"Jeho slavnostní prohlášení bylo poté citováno v moravských novinách. Volně přeloženo řekl: Bylo pro něho nesmírnou ctí, že byl schopen smět nést náklady na vybudování kulturního místa, které by sloužilo ke vzdělání a rozvoji všeho moravského lidu.“
* * *
Moravské Brno má vzrušující průmyslovou minulost. Koneckonců, textilní průmysl zde vzkvétal více než 150 let a umožnil výstavbu celé městské čtvrti. Více v druhé části naší historické procházky bývalým Moravským Manchesterem se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou.
Na přelomu 18. a 19. století začal v Brně na jižní Moravě velký rozvoj textilního průmyslu. Na okraji města vyrůstají továrny jako „houby po dešti“. V průběhu 19. století se město vyvinulo jako místo textilního průmyslu evropského formátu i ve světě. Jsou do něho zapojeni rodinné podniky Schmal, Schoeller, Redlich, Strakosch, Löw-Beer, Teuber, Stiassni, Offermann a další podnikatelské rodiny. Kateřina Tučková k nově vznikající mocenské elitě:
„Viděli se primárně jako občané Rakouska-Uherska a jejich mateřským jazykem byla němčina. Kromě toho, jak je patrné i z jejich korespondence, se cítili jako praví Brňané. Část zisku, který vydělali jako velkopodnikatelé, byla proto použita na podporu různých projektů na veřejných místech.“
Významnou roli hraje Moravské obchodní sdružení, založené podnikateli z Brna. V té době byla druhá a třetí generace rodiny Offermannů již na předních pozicích v jejich textilních továrnách. Kolem roku 1815 převzal Carl Offermann řízení společnosti po dosažení plnoletosti, která se brzy stala největší brněnskou společností ve svém oboru.
„Carl Offermann odvedl skvělou práci při výsadbě zeleně ve městě. Ve 40. letech 19. století se z Augartenu, nejstaršího městského parku v českých zemích, stal anglický park. Dnes je znám pod českým názvem Lužánky. Asi ve stejnou dobu nechal vysázet Offermann stromy na kopci Petrov. V takto vzniklém parku (pojmenovaném podle císaře Franze I., dnes Denisovy sady, pozn. autora). Obelisk z roku 1818 připomíná Napoleonovu porážku u Waterloo v roce 1815. Mezi Offermannovými pokračovateli v následných podnikatelských generacích, byli také zakladatelé společenského a kulturního života, “říká Tučková.
Velkorysý patron
Theodor Offermann je jedním z nejštědřejších patronů. Z jeho iniciativy je v roce 1889 zavedena veřejná doprava v jeho rodném městě. Brno ji tak má jako pátá metropole v Evropě. Zpočátku je to koňská tramvaj, která spojuje dnešní Moravské náměstí s tehdy ještě samostatnou obcí Königsfeld / Královo Pole. Z prostředků Theodora Offermanna vzniká nové Moravské obchodní muzeum:
„Opravdu to byl Theodor Offermann, kdo zaplatil 90 procent nákladů na stavbu Moravského obchodního muzea v novorenesančním stylu. Když se otevřelo v roce 1883, bylo jeho úkolem přestřihnout slavnostní stuhu. Jeho slavnostní prohlášení bylo poté citováno v moravských novinách. Volně přeloženo řekl: Bylo pro něho nesmírnou ctí, že byl schopen smět nést náklady na vybudování kulturního místa, které by sloužilo ke vzdělání a rozvoji všeho moravského lidu.“
Ztracené dědictví
Brněnské textilní továrny z 19. století pokračovaly několika generacemi podnikatelů z příslušných rodin až do první poloviny 20. století. Dnes však existuje jen několik z nich. Dokonce i v meziválečném období existovalo ve městě téměř 40 velkých textilních společností, které se svými výrobky dokonce konkurovaly britským společnostem. Po druhé světové válce byly všechny soukromé společnosti postupně znárodněny. Spojením několika továren v Brně i mimo něj vzniklo několik velkých socialistických podniků. Jeden se jmenoval „Mosilana“ a zahrnoval kolem tří desítek bývalých soukromých společností. Po politické změně v roce 1989 v Československu a otevření domácího trhu, se textilní výroba ve městě dostala pod rostoucí tlak díky zahraniční konkurenci. Nakonec došlo ke kolapsu. Zůstaly jen prázdné továrny bez strojů.
Většina z nich byla nyní zbořena. Při procházce svým rodným městem konstatuje spisovatelka Kateřina Tučková před němým svědkem dějin:
„Toto je jedna z posledních budov z dřívější textilní továrny v Brně, kterou lze stále zachránit. Kvůli bankrotu musela být několikrát prodána, ale stále je v soukromých rukou. Její osud zůstává nejistý. Takže poslední stopy bývalé slávy „Moravského Manchesteru“ z tohoto města postupně mizí. “
Pro Tučkovou je to příklad toho, že není vždy možné využívat historické průmyslové budovy pro nové projekty v zemi.
Celý článek:
https://www.radio.cz/de/rubrik/geschichte/maehrisches-manchester-die-unternehmerdynastie-offermann
Překlad. J.Š.
P.S.
Další ukázka zrůdnosti komunistického systému, který ničil schopné a jejich firmy, aby umožnil vládu neschopných a všehoschopných. Dodnes jsme se nedokázali s tímto zločinným dědictvím vypořádat. Kolik znáte českých Offermannů? J.Š.
* * *
Read more...