Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Die Sprache der Ureinwohner?

Wie erwartet, löste der neue visuelle Stil auf den sozialen Medien begeisterte Reaktionen aus. Der Buchstabe "ú", den die Autoren in ein augenzwinkerndes Smiley-Gesicht verwandelt haben, erinnert nach Ansicht einiger zu sehr an das "ü". In einem ironischen Kommentar wird rhetorisch die Frage gestellt, ob dies eine Anspielung auf die Sprache der Ureinwohner sei, wobei auf die Lage der Region Ústí im ehemaligen deutschsprachigen Sudetenland verwiesen wird. Vollständiger Artikel>

Jazyk původních obyvatel?

Podle očekávání vzbudil nový vizuální styl vzrušené reakce na sociálních sítích. Podle některých písmeno „ú“, které autoři náznakem přetvořili do mrkajícího smajlíka, příliš připomíná přehlasované „ü“. Jeden z ironických komentářů se řečnicky ptá, zda jde o narážku na jazyk původních obyvatel a poukazuje na umístění ústeckého regionu v oblasti bývalých německojazyčných Sudet. Celý článek>

Die Menschen wurden zu Tode geprügelt, mit Bajonetten erstochen, in einem feuerfesten Wasserbehälter ertränkt oder von der Elbbrücke ins Wasser geworfen und dann erschossen / einschließlich Kinderwagen, Säuglinge und Mütter. JŠ) Die Leichen gelangten anschließend in das benachbarte Sachsen. Dieses Buch dokumentiert auf der Grundlage von Archivfunden genau, was am 31. Juli 1945 in Ústí nad Labem geschah.

Eine unserer traurigen, aber dennoch wichtigen Aufgaben ist es, an die an deutschen Altösterreichern verübte Nachkriegsverbrechen zu erinnern. Heute jährt sich zum 78. Mal die „Tragödie von Aussig“, als an unschuldigen Zivilisten – die Deutschen waren durch eine weiße Armbinde, die getragen werden mußte, erkennbar -  ein Pogrom verübt wurde.

Eine Besonderheit des Massakers ist sein später Zeitpunkt, denn die Welle der offenen Gewalt gegen die Sudetendeutschen wurde von Staatspräsident Edvard Beneš auf Druck der britischen Regierung ab dem 16. Juli 1945 und damit fast auf den Tag genau zum Beginn der Potsdamer Konferenz gestoppt.

Lidé byli ubiti k smrti, ubodáni bajonety, utopeni v protipožární vodní nádrži nebo svrženi z labského mostu do vody a poté postříleni (včetně dětských kočárků, miminek a maminek). Mrtvoly se následně dostaly až do sousedního Saska. Na základě archivních nálezů tato kniha precizně dokumentuje to, co se přesně 31. července 1945 v Ústí nad Labem stalo.

Jedním z našich smutných, ale přesto důležitých úkolů je připomínat poválečné zločiny spáchané na německých starousedlících. Dnes si připomínáme 78. výročí "tragédie v Aussigu", kdy byl spáchán pogrom na nevinných civilistech - Němci byli identifikovatelní podle bílé pásky, kterou museli nosit.

Zvláštností masakru je jeho pozdní načasování, neboť vlnu otevřeného násilí proti sudetským Němcům zastavil prezident Edvard Beneš na nátlak britské vlády až od 16. července 1945, tedy téměř v den zahájení Postupimské konference.

V Ústí nad Labem právě probíhá netradiční výstava. Kde jinde jsou auta, tam je 50 náhrobků na ulici před městským muzeem, seřazených v řadách jako na hřbitově.

Náhrobky jsou však na dřevěných paletách, přivázaných kovovými pásy. Některá jména lze stále rozpoznat. Na jednom z náhrobků je dokonce kovový kříž. Většina z nich ale nápis nemá. Silniční provoz se řítí kolem v pozadí. Mezi řádky říká německy a česky: Odpočívej v pokoji!

Lidé znovu a znovu zastavují. Většina z nich ví, o co jde: německé náhrobky, kterých jsou v celé pohraniční oblasti desítky tisíc, často opomíjeny a zanedbávány. Ti, kteří se o ně mohli starat, byli po druhé světové válce vyhnání.

Bod zlomu začal dnem převzetí společnosti, kdy již bylo zřejmé, že se někdo brání. A to tak, že mi byl odmítnut přístup do společnosti. Což nechápu a nepochopím nikdy, jak k tomuto precedentu mohlo dojít, a to za účasti policie. Jako laikovi mi přijde neuvěřitelné, že se to tak vůbec může stát. Je to organizovaný boj několika skupin, které jdou přes mrtvoly a dovolím si říct, že za hranicí zákona. Síla právní a i fyzická od pana Horáčka je ta na nejvyšší úrovni, kdy se navzájem používají právníci jak věřitelů, tak od p. Tetery, tak i jeho vlastních s jediným cílem, a to vykrást FCC z účtu bankovních a skrze archív věřitelů v účetní hodnotě 1,3 miliardy. Soudy čtyři měsíce nekonaly a policie vše odložila s tím, že nedošlo trestnému činu. Nebudu posuzovat… Nechci se podílet na čemkoliv, co bude následovat a nést zodpovědnost za něco, čemu ani nerozumím, včetně důsledků. Obklopen právníky s vlastními zájmy a zájmy toho, kdo je platí. poté, co se Jaroslav Ptáček vymezil vůči partě Tomáše Horáčka, velmi rychle došlo k jeho výmazu ze všech společností jež Horáček ovládá, a nahradil ho jeho kumpán Jindřich Štercl. Kdy do těchto ekonomických malformací nejhrubšího zrna zasáhne policie, zatím nikdo přesně netuší…

Vztahy na policii a lidské dno

„Ocitnul jsem se někde, kde ani po manažerské ani právní rovině nikdy nebyl. Zároveň jsem pochopil, že jsem mezi lidmi na úplném lidském dně. Strach, co bude odmítnutím poslušnosti p. Horáčkovi se stupňoval každým dnem. Jeho bodyguardy, vztahy na policii, co prezentoval 3x denně. Banda z jiné planety, krádeže za bílého dne. Jako laikovi mi přijde neuvěřitelné, že se to tak vůbec může stát. Kdy lež je rychlejší než zákon, lež a konstrukt právníků je rychlejší než soudy. A tento meziprostor je příležitost k obstrukcím, průtahům a krádežím za bílého dne.“