Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Die Menschen wurden zu Tode geprügelt, mit Bajonetten erstochen, in einem feuerfesten Wasserbehälter ertränkt oder von der Elbbrücke ins Wasser geworfen und dann erschossen / einschließlich Kinderwagen, Säuglinge und Mütter. JŠ) Die Leichen gelangten anschließend in das benachbarte Sachsen. Dieses Buch dokumentiert auf der Grundlage von Archivfunden genau, was am 31. Juli 1945 in Ústí nad Labem geschah.

Eine unserer traurigen, aber dennoch wichtigen Aufgaben ist es, an die an deutschen Altösterreichern verübte Nachkriegsverbrechen zu erinnern. Heute jährt sich zum 78. Mal die „Tragödie von Aussig“, als an unschuldigen Zivilisten – die Deutschen waren durch eine weiße Armbinde, die getragen werden mußte, erkennbar -  ein Pogrom verübt wurde.

Eine Besonderheit des Massakers ist sein später Zeitpunkt, denn die Welle der offenen Gewalt gegen die Sudetendeutschen wurde von Staatspräsident Edvard Beneš auf Druck der britischen Regierung ab dem 16. Juli 1945 und damit fast auf den Tag genau zum Beginn der Potsdamer Konferenz gestoppt.

Lidé byli ubiti k smrti, ubodáni bajonety, utopeni v protipožární vodní nádrži nebo svrženi z labského mostu do vody a poté postříleni (včetně dětských kočárků, miminek a maminek). Mrtvoly se následně dostaly až do sousedního Saska. Na základě archivních nálezů tato kniha precizně dokumentuje to, co se přesně 31. července 1945 v Ústí nad Labem stalo.

Jedním z našich smutných, ale přesto důležitých úkolů je připomínat poválečné zločiny spáchané na německých starousedlících. Dnes si připomínáme 78. výročí "tragédie v Aussigu", kdy byl spáchán pogrom na nevinných civilistech - Němci byli identifikovatelní podle bílé pásky, kterou museli nosit.

Zvláštností masakru je jeho pozdní načasování, neboť vlnu otevřeného násilí proti sudetským Němcům zastavil prezident Edvard Beneš na nátlak britské vlády až od 16. července 1945, tedy téměř v den zahájení Postupimské konference.