Tu vaši kauzu bychom asi měli rozvést. Vy jste byl v Česku dokonce v minulosti ve vězení…
Nemám rád, když se mluví o „mé kauze“, je to spíše životní příběh. Teď už jsem rehabilitován a jsem opět i členem Lékařské komory a mohu s klidným svědomím říct, že jsem byl neprávem nařčen a obviněn, krutě vydírán (lidmi spojenými s takzvaným Toflovým gangem, pozn. red.) gangsterskou skupinou, kterou nechci pojmenovávat tak, jak se jí mediálně říká, protože si myslím, že tam hráli roli jiní. Vydíráni byli i ostatní členové mé rodiny, můj tatínek, bývalá žena i mí synové. Naši rodinu museli hlídat policisté z ÚOOZ Praha. Troufám si říct, že jejich tehdejším detektivům vděčím za život svůj i své rodiny.
Byl jsem pak nucen odejít do zahraničí. Když jsem si v Německu našel v nemocnici zaměstnání, chodily na mne anonymní dopisy. V roce 2009 jsem byl policisty spojenými s gangem obviněn z toho, že nemám ani vystudovanou medicínu, že jsem podvodník. Zatkli mě v Německu a vydali do Česka. Po tragédii s plukovníkem Toflem jsem byl propuštěn. Ještě před tím mne David Rath stihl vyloučit z lékařské komory. Pracoval jsem od té doby na své rehabilitaci a nyní mám opět čistý rejstřík. V mezičase jsem aspoň vystudoval medicínu katastrof, udělal doktorát věd a získal atestaci švýcarského horského záchranáře. Věřte, že si mne Švýcaři dobře prověřili. Chtěl bych ale s naprostou pokorou říct, že všem, co mi něco provedli, jsem už dávno odpustil. Nechovám zášť vůči nikomu z nich, ani vůči České republice.
Jak byste tedy touto jinou optikou popsal situaci ve Švýcarsku?
Tak, že se tady od počátku důsledně separovaly domovy důchodců, a doposud se tam žádný výskyt koronaviru neobjevil. Cíleně se chrání skupina, která je nejzranitelnější, a to se absolutně daří. Střídají se tam týmy, testuje se okamžitě každý, kdo nahlásí fyzickou slabost, teplotu. Není tu sice doporučeno chodit s rouškou, ale zejména s ohledem na cílovou skupinu seniorů je doporučeno nevycházet a neshlukovat se ve skupinách více než pěti lidí. Aspoň v našem kantonu je vidět, že to dodržují.
Na Švýcarsku je obdivuhodné to, jak funguje jejich konfederace. Jsou to různé kantony, různé národy, různé jazyky, ale když jde do tuhého, drží pospolu. Myslím ale, že i Češi prokázali obrovskou vůli. Národ, když je v problémech, tak se semkne a vidíme i u nás ohromnou invenci – domácí roušky, výroba masek, štítů i plicních ventilací, nezapomínal bych ani na učitele a jejich nasazení při domácím učení pomocí nových médií.
Říkáte, že nás útočí v podstatě ribonukleová kyselina, ale že proti virům bojuje lidstvo odnepaměti. Není to, co se teď děje, vlastně návod pro řekněme zlovolné státy, či teroristy, na to, jak tuhle civilizaci ekonomicky i psychicky zdeptat – prostřednictvím biologických zbraní, cíleným šířením virů?
Biologické zbraně zcela jistě mohou být využity novým způsobem, třeba v rámci teroristických útoků. Na druhé straně to, co se stalo, nás může naplňovat i optimismem v tom, že to zvládneme. Zabývají se tím už ostatně všichni v oboru bezpečnosti i medicíny katastrof, sám se teď účastním několika diskusí a workshopů na toto téma. Mnohokrát v historii chtěl svět někdo ovládnout, ale věřím, že si s tím poradíme. Což neznamená, že bychom na tyto věci neměli myslet. Mysleme na nemyslitelné, ale používejme svůj rozum, svá srdce a nenechme se zachvátit a ovládnout strachem.
Z rozhovoru: Přestáli jsme horší nákazy – rudou i hnědou, vyrovnáme se i s těmi biologickými, říká lékař
Read more...