… Později vstoupila na trh německá firma Medac a efektivitu jejích léků potvrdily ruské a mezinárodní klinické studie. Pak ale Němci museli ruský trh opustit, protože dle ruských zákonů by měli prodávat svoje léky za cenu ruských generik. Dnes Rusko má k dispozici asparaginázu ruské firmy Veropharm. Účinnost tohoto léku nebyla testována v žádných klinických studiích. Ve skutečnosti je ale vidět, že asparagináza tohoto druhu vůbec není efektivní u více než 90 procent dětí … Důsledkem nedostatku kvalitních léků je také to, že matky nemocných dětí objednávají přípravky ze zahraničí, které nejsou v Rusku povoleny. Často dochází i ke konfiskaci léků a matky jsou obviněné z držení kontrabandu. …
* * *
V Rusku chybí léky na léčbu rakoviny. Dotýká se to nejméně stovky tisíc lidí po celé zemi. Zahraniční léky se na trh i vinou recipročních ruských sankcí nedostanou. Domácí ekvivalenty jsou většinou špatné a není jich dost. V rozhovoru pro The Village aktuální situaci v Rusku popsal přední ruský onkolog Alexandr Karačunskyj. Na problém nekvalitních léků na rakovinu a další nemoci se Karačunskyj snažil upozornit i ve státní ruské televizi Pervyj kanal. Ta ale reportáž s ním nakonec neodvysílala.
Které léky potřebné pro léčbu dětské onkologie chybí?
Karačunskyj v rozhovoru pro the Village říká, že je nedostatek efektivních antibiotik pro léčbu nebezpečných infekcí u dětí s rakovinou. Místo toho se objevují nebezpečná generika (* pozn. red. ekvivalenty originálních léčivých přípravků, které mohou přijít na trh po vypršení jejich patentové ochrany) neznámého původu, která mají na stav nemocných špatný vliv. Léky ze zahraničí se do země nedostanou, protože vláda stanovila pevnou maximální cenu léků, která je pro exportéry ze zahraničí nevýhodná.
„Jedna holčička trpěla vážnou infekcí a dostávala generická antibiotika. Její stav se ale stejně zhoršoval. Vzali jsme to na sebe, předepsali jsme stejné léky ve stejných dávkách, ale od důvěryhodných výrobců. Dívčí stav se dramaticky zlepšil a infekce ustoupila.“
Podle Karačunského během uplynulého roku zmizel i důležitý lék Cytosar, a to dokonce i jeho nekvalitní generikum.
„Dřív Rusko mělo sovětskou asparaginázu dobré kvality a ta po rozpadu Sovětského svazu zmizela z trhů. Později vstoupila na trh německá firma Medac a efektivitu jejích léků potvrdily ruské a mezinárodní klinické studie. Pak ale Němci museli ruský trh opustit, protože dle ruských zákonů by měli prodávat svoje léky za cenu ruských generik. Dnes Rusko má k dispozici asparaginázu ruské firmy Veropharm. Účinnost tohoto léku nebyla testována v žádných klinických studiích. Ve skutečnosti je ale vidět, že asparagináza tohoto druhu vůbec není efektivní u více než 90 procent dětí,“ uvedl ruský onkolog.
Důsledkem nedostatku kvalitních léků je také to, že matky nemocných dětí objednávají přípravky ze zahraničí, které nejsou v Rusku povoleny. Často dochází i ke konfiskaci léků a matky jsou obviněné z držení kontrabandu.
"Třetí zbytečný"
Podle slov Karačunského mohou za nedostatek, pro ruskou medicínu vzácných léků, zákony přijaté Státní dumou. Kromě pevné maximální ceny v Rusku funguje pravidlo „třetí zbytečný“. Princip spočívá v tom, že pokud nemocnice chce koupit léky a na trhu jsou dva tuzemští výrobci a třetí je zahraniční, otázka nákupu těch zahraničních přípravků se ani neprojednává.
Karačunskyj popsal i problémy výroby ruských generických léků. „Všechny země je používají. Zatímco v Německu jsou generika německého původu, v Rusku jsou čínská nebo indická. Ruské firmy kupují nekvalitní látky od neznámých výrobců a pak říkají, že jsou to ruské léky. U nás neexistuje žádný zákon, který by říkal, že za ruské léky jsou považovány ty, které byly vytvořené z látek ruské výroby. Rusko absolutně nekontroluje kvalitu léků.“
Podle Karačunského není jediným problém ruských generik jejich kvalita, ale i malé množství. Jádrem problému podle něj je, že vláda si myslí, že se Rusko může obejít bez léků zahraniční výroby a může vyrábět svoje. Když se ale začalo mluvit o množství potřebných léků, ukázalo se, že ruské firmy nemají zásoby na jejich výrobu.
Problém se navíc netýká jen sektoru onkologie. Podle analýzy ruských novin (Novaja Gazeta) v roce 2019 proběhlo 2800 tendrů na dodávku inzulinu, z nichž 692 nevyšlo a 573 tendrů bylo na dodávku vakcíny proti vzteklině, z nichž 429 bylo neúspěšných. Podle vedoucího ruské analytické agentury DSM Sergeje Šuljaka je hlavním důvodem velmi nízká maximální smluvní cena.
„Ve skutečnosti myšlenka substituce importu je dobrým nápadem. Výroba domácích antibiotik je otázkou strategické bezpečnosti státu. Měla by ale být vyrobena z kvalitních látek ruské výroby, což náš stát nedělá. Místo toho nakupuje levné látky od neznámých zahraničních výrobců. Proč? Přečtěte si Marxe,“ uzavírá Karačunskyj.
Read more...