících politických a kulturních institucí. Odtud pramení jejich odpor k revolucím, násilnému vykořeňování lidí z místních tradic a zvyklostí, k indoktrinaci, selektivně pojatému vzdělávání, které má pouze produkovat poslušnou pracovní sílu.“
„Šlo [v samizdatovém vydávání výborů z časopisu The Salisbury Review redigovaného Rogerem Scrutonem] a stále jde o první pokusy porozumět uměle a násilně likvidovanému způsobu myšlení a jednání, po generace se opírajícího o nosné společenské instituce jako jsou rodina, škola, církve, morálka a právo, které podporou organického a pečlivě strukturovaného růstu shora dolů a naopak, vytvářelo předpoklady pro plynulý rozvoj občanské společnosti.“
Alena Hromádková
***
P.S. Události ČT dne 2.4.2024 mlčely, jak jinak ...
ČRoPlus 8.12.2023 (21:06 hod.): "Toto audio je v hodinových záznamech nedostupné kvůli autorským právům." ... JŠ
***
Jan Cholínský
V úterý 2. dubna 2024 zemřela v nedožitých 81 letech Ing. Alena Hromádková, CSc., profesí ekonomka, politoložka a socioložka výchovy a vzdělávání. Po listopadu 1989 byla aktivní členkou Občanského fóra, jednou ze tří předposledních mluvčích Charty 77, vysokoškolskou pedagožkou Univerzity Karlovy, předsedkyní politické strany Demokratická unie a konzervativně zaměřenou politickou publicistkou. Před pádem komunistického režimu se jako signatářka Charty 77 podílela mimo jiné na vzniku (1980) anglické Vzdělávací nadace Jana Husa zaměřené na podporu československých disidentů, na organizování utajovaných bytových seminářů (celá 80. léta) se zahraničními lektory a na samizdatovém vydávání (1984–1989) výborů přeložených textů z britského konzervativního časopisu The Salisbury Review redigovaného filosofem Rogerem Scrutonem. O zmíněné nepříliš známé, přesto významné nadaci a s ní spojené disidentské činnosti podala Ing. Hromádková svědectví v rozsáhlém rozhovoru s politologem doc. Rudolfem Kučerou, publikovaném v revui Střední Evropa (č. 139) a v internetových Konzervativních listech (dostupné online).
V první polovině devadesátých let Ing. Hromádková působila nejprve v Občanském fóru, kde byla expertkou na vzdělávací a vysokoškolskou legislativu a také jako jedna z předposlední trojice mluvčích Charty 77 (1991), poté spolupracovala s Klubem angažovaných nestraníků, své politické křesťansky ukotvené úvahy publikovala pravidelně v revui Prostor a představila je také v televizním rozhovoru s Antonínem Přidalem v roce 1993 v pořadu Z očí do očí (dostupné online). Veřejně známou se stala v letech 1994–1996, kdy jako spoluzakladatelka a předsedkyně politické strany Demokratická unie usilovala o návrat solidnosti do politiky a prezentovala pravicový či pravostředový program, jehož součástí byly kritika probíhající ekonomické transformace a návrhy na poctivou dekomunizaci státu a společnosti.
Přes enormní úsilí Ing. Hromádkové, korunované vysokou návštěvností desítek jejích veřejných besed, a přes značný počet straníků a příznivců nepřekročila Demokratická unie ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996 stanovenou pětiprocentní hranici. Ing. Hromádková poté rezignovala na předsednickou funkci a dále se věnovala vysokoškolské výuce na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jako politická publicistka v době svého předsednictví Demokratické unie přispívala hojně do Českého týdeníku a do Novin DEU, později psala rozsáhlejší esejistické a informativní texty do revue Střední Evropa, Konzervativních listů a Monitoru. V mnoha ohledech jí byla blízká britská politická tradice, respektovala kvalitu státní správy a právního řádu habsburského Rakouska, chovala úctu k polské zbožnosti a někdejšímu masovému protikomunistickému hnutí, byla vždy nakloněna úzké evropské a středoevropské spolupráci v rámci zachování národní identity a národních států. Jednoznačně odsuzovala jakoukoli politickou totalitu a přes dílčí výhrady k materialistickému směřování Západu nikdy nespatřovala řešení problémů v českém obratu na Východ (tj. k Rusku a Číně). K mnoha zásluhám první dámy českého politického konzervatismu Ing. Aleny Hromádkové patří i uvedení britského filosofa Rogera Scrutona do českého prostředí, ale především jasně formulovaný inspirující náhled na nezbytnost budování společenských forem a systému hodnot založených na duchovním pojetí člověka vycházejících z křesťanské tradice. Čest její památce!
Z výše zmíněného rozhovoru s politologem Rudolfem Kučerou publikovaného v roce 2014:
„Pro konzervativce je transcendentální dimenze života ve všech jeho podobách nedílnou součástí péče o spravedlivý a lidské přirozenosti odpovídající řád, pokud možno stabilních a evolučně se vyvíjejících politických a kulturních institucí. Odtud pramení jejich odpor k revolucím, násilnému vykořeňování lidí z místních tradic a zvyklostí, k indoktrinaci, selektivně pojatému vzdělávání, které má pouze produkovat poslušnou pracovní sílu.“
„Šlo [v samizdatovém vydávání výborů z časopisu The Salisbury Review redigovaného Rogerem Scrutonem] a stále jde o první pokusy porozumět uměle a násilně likvidovanému způsobu myšlení a jednání, po generace se opírajícího o nosné společenské instituce jako jsou rodina, škola, církve, morálka a právo, které podporou organického a pečlivě strukturovaného růstu shora dolů a naopak, vytvářelo předpoklady pro plynulý rozvoj občanské společnosti.“
Alena Hromádková
***
Alena Hromádková: „Není prosperity bez morálky a práva! Žena formátu TGM!
ČRoPlus 8.12.2023 (21:06 hod.): "Toto audio je v hodinových záznamech nedostupné kvůli autorským právům..."
Petr Pithart: Samota v roli udavače a jak změnit slouhovskou mentalitu
Ing. Stanislav Vrbík: O BATISMU NADČASOVEM, aneb zámožnost všem
Read more...