Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

"Jejich zásadním dílem bylo urbanistické plánování, vytvoření měšťanstva a tím i rozvoj intelektuální a materiální moci v pozdním středověku a bohatství země (těžba stříbra!). V 19. století vytvořili velkoprůmysl, a to v přírodně nejchudších oblastech, jimiž Čech vždy pohrdal a kde německý kolonista dokázal ještě vyždímat obživu z nejchudší půdy. Jsme-li hospodářsky a průmyslově schopnější, vyspělejší ve správě, kázni a pracovní výkonnostinež ostatní východní národy, pak za to vděčíme především německému školství. V průběhu staletí jsme se však také s Němci smísili a vstřebali mnoho německé krve. To také výrazně změnilo náš charakter po rasové stránce, a jestliže dnes čtvrtina Čechů v Čechách má německá jména, pak to v žádném případě není dokladem germanizace, ale čechizace." Josef Pekař "Dějiny československé" (1922)

***

Mezinárodní sekce ČRo informovala, aniž by se zmírila o jeho" zacházení" s Němci a jinými menšinami (Maďary). Zbývá konstatovat, že po něm pojmenované "Benešovy dekrety", především Němců týkající se tzv. "špinavá dvanáctka", jsou i nadále součástí českého právního řádua stále používánypro pokračování krádeží a nespravedlnosti.Události ČTmlčely. Jeho vila v Sezimově Ústí, kde je i pohřben, je zřízena státem jako muzeum. Pochybuji, že se tam plnou pravdu o jeho životě návštěvníci dozví…

Tajně jednal se SSSR, což později vedlo k nedůvěře západních spojenců. Jako vrchní velitel opustil zemi a nevydal rozkaz bránit ji, ačkoliv celá země byla odhodlána bojovat. Peníze od firmy Baťa na podporu činnosti exilové vlády v Londýně bral, ale firmu po válce pomohl zlikvidovat. Aby přesvědčil spojence, nařídil atentát na Heydricha, přes varování odboje, že to povede k likvidaci těch nejlepších synů a dcer národa - v roce 1948 nám chyběli. Nejvíce to odnesli Sokolové, ze kterých měli nacisté největší strach (bylo jich obratem popraveno 1500!).

Svoji zákeřnou politikou a zákulisními manipulacemi si zajistil první zvolení presidentem po smrti TGM. Svého přítele dr. Emila Háchu nechal žalostně zemřít na Pankráci, těžce nemocného, kde na něho dozorci močili... Znám byl ve Francii i jako „Král rulety“, kdy prohrál miliony US dolarů, které věnovali Čechoslováci z USA na podporu vzniku Československa. Více se můžete dočíst o zločinech Beneše v knize dr. Josefa Kalvody "Genese Československa". Není divu, že i komunisté odsouhlasili zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“ – a jeho zničení. Aktivním prosazováním vyhnání našich spoluobčanů, českých Němců, se dopustil nejhoršího zločinu proti lidskosti - genocidia. I proto je válečným, resp. poválečným zločincem, který měl stanout také před Norimberským tribunálem, jak připomenul Karel Schwarzenberg.

Dodnes jsme se z odsunu Sudetských Němců, jedné třetiny národa, hospodářsky, kulturně a mravně nevzpamatovali. Z jejich řad pocházelo 10 nositelů Nobelovy ceny, včetně první ženy, nositelky Nobelovy ceny míruhraběnky Berthy Suttner Kinské. JŠ

***

Edvard Beneš válečný zločinec a masový vrah, stejně jako Stalin a Putin

Před 20ti roky zemřel Pavel Tigrid, média mlčí…

Připomeňme si z historie: Byl "Havlem před Havlem"

Formalistní pojetí zákona v ČR se stalo modlou politické výhodnosti a na spravedlnost se raději zapomnělo. Formalistní pojetí zákona, spravedlnosti a „práva“ postupně přestává fungovat a nevyhnutelně eroduje v bezpráví. Žádné řečnění nemůže nahradit právní systém, který je založen na jistém minimu sdílených hodnot.

Osmadevadesátiletý Gregor F. bude, pokud to dovolí jeho zdravotní stav, na podzim souzen v německém Hanau jako spoluviník masových nacistických vražd v koncentračním táboře Sachsenhausen. V letech 1943 až 1945 tam, ač nezletilý, sloužil jako strážný. Vzhledem k jeho věku v době spáchání trestných činů bude jeho vinu posuzovat soud pro nezletilé. Něco to vzkazuje i nám…

„Je třeba respektovat cosi víc než pouhé zákonné normy. Krátce – zákonné normy je třeba transformovat do práva.“

Česká justice nikdy neměla a nebude mít odvahu podívat se podobným způsobem na zločiny komunistického režimu a předcházející poválečné soft-diktatury Třetí republiky. A to i přesto, že od jedenáctého listopadu 1970 vstoupila i v komunistickém Československu v platnost mezinárodní Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Podle ní mají státy povinnost stíhat takové zločiny „a to i v případě, že tyto činy nejsou porušením vnitřního práva země, v níž byly spáchány“. Dnešní obhájci nedotknutelnosti zločinů komunismu ale budou vždy bránit byť jenom otevřené diskuzi argumenty čistě formalistického chápání „zákona“, protože „právo“ instinktivně považují za ohrožení. Osvícenější část justice tento rozpor chápe už dávno. Výrok českého Ústavního soudu z roku 2007 cituje v právní vědě notoricky známé rozlišení předsedkyně kanadského Nejvyššího soudu Beverley McLachlinové:

„Je třeba respektovat cosi víc než pouhé zákonné normy. Krátce – zákonné normy je třeba transformovat do práva. Distinkce mezi vládnutím podle zákonů, které je charakteristické pro realitu v některých vývojových zemích, a vládou práva, která je předpokládána ve vyvinutých demokraciích, dostatečně vyjadřuje rozdíl mezi systémem vázaným spíše na zákonné normy a řádným právním systémem, který je založen na jistém minimu hodnot.“

Aktualizováno 13.10.2023: Citace z projevů prezidenta Beneše a českých politiků k jednání s Němci

***

„Edvard Beneš nebyl dobrý diplomat. Když mluvil anglicky, rozčílil většinu lidí, které potkal. Byl absolutně seběvědomý, až mesiášský, kdyš šlo o historickou úlohu Československa. Anglické prostředí neznal, nerozuměl mu. Je příznačné, že když přijde Mnichov, nezhroutí se jen Beneš, ale celá československá elita, všichni do jednoho. Západ nerozuměl Československu a Československo Západu.Vsadit všechno na vojenskou podporu Velké Británie a Francie, když přitom v meziválečném období bylo evidentní, že se tyto země do další katastrofické války nijak nehrnou, byla přinejmenším odvážná sázka. A ta sázka se Československu nakonec vymstila.“ Thomas Lorman, britský historik (LN 30.9.2023: Československo byla Ukrajina, které nepomohli)

***

Založení Československa bylo na stejném principu jako založení SSSR – ignorace etnik a národností ve prospěch jednoho etnika a národa, tam začalo neštěstí naší země. Následky pociťujeme dodnes V Rakousku bude přestavěn rodný dům Adolfa Hitlera v muzeum, jako varování budoucím generacím. Muzeum Edvarda Beneše máme v Sezimově Ústí v jeho vile. O jeho zločinech se tam nic nedozvíte. Opět popíráme minulost, místo zveřejnění pravdy. Nedivme se potom, že se nám minulost stále vrací. JŠ

***

To, že se celý ústavní systém samostatného Československa zhroutil už půl roku předtím a parlament i vláda přestaly fungovat, zůstává mimo pozornost. Stejně jako to, že se celá zahraničně politická koncepce československého státu zhroutila nejpozději v roce 1935 a omezenost jeho vedení ho zavedla do absolutní mezinárodní izolace. Stále se totiž odmítáme podívat do vlastních duší a na vlastní chyby, natož abychom se tím dobrali smíření a odpuštění. Otázka obrany území suverénního státu je sama o sobě nesmyslná. Stát a společenství, které ho tvoří, ztrácí smysl samotné existence, pokud se v jakékoliv situaci nepostaví na odpor agresi.

Aktualizováno 5.9.2023: PAVEL TIGRID: Postrach rudých zločinců a kritik českého gestapismu

Na Pavlu Tigridovi je nejsympatičtější vlastnost, že dokázal hájit svoje v drtivé většině případů pravdivé názory i proti většině. Tento vynikající žurnalista se také pod vlivem humanisty Přemysla Pittera postavil proti násilnostem doprovázející odsun Němců a dokonce neváhal psát o českém gestapismu. „Řekl jsem už, že princip kolektivní viny, který byl v případě vyhnání československých Němců v zásadě aplikován, je nepřijatelný; ale nemohu po pravdě tvrdit, že jsem se proti němu zvlášť výrazně bil nebo i jen angažoval. Naproti tomu k jeho nelidskému provedení jsem se – spolu s hrstkou kolegů novinářů – postavil kriticky a veřejně, i když s rezervou, kterou diktovaly tehdejší cenzurní a autocenzurní poměry.“ Už v listopadu 1945 však v lidoveckém časopise Obzor kritizoval brutalitu a teror, jemuž byli Němci včetně žen, starců a děti ze strany některých Čechů vystaveni. Mimo jiné se jednalo o jejich mučení, znásilňování a okrádání před nuceným vysídlením do Německa. V této souvislosti neváhal psát o českém gestapismu.  „My všichni politologové jsme se mýlili, postkomunistická éra je skoro tak složitá jako komunistická. Úplně jinak. Exploze svobody, sen, že svoboda vlastně je nezodpovědnost, každý pro sebe a každý za sebe, je naprosto falešný. Tak to opravdu není! Svoboda je především stálá zodpovědnost, stálé rozhodování za sebe, ne druhých za mě. Lidé mě zastavují na ulici: ,Pane Tigride, jak to dopadne, co uděláte?’ Říkám: ,Co uděláte vy, občané, rozhodne, mě se neptejte, na vás záleží.’ Osobní zapojení zmizelo, všichni mluví, jako by ještě byli ,oni’, ti ,druzí’, ale že to jsou oni sami, teď už neplatí.“ To je přesně ono. Mnozí lidé mají v sobě silně zakořeněné komunistické myšlení, že oni sami se o sebe starat nemusí, ale druzí jsou povinni se starat o ně. Pavel Tigrid takovým jasně vzkazuje, že každý člověk je především zodpovědný sám za sebe, a je na něm, co se svým životem učiní.

Prezident Pavel: "Traumatizující okamžik v dějinách Když Kreml poslal tanky."  - Vzpomínka na českého armádního generála Lva Prchalu.

***

Jeho jméno dnes není tak známé jako jméno jeho krajana Václava Havla, ale pražští politici si z generála Lva Prchaly mohou vzít příklad. Proč? Protože Prchala byl jedním z prvních významných Čechů, kteří oslovili sudetské Němce. A učinil tak dávno před básníkem-prezidentem. Generál se podílel na deklaraci, která vešla do poválečných dějin jako "Wiesbadenská dohoda", podepsaná 4. srpna 1950, den před Stuttgartskou chartou. Československá strana tehdy zuřivě agitovala proti dohodě, která varovala před myšlenkami na kolektivní vinu a pomstu. V místních médiích byl Prchala, předseda "Českého národního výboru" založeného v roce 1940 v londýnském exilu, označován za fašistického emigrantského generála. Pomlouvačné kampaně se účastnili i členové katolického exilu. Generála tyto rušivé manévry neodradily od jeho smýšlení. "Cítím se povinen," prohlásil téhož roku 1950v projevu na "Světové konferenci pro mravní převýchovu" ve švýcarském Caux, "nejen vyznat hříchy, kterých se můj národ dopustil vůči sousedním národům. Chtěl bych se za ně omluvit svým sudetoněmeckým přátelům, zejména za bezpráví, které jsme jim my Češi způsobili. Slibuji, že udělám vše, co je v mých silách, abychom škody, které jsme jim způsobili, odčinili, jsme jim způsobili, a budovat s nimi lepší a šťastnější budoucnost v duchu Caux". O rok později, koncem července 1951, promluvil generál na setkání pořádaném Ackermannovým společenstvím v Königsteinu(Taunus): "Přes všechny obtíže je naší svatou povinností pokračovat v boji za lidskou svobodu, za právo národů na sebeurčení, za dobrovolnou federaci národů Evropy, a tím za svobodnou a šťastnou vlast. Svůj boj vedeme v duchu tisícileté křesťanské tradice a odhodlání nejen našeho národa, ale celého Západu. Máme v Evropě dost místa, pokud budeme myslet jen jako Evropané a pokud budeme jednat jako civilizovaní lidé." A pak následovala věta, která je aktuální i dnes: "Uznání práva každého na svou vlast je jedním z prvních předpokladů takového myšlení a jednání." K tomu podle něj patří právo a morálka. "A tam, kde vládne morálka a právo, tam bude také mír."

Noviny v té době hovořily o "volání Königsteinu". Toto volání však poté během studené války zaniklo. I dnes je stále obtížně slyšitelné, přestože zdi a hraniční ploty již více než 30 let neexistují. O zničení legendy se pokusil sudetoněmecký církevní historik profesor Rudolf Grulich. Grulich: "Dodnes je známo, že Václav Havel byl prvním předním Čechem, který se na začátku roku 1990 omluvil sudetským Němcům. Havel prohlásil, že vyhnání sudetských Němců vždy považoval, stejně jako mnoho jeho přátel, za "hluboce nemorální čin". S "Wiesbadenskou dohodou"a projevem generála Prchaly v Königsteinu v roce 1951však existují prohlášení Čechů, která jsou odesítky let staršía "jdou mnohem dál než Havlova lítost". Při přiměřeně dobré vůli bychom mohli Prchalu nazvat "Havlem před Havlem".