Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Aktualizováno 13.10.2023: Citace z projevů prezidenta Beneše a českých politiků k jednání s Němci

***

Historik Otakar Odložilík: „Náraz lodi státního života na osudné úskalí by nebyl tak prudký a drtivý, kdyby nebylo předcházelo přecenění možností a sil, provázené oslabením složitého a citlivého organismu vnitřními zápasy a touhou jednotlivých stran po vlivu a moci, kdyby přepjatá touha po vůdčím postavení nebyla zastínila starou skutečnost a pravdu, že národ, jemuž Stvořitel vykázal místo na středních polohách, nesmí o své újmě a vůli vystupovat do výšek bez obav prudkého úderu a nebezpečí náhlého pádu.“ (Útěcha hledaná v historii, Josef Tomeš, LN 4.10.2023)

„Masaryk si byl od první chvíle svého presidentství vědom osudového významu národnostní otázky pro náš stát a zvláště složitostí a obtíží našeho sousedství s velkým Německem a z nich vyplývající nutnosti upravit rychle postavení největší menšiny ve státě, Němců. Odmítal fikci národního státu a fetišistické přeceňování jazykové otázky. Vysvětloval, že má-li otázka Němců zůstat opravdu vnitřní otázkou republiky, bude podle toho třeba se zařídit, abychom jednoho dne nebyli nuceni tuto otázku řešit teprve pod zahraničním nátlakem, jak se skutečně stalo po anšlusu Rakouska. Měl pravdu, když říkal, že máme připoutat Němce k historickému státu trvalejšími pouty, nežli jsou mírové smlouvy, že třetině obyvatelstva nelze vládnouti jen mocí a měl pravdu i v jiných věcech, které vytýkal jako chorobné přepolitizování našeho života.“ K. Z. Klíma LN 7. 3. 1939

***

Projev, jehož text sepsal Karel VI. Schwarzenberg, uvedl zdůvodňujícími větami: „Pane presidente, za těchto dnů všechny stavy a třídy našeho národa svorně projevují svou vůli zabrániti porušení starých hranic našeho státu… Věrnost k českému státu, který naši předkové pomáhali budovati a po tisíc let udržeti, je pro nás povinností tak samozřejmou, že jsme se rozmýšleli ji výslovně zdůrazniti.“Poté připomenul šlechtici vnímanou „povinnost uchovat dědictví svých otců“ a poukázal na jedinečný jev, kdy „Země Koruny české byly pohromadě po tolik věků a přetrvaly spolu tolik bouří, že doufáme v přejití i těchto časů nepokoje a násilí“.

"Jejich zásadním dílem bylo urbanistické plánování, vytvoření měšťanstva a tím i rozvoj intelektuální a materiální moci v pozdním středověku a bohatství země (těžba stříbra!). V 19. století vytvořili velkoprůmysl, a to v přírodně nejchudších oblastech, jimiž Čech vždy pohrdal a kde německý kolonista dokázal ještě vyždímat obživu z nejchudší půdy. Jsme-li hospodářsky a průmyslově schopnější, vyspělejší ve správě, kázni a pracovní výkonnosti než ostatní východní národy, pak za to vděčíme především německému školství. V průběhu staletí jsme se však také s Němci smísili a vstřebali mnoho německé krve. To také výrazně změnilo náš charakter po rasové stránce, a jestliže dnes čtvrtina Čechů v Čechách má německá jména, pak to v žádném případě není dokladem germanizace, ale čechizace." (z "Heimatkurier", 1.6.23, mírně zkráceno)

WITIKOBRIEF, srpen 2023

***

ČRoPlus 14.8.2023 (13:20 hod.) ze zpráv stanice PRAVDA VÍTĚZÍ. I tzv. "nepřátelská propaganda" může říkat pravdu (září 1939). JŠ

„Die Aufzählung dessen, was die Deutschen geleistet und was sie uns gelehrt haben, wäre sehr umfangreich: Ihr wesentliches Werk waren der Städtebau, die Schaffung des Bürgerstandes und damit die spätmittelalterliche geistige und materielle Machtentfaltung und der Reichtum des Landes (Silberbergbau!). Im 19. Jahrhundert schufen sie die Großindustrie, und zwar in den von der Natur aus ärmsten Gegenden, die der Tscheche von je verschmäht hatte und wo der deutsche Kolonist noch dem schlechtesten Boden seinen Lebensunterhalt abzuringen verstand. Wenn wir wirtschaftlich und industriell fähiger, in der Administrative, Disziplin, in der Arbeitsleistung fortgeschrittener sind als die anderen östlichen Völker, dann danken wir das vor allem der deutschen Erziehung. Im Laufe der Jahrhunderte haben wir uns aber auch vielfach mit den Deutschen vermischt und viel deutsches Blut aufgenommen. Das hat unseren Charakter auch rassisch wesentlich verändert und wenn heute ein Viertel der Tschechen in Böhmen deutsche Namen hat, dann ist das keineswegs ein Dokument der Germanisation, sondern der Tschechisierung.“ (aus „Heimatkurier“, 1.6.23, leicht gekürzt)

WITIKOBRIEF, August 2023

***

ČRoPlus 14.8.2023 (13:20) vom Nachrichtensender PRAVDA VÍTĚZÍ. Auch die sogenannte "Feindpropaganda" kann die Wahrheit sagen (September 1939). JŠ