„Zaslechl jsem ránu, snad výstřel z nějaké zbraně, tak jsem padl k zemi. Už jsem ležel, když na mne skočil služební pes a zahryzl se mi do levého stehna. Poté ke mně přiběhli nějací lidé, psa odtrhli a dali mi něco přes obličej. Ruce mi spoutali za zády. V protokolu však chybí, že mne poté pes napadl ještě jednou. Tentokrát zaútočil přímo na genitálie. Utrpěl jsem vážné zranění, které mne trápí dosud. Nedávno jsem byl znovu na operaci“.
* * *
Téměř čtyři desetiletí čekal Jürgen Seifert na spravedlnost. Nyní se dnes osmašedesátiletý Němec dočkal. Okresní soud v Chebu rozhodl, že byl v roce 1983 v souvislosti s pokusem přejít hranice do západního Německa vězněn v Československu nezákonně, a vynesl verdikt o soudní rehabilitaci.
Případ však nekončí. Vzhledem k tomu, že si Jürgen Seifert ze zatýkání odnesl vážná zranění, s jejichž následky se potýká dodnes, bude žádat o odškodnění.
„Pan Seifert, který dnes dosáhl soudní rehabilitace, byl tehdy napaden pohraničními psy a vážně zraněn na stehně a genitáliích. Bude třeba vyhotovit znalecký posudek, který určí, do jaké míry utrpěl újmu na zdraví, jak ztížené je jeho společenské uplatnění a jaké bude bolestné. Tento dokument poté předložíme ministerstvu spravedlnosti k posouzení,“ uvedl právní zástupce Seiferta Lubomír Müller.
Sám Seifert se před senátem soudu vyjádřil i k tehdejšímu úřednímu zápisu o zajištění, který je součástí úředního spisu o pokusu přejít státní hranice do Spolkové republiky Německo ze 7. listopadu 1983.
„Zaslechl jsem ránu, snad výstřel z nějaké zbraně, tak jsem padl k zemi. Už jsem ležel, když na mne skočil služební pes a zahryzl se mi do levého stehna. Poté ke mně přiběhli nějací lidé, psa odtrhli a dali mi něco přes obličej. Ruce mi spoutali za zády. V protokolu však chybí, že mne poté pes napadl ještě jednou. Tentokrát zaútočil přímo na genitálie. Utrpěl jsem vážné zranění, které mne trápí dosud. Nedávno jsem byl znovu na operaci,“ popsal hrůzný zážitek u tehdy ostře střežené česko – německé hranice Seifert.
Celý příběh přitom odstartovala jedna lékařská zpráva. Když ji Seifert držel v ruce, zhroutil se mu svět. Psalo se v ní, že lékaři odhalili v jeho levém stehnu rakovinné bujení.
„U nás doma, v Německé demokratické republice, mi nedávali žádnou naději. Proto jsem v roce 1982 navštívil zastupitelský úřad USA v Berlíně a informoval se na možnost léčby v zámoří. Bylo mi řečeno, že tyto druhy operací se provádějí na specializované klinice ve státě Massachusetts. Proto jsem podal žádost o vystěhování. Chtěl jsem se léčit. Jenže povolení jsem nedostal,“ zavzpomínal Seifert, který 4. listopadu 1983 navštívil svého přítele Joachima Ernsta a spolu s dalším známým Peterem Pietruschinskim se dohodli, že se na západ pokusí dostat přes socialistické Československo.
„Vybrali jsme si tuto cestu, protože se nám zdálo, že bude nejkratší. Hned 7. listopadu jsme dojeli v trabantu do Chebu a pokračovali na hranice. Bylo něco po sedmé hodině večer a my už byli takřka na místě, když se před námi utvořila kolona vozidel, které někdo vpředu kontroloval. Kus jsme couvli, zajeli do příkopu, zhasli světla, vystoupili a každý samostatně se rozběhli k hranicím,“ popsal Seifert průběh akce.
Padla rána a já šel k zemi
On sám běžel tmavou nocí nejprve do kopce. Po chvíli narazil na koleje. Na nich stál vlak. „Všiml jsme si, že poblíž je několik lidí se psy. Jakmile mne spatřili, padla rána a já šel k zemi. Zbytek už jsem řekl,“ doplnil Seifert.
Co se stalo s jeho kamarády, neměl dlouho tušení. On sám skočil druhý den po napadení psem v péči lékařů chebské nemocnice. Poté byl až do 17. listopadu 1983, kdy byl předán k potrestání do NDR, bez soudu v Československu vězněn.
Jeho dva kamarádi Pietruschinski a Ernst, kterým se také nepodařilo hranice překonat, skončili na dlouhá léta v NDR ve vězení. Oba již byli českými soudy rehabilitováni.
Jitka Dolanská
- října 2019
Read more...