Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Zrádce vlasti a válečného zločince Edvarda Beneše nemusím připomínat. Připomeňme si dalšího zločince a hrobaře naší demokracie Václava Klause, ukázkou z knihy Lídy Rakušanové Svobodná v Evropě. 

Klaus nazval Havla extrémním levičákem. Zatímco Havel seděl v komunistickém vězení, Klaus si užíval výhod Prognostického ústavu, včetně cest na Západ a studia v zahraničí. Jeho otec byl účetní, matka pokladní. Otec jeho manželky Lívie Klausové Štefan Miština byl příslušníkem fašistické tajné policie, válečným zločincem, který za Slovenského štátu pomáhal zabavovat majetek slovenských Židů a kteří končili v nacistických koncentračních táborech. Dne 28.února 1948 se stal členem KSČ. Na mé dopisy jako první dámě a později velvyslankyni ČR na Slovensku, nebylo nikdy reagováno. Skvěly, rodinný, „kádrový profil“.  Svazek StB Václava Klause „REK“, byl dne 9.12.1989 skartován?!

Paní Herscovici zachránila přibližně 1000 dětí. Sir Winton zachránil 669 dětí. Jsou známí, píše se o nich,  točí dokumenty a filmy. Má to tak být, abychom nezapomínali.

Raul Wallenberg zachránil před Holocaustem 100.000 Židů, Přemysl Pitr se staral o zubožené německé, židovské a české děti, Jan Antonín Baťa a jeho firma zachránili stovky početných židovských rodin. Pro širokou veřejnost zůstávají tito obdivuhodní lidé dodnes neznámými…

"Polansky (…) před námi otevírá tušený, avšak úzkostlivě skrývaný svět našeho studu za to, co nechceme vidět." 

***

Premiér Petr Fialapronesl projev – osud židů zamlčel? V podstatě se dopustil jejich diskriminace. Můžeme jen doufat, že v prostorách památníku je jejich tragédii věnován alespoň jeden panel, když stál památník 102 milionů korun… Pro veřejnost bude otevřen 12. května. Kolik příslušníků romského etnika se zúčastní a bude památník pravidelně navštěvovat, včetně ostatních občanů naší země? Události ČT informovaly podrobně. Stejně informovat o masakru na Švédských šancích u Přerova už odvahu nemají…

Případ nepovšimnuté knihy Bouře, přinese další bouři…?!

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) k nynějšímu opětovnému vydání Bouře týdeníku The Prague Post řekl, že obvinění, která Polansky vznesl, je nutné vzít vážně: "Jestliže to, co Polansky říká, je pravda, (Schwarzenberg) bude muset s něčím přijít a usmířit se se svojí minulostí."

Co mají společného Lidice, Osvětim a Lety? Strach ze zveřejnění celé pravdy...

Takže jsem volal firmě, která farmu kupovala. „Uvědomujete si, že kupujete památkovou oblast holocaustu, podle helsinské úmluvy bude muset být farma dříve či později odstraněna, přijdete o své investice a bude zabavena vládou?“ řekl jsem do telefonu, i když jsem věděl, že ji nekupovali. Z druhého konce drátu se mi někdo vysmál s tím, že je to nejlepší investice, jakou mohli udělat.(450 milionů korun)

Nedivme se. Nositel Puškinovy zlaté medaile si ji musí nějak zasloužit. Připomínám, jak před pár lety na Universitě v Chicagu utekl před studenty, kteří mu dávali nepříjemné otázky. Jiná možnost odpovědi mu nezbyla. O jeho charakteru svědčí i „slavná“ kauza "Chilské pero" a vyhlášení amnestie, která ochránila především mafiány a velkopodvodníky s vazbami na ODS. Při našem posledním setkání v Lánech, v den výročí narození presidenta ČSR T.G.Masaryka 7.března v brzkých ranních hodinách, mi poděkoval, že jsem zazpíval i slovenskou část čs. hymny a přispěl k důstojnosti pietního aktu. Hudba hradní stráže na ní „zapomněla“. Na můj pokus o rozhovor při odjezdu do Prahy reagoval: „Vy pro mne nejste novinář“ a urychleně odjel autem. To jsem vnímal jako poctu. Odpoledne při pietním aktu u sochy TGM na Hradčanském náměstí už u mne stáli dva příslušníci tajné policie. Docela jsme se vzájemně, příjemně, pobavili:-)

Mimochodem jeho žena, Livia Klausová, je dcerou válečného zločince Štefana Mištiny. V době fašistického státu pomáhal jako příslušník slovenské tajné policie zabavovat majetek slovenským židům, kteří potom končili v Osvětimi. Za své rodiče nemůžeme, ale na mé dotazy ve věci bývalá velvyslankyně ČR na Slovensku nereagovala. Je třeba ocenit postoj dcery „českého Eichmanna“ JUDr. Karla Vaše, která se svého otce zřekla a vyjádřila soustrast potomkům obětí svého zločinného otce. J.Š.  

Otevřel téma našeho podílu na holocaustu českých Romů a Židů. Na tento válečný holocaust navázal poválečný - vyhnání a genocidum českých Němců. Paul Polansky nepsal historii, psal o dějinách, které se děly.

O knize BOUŘE (15.4.2011) - Knihu jsem si přečetl, šokován jejím neuvěřitelným obsahem. K textu níže jen dodávám, že obsah knihy je ještě mnohem drsnější, mnohdy překonávající sadismus nacistů! Odhaluje nemilosrdně pravdu o naší zamlčované minulosti, povaze našeho národa, naší povahy. Současně dokazuje, jak naše myšlení a názory byly a jsou značně deformovány totalitním výkladem naší nedávné minulosti, kdy v zamlčování pravdy bylo pokračováno i po listopadu 89. V zamlčování je pokračováno dodnes.

Válečný zločinec Štefan Miština 10.2.2013), otec Livie Klausové:

Troufnou se ozvat alespoň židovské organizace, vždy v podobných záležitostech velmi aktivní? Představa, že manželka prezidenta České republiky je dcerou válečného zločince, který podporoval prokazatelně zločinný fašistický režim na Slovensku, pomáhal likvidovat Židy, tedy podporoval holocaust, následně vstoupil do stejně zločinecké KSČ, které stejně věrně sloužil, naplňuje slušného člověka děsem a hrůzou a ještě větším mlčení odpovědných a všech organizací, zabývajícími se lidskými právy, které najednou jakoby zázrakem, ztichly…

Václav Klaus ml. Radiožurnál 17.1.2013: „Je poměrně známým faktem, že otec budoucí první dámy Johann Hardegg byl poměrně aktivní nacista, dokonce účastník puče nacistického, kdy byl zavražděn rakouský kancléř Dolfuss. A já to samozřejmě chápu, že lidé za svoje tchány nemohou, nebo rodiče případně, ale na druhou stranu prostě, myslím si, že by to mělo být prostě téma v této zemi.“ Má-li být v této zemi tématem minulost tchána prezidentského kandidáta, pak jím logicky musí být i minulost tchána úřadujícího prezidenta. Přestože o tom možná Václav Klaus mladší nic netušil, jeho dědeček Štefan Miština, má minulost podobně temnou jako Johann Hardegg. S tím rozdílem, že Hardeggerova minulost je „poměrně známým faktem“, kdežto o Mištinově minulosti doposud nikdo nic nevěděl.