… Nicméně k některým dokumentům se i tak badatelé nedostanou. Jde o osobní spisy jednotlivých pracovníků, kteří ústavem za dobu jeho existence (1984 až 1993) prošli. Na soupisce, která je v archivu také uložena, Seznam napočítal celkem 289 jmen. Jde nejen o vědecké pracovníky, ale i lidi z administrativy.
Zákon archivnictví a pravidla GDPR přirozeně nedovolují přístup ke složkám s osobními údaji žijících osob (bez jejich výslovného souhlasu), jak ale Seznamu sdělil vedoucí badatelny Masarykova ústavu a archivu Akademie věd Jan Chodějovský, nelze nyní v jejich instituci zpřístupnit ani materiály zemřelých lidí. Může za to „mezera” v zákoně.
Specializovaný archiv Akademie věd totiž na rozdíl od státních archivů nemá prý přístup do evidence obyvatel a není tak schopen údaje o živých a zemřelých ověřit. Kdo by tedy chtěl vidět třeba osobní spis šéfa Prognostického ústavu Valtra Komárka, jenž skonal v roce 2013, má také smůlu. „I v té jeho složce mohou být totiž zmínky o ještě žijících osobách s jejich osobními údaji,” vysvětlil, proč ani tento spis vydat nemohou, vedoucí badatelny Chodějovský.
Jistou symboliku ve vztahu k polistopadovému dění a pozdějším privatizačním procesům lze vidět v dokumentu z konce listopadu 1989. Jde o zápis z mimořádné inventarizace majetku ústavu. Inventarizační komise, jejímiž členy byli Jan Mládek a Vladimír Rudlovčák, zjistila totiž manko ve výši 3965 korun. „K rozdílu došlo z důvodu odcizení kancelářského zařízení z pracoviště Vlašská 9. Škoda bude odepsána na vrub státu, nebylo možno určit odpovědnou osobu,” stojí v inventarizačním zápisu.
AKTUALIZOVÁNO: Z textu jsme na žádost Masarykova ústavu a archivu Akademie věd odstranili neautorizované kopie dokumentů.
Read more...