Centralny Port Comunikaczijny (Centrální dopravní uzel). Rychlovlaky do dvou a půl hodiny dosáhnou i nejodlehlejších míst na polské mapě. Projekt se jmenuje Solidarita a od roku 1928 změní Polsko na stát s nejmodernější infrastrukturou.
* * *
Vytvoříme finanční rámec a pak bude záležet na ostatních, jak tuto možnost využijí. Těmito slovy lze shrnout vládní recept na restart tuzemského hospodářství. Citace pochází od vicepremiéra Karla Havlíčka, který s kolegy vystoupil na Národní ekonomické konferenci, pořádané think-tankem Hnutí ANO. Nepochybně je nutné obnovit hospodářský růst a také stojí za to vytvořit finanční rámec, který by zaplatil investice na úrovni veřejné správy i podnikům. Také lepší dostupnost úvěrů a rychlejší odpisy jsou jistě správnými nástroji. Podniky rozjedou nové výrobní programy, obce investují do ekologické dopravy, nebo nových školek a všichni se budou mít lépe.
Přesto chtěla veřejnost na Národní konferenci slyšet něco jiného. Jaký bude ten zásadní projekt, který změní svět k lepšímu? Možná bylo troufalé něco takového žádat. Přesto má takové volání zjevný smysl. Mnoho lidí nemá v oblibě šéfa polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslava Kaczinského. Nikdo však nepochybuje o jeho politických schopnostech. Jistě má důvod proč zahájit stavbu Centralny Port Comunikaczijny – v českém překladu Centrální dopravní uzel. Na cestě z Varšavy do Lodže vznikne největší letiště v zemi a s ním ohromné nádraží, odkud rychlovlaky do dvou a půl hodiny dosáhnou i nejodlehlejších míst na polské mapě. Projekt se jmenuje Solidarita a od roku 1928 změní Polsko na stát s nejmodernější infrastrukturou.
Dost možná si chce Kaczinsky postavit pomník a opozice stíhá tento plán nesmiřitelnou kritikou, že mnohem užitečnější bylo svěřit peníze či investice městům či obcím. Přesto nelze popřít, a svědčí o tom i dostupné statistiky, že na vyšší úroveň se země a její ekonomiky dostanou právě díky gigantickým stavbám, které na sebe vážou řadu dalších aktivit.
Takové pravidlo zná dobře zdejší prezident Miloš Zeman, který svého času rozjel růst ekonomických investicí do elektrárny v Temelíně a dnes žádá stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Věděl to i primátor Prahy Pavel Bém, který zachránil pražskou dopravu megalomanským tunelem Blanka a chtěl na Letenské pláni postavit Chobotnici.
Projektem desetiletí může být lecos, třeba dokončení Pražského okruhu, rychlý internet zadarmo do každé rodiny, vysokorychlostní trať Praha-Brno, stavba pěti Univerzitních nemocnic, klidně i továrna na zpracování lithia pod Krušnými horami, jenomže o ničem takovém nebyla na Národní ekonomické konferenci ani řeč. Šéfové příslušných investičních firem slibovali, že ukončí železniční koridor Praha – České Budějovice a poslední úsek dálnice D1. Prostě projekty, které jdou svou cestou a budou dokončeny bez ohledu na to, jest-li ekonomika je potřebuje či nepotřebuje restartovat.
Mít velkou stavbu, která bude vlajkovou lodí ekonomické obnovy vypadá jako zbytečná nadstavba. Ve skutečnosti je však základem každé změny.
ČRoPlus 15.7.2020, komentář Petra Holuba – https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/plus/2020-07-15
* * *
Nebýt komunistů, měla naše zem už dávno dokonalou dálniční a železniční síť – jak ji navrhoval Jan Antonín Baťa ve své knize „Budujeme stát pro 40.000.000 lidí“. Stupeň vyspělosti dopravní struktury určuje i úspěšnost ekonomiky.
J.Š. 18.7.2020
* * *
„Peníze se nesmí stát zbožím.“ Joseph Beuys
Read more...